Už téměř rok se většina žáků a studentů učí na dálku. Školy se sice od března, kdy se zde začal šířit koronavirus, několikrát otevřely, vždy to však vydrželo jen několik týdnů. Třeba v září, kdy byly ještě relativně nízké počty nově nakažených, panoval optimismus a do lavic mohly usednout všechny ročníky. Vydrželo to měsíc a půl, než se zase musely školy zavřít. V současné době mohou do školy chodit jen žáci 1. a 2. tříd, otevřeny jsou i mateřské školy.
Nyní je ve hře, že by se za čtrnáct dnů, od 1. března, vrátili maturanti či závěrečné ročníky vyšších odborných škol. O týden později se obnoví praktická výuka na středních školách. V polovině března by měli následovat i žáci devátých tříd.
Po návratu dětí do škol volají experti, kteří upozorňují, že děti psychicky strádají a chybí jim pohyb, jak už redakce Aktuálně.cz popsala. Návrat alespoň části žáků do škol je také jednou z podmínek, které vládě dali hejtmani při žádosti o prodloužení nouzového stavu na dalších čtrnáct dní.
Druhá věc však je, jak moc může případný návrat žáků do škol zhoršit už tak špatnou epidemickou situaci. Jak moc se virus šíří ve školách, není jasné, ministerstvo zdravotnictví dosud taková data nezveřejnilo. Podle vyjádření Ústavu zdravotnických informací a statistiky taková studie sice existuje, po žádosti na její poskytnutí však ústav redakci Aktuálně.cz odkázal na ministerstvo zdravotnictví. A resort ji do uzávěrky tohoto článku neposkytl.
Údaje o nakažených dětech a učitelích začaly zveřejňovat některé krajské hygienické stanice. Například v Královéhradeckém kraji bylo k 12. únoru nakažených téměř tisíc žáků, studentů a pedagogů. A téměř patnáct set jich ke stejnému datu bylo v karanténě. Z údajů však již nevyplývá, zda se dotyční nakazili ve škole, nebo mimo ni. Podle předsedy Pedagogické komory Radka Sárköziho jsou relevantnější data z mateřských škol, které jsou otevřené bez omezení. Například jen ve zmíněném Královéhradeckém kraji jich je podle Sárköziho aktuálně zasaženo koronavirem 134 z celkového počtu 314 mateřských škol.
Podle bývalého národního koordinátora testování a ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého Mariána Hajdúcha jsou právě otevřené školky a první a druhé třídy základních škol - vedle nakažlivější britské mutace - důvodem, proč přibývá nakažených dětí do devíti let.
"Nakažených mezi staršími dětmi tak rychle nepřibývá. Takže to velmi pravděpodobně souvisí s tím, že děti chodí do školy, a to i kvůli zvýšené mobilitě osob v důsledku otevření škol," uvedl Hajdúch.
Žádná země na světě by si to nedovolila, míní Maďar
Někteří odborníci nyní varují, že pokud se děti za dva týdny do škol skutečně vrátí, počty nakažených dál porostou a situace se bude nadále zhoršovat. Třeba podle epidemiologa Rastislava Maďara je proto potřeba ještě vydržet a školy neotevírat.
"Podmínkou otevření škol by mělo být zlepšení epidemické situace, ta se však aktuálně naopak zhoršuje. Asi žádná země na světě by si nedovolila otevřít školy za tak vysokého počtu denně hlášených nově nakažených a se stoupajícím reprodukčním číslem. V takovém případě by hrozilo zahlcení intenzivních lůžek v nemocnicích a opětovné uzavření škol, které by přetrvávalo i na jaře," varuje Maďar.
Otevřít školy je podle něj rizikové hlavně v tom, že se tím významně zvýší mobilita populace - například bude ještě víc lidí cestovat hromadnou dopravou nebo se pohybovat na zastávkách. Ve škole jsou podle něj rizikové třeba svačiny a obědy bez roušek nebo fakt, že tam lze jen stěží dodržovat vždy dvoumetrové rozestupy nebo kontrolovat, jestli mají žáci správně nasazené roušky.
Také podle viroložky Ruth Tachezy by bylo otevření škol v březnu předčasné. "V současné chvíli, kdy máme reprodukční číslo R vyšší než 1, máme šest tisíc lidí v nemocnicích a počet nakažených stoupá, by se školy ještě neměly otevírat. Navíc z mezinárodních dat víme, že otevření škol a univerzit vždy vede ke zrychlení epidemie," upozorňuje Tachezy.
