Berlín - Lidé, kteří přijeli do Německa žádat o azyl, můžou odejít domů s tisícovkou eur (s více než 26 tisíci korunami). Pokud se k odchodu rozhodnou dobrovolně.
Pomocí nabídky, jejíž součástí je i letenka zdarma, chce Berlín výrazně zvýšit počet lidí, které se mu podaří vyhostit ze země.
Země Evropské unie mají dlouhodobě potíže s vyhošťováním migrantů, kteří nemají nárok na azyl. Loni poslaly zpátky do země jejich původu jen o něco málo víc než třetinu lidí, kterým odmítly poskytnout ochranu.
Velké problémy má v tomto ohledu hlavně Německo. Podle odhadů v něm stále zůstávají stovky tisíc lidí, kteří by ho měli opustit.
Země EU se snaží zvýšit počet vyhoštěných
Nabídku tisíce eur za dobrovolný odchod Německo dává jak těm, jejichž žádost o azyl zamítlo a měli by tedy povinně odjet, tak i lidem, kteří se rozhodnou k odchodu ještě před ukončením azylového řízení. Loni takto zemi opustilo 54 tisíc lidí.
Němci teď spustili pilotní projekt, kterým chtějí o možnosti dobrovolně odejít ze země informovat co nejvíc žadatelů o azyl. Do léta je ve zkušebním provozu webová stránka Returningfromgermany.de se všemi informacemi.
"Dobrovolný návrat do země původu je vždy lepší než jiné způsoby," řekl týdeníku Die Zeit náměstek ministra vnitra Ole Schröder.
Migranti se povinnému vyhoštění často záměrně vyhýbají. Stejně tak je mnohdy těžké přinutit země jejich původu, aby je přijaly zpět. To byl i případ Tunisana Anise Amriho, který loni v prosinci podle policie spáchal teroristický útok na berlínském vánočním trhu. Německo předtím jeho žádost o azyl zamítlo a chtělo ho vyhostit. Tunisko ho ale odmítlo vzít zpět, protože Amri neměl pas.
Kritikové plán německé vlády odmítají
Nevládní organizace i část německé opozice mají ke snaze podporovat dobrovolné návraty migrantů výhrady. Podle Luisy Amtsbergové ze strany Zelených můžou být lidé k "dobrovolným" návratům nuceni. Nelíbí se jí hlavně to, že úřady žadatele o azyl o takové možnosti informují ještě předtím, než je jejich azylové řízení u konce.
Vláda takové obavy odmítá. Náměstek Schröder se naopak ohradil proti praxi některých spolkových zemí s levicovými vládními koalicemi, které odmítají vyhošťovat afghánské občany s odůvodněním, že v Afghánistánu není bezpečno. Takový přístup podle Schrödera jen povzbuzuje neúspěšné žadatele o azyl, aby se odjezdu z Německa vyhýbali.
Finanční motivaci k dobrovolnému návratu nabízejí také Řekové
Motivovat migranty k odjezdu ze země pomocí peněz zkoušejí i v Řecku. Na tamních ostrovech nabízí řecká vláda žadatelům o azyl tisíc eur, stejně jako Německo. Tento návratový program ale financuje Evropská komise ze společného rozpočtu EU.
Taky v Řecku tuto finanční motivaci tvrdě kritizují nevládní organizace. Vadí jim, že úřady peníze a dobrovolný odchod nabízejí i těm migrantům, kteří sice nedostali azyl, ale mají právo se proti tomuto rozhodnutí odvolat k soudu. "Je to dost nemorální," řekl serveru EUObserver právník organizace Save the Children, který nechtěl být jmenován. Podle něj hrozí, že migranti pod tlakem nevyužijí svého práva na spravedlivé azylové řízení.
Lidé z řeckých ostrovů jsou vraceni do Turecka na základě dohody o zastavení migrace, kterou s Tureckem loni na jaře uzavřely země EU. Podle ní mají být do Turecka z Řecka automaticky vraceni téměř všichni uprchlíci a migranti, kteří se na řecké území dostali. Řecké soudy ale často dávají za pravdu odvolání, které proti vyhoštění žadatelé o azyl podávají. Podle nich Turecko není bezpečnou zemí.
Za víc než rok od uzavření dohody tak bylo do Turecka vyhoštěno jen 1500 lidí. Nabídka finanční motivace v případě dobrovolného návratu má toto číslo výrazně zvýšit.