Podle Hajdúcha bude záležet na tom, jak se v příštích 14 dnech vyvine epidemická situace. "Můj názor je, že epidemiologicky to není šťastné, ale společensky to už asi déle není únosné. Takže je potřeba dospět ke kompromisu, kdy návrat dětí ze závěrečných ročníků bude kompenzován pravidelným testováním," míní Hajdúch.
Školy se chystají na testy
Vláda nyní připravuje školy na postupný návrat žáků. Ten bude podmíněn pravidelným plošným testováním, stejně jako je tomu teď třeba v Rakousku. Ministerstvo zdravotnictví již vybralo dodavatele antigenních testů. Zajistit testy i jejich distribuci má nyní za úkol ministerstvo vnitra.
"Pracujeme na tom. A samozřejmě, pokud se nám do 1. března podaří zajistit dostatečný počet testů, nic nebude bránit tomu, aby se žáci a studenti začali vracet do škol," uvedl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Návrat dalších ročníků bude záležet na vývoji epidemie i na množství testů. Jen u závěrečných ročníků středních škol by se jednalo o testy pro 98 tisíc žáků a 30 tisíc pedagogů. "Podle toho, jaká bude kapacita těchto testů, budeme spolu s ministerstvem zdravotnictví plánovat další vlny návratu do škol," sdělil ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) půjde o antigenní testy z přední části nosu, podobně jako v Rakousku. Jedním z důvodů, proč byly vybrány, je podle Blatného také to, že u testů pro kloktání nebo testů ze slin může vznikat infekční aerosol. Podle Blatného bylo doporučeno několik typů těchto testů, neupřesnil ale jejich název nebo výrobce.
PCR testy ve školách by byly vhodnější, říkají odborníci
Použití antigenních testů ve školách však kritizují někteří odborníci. Například podle docenta Hajdúcha narůstají důkazy o jejich nevhodnosti u této skupiny bezpříznakových dětí. "Nově publikovaná data z Rakouska ukazují, že antigenní sebetestování odhalí u žáků pouze 0,02 procenta nakažených, přičemž PCR metoda s neinvazivním odběrem odhalí minimálně desetinásobně více případů onemocnění," upozorňuje Hajdúch.
Děti i učitelé, kterým vyjde negativní antigenní test, by se tak podle epidemiologa Maďara měli přesto chovat tak, jako kdyby mohli virus přenášet, a dodržovat veškerá hygienická opatření, aby virus ze školy nepřenesli do rodin.
Podle viroložky Tachezy by proto bylo vhodnější použít šetrné PCR testy, které by děti zvládly dělat samy doma. Antigenní testy podle ní mají menší šanci zachytit pozitivní děti, které jsou často bezpříznakové a mají menší virovou nálož. "Zároveň je potřeba co nejdřív proočkovat učitele a další zaměstnance škol. Prioritně by se pak měl otevřít první stupeň, protože distanční výuka je zvládnutelná spíš pro starší děti, a ty jsou navíc rizikovější, protože mají stejnou virovou nálož jako dospělí," upozorňuje Tachezy.
Podle ní nelze otevřít současně školy, obchody, služby, a ještě podporovat rodiče v tom, aby šli do práce. "Ať se otevřou školy, zároveň je podpořena práce z domova a neotevírají se další obchody či služby. Tak je to i jinde ve světě," dodává viroložka.
Okolní státy kromě Polska děti do škol opatrně vrací
S výjimkou žáků prvních až třetích tříd základních škol zatím doma nechává děti také Polsko. A to přesto, že země v minulém týdnu rozvolnila některá opatření a například otevřela kina či skiareály.
Další sousedící státy však postupně děti do škol vrací. Třeba v Německu mohou rozhodovat o otevření škol jednotlivé spolkové země, po dvou měsících se tak do škol v omezeném režimu mohli vrátit žáci saských základních škol. Učí se však po menších skupinách a rodiče nemají povinnost je do školy posílat. Další školy by měly být v Německu otevřeny v nadcházejícím týdnu.
Také na Slovensku se otevřely základní školy pro žáky prvního stupně a střední školy pro studenty posledních ročníků. "Vzdělávání mladých lidí je velmi důležité a nemůže být dlouhodobě přerušeno," prohlásil tamní ministr školství Branislav Gröhling. Do škol se mohly vrátit i rakouské děti, které pravidelně podstupují již zmiňované antigenní testy.
