Emden a Flensburg jsou města srovnatelná počtem obyvatel například s Jihlavou a Pardubicemi. Aktuální epidemická situace je mnohem lepší v Emdenu na pobřeží Severního moře, kde se za poslední týden v přepočtu na 100 tisíc obyvatel nakazilo jen 48 lidí. Ve Flensburgu na baltském pobřeží je hodnota ke konci minulého týdne 163.
V německém kontextu je to hodně, ve srovnáním s Českem málo. Týdenní jihlavská hodnota dosáhla k minulému pátku 386 nakažených, v Pardubicích to bylo 1235. Stejně jako v Česku se ale i ve Flensburgu nemocnice potýkají s nedostatkem lůžek. I tady přibývá mladších vážně nemocných pacientů.
V celé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko jsou zavřené obchody i služby podobně jako v Česku, uvnitř budov je povinné nošení respirátorů třídy FFP2 nebo KN95. Zavřené jsou také hotely a lidé se kromě vlastní domácnosti smí stýkat nanejvýš s jedním dalším člověkem.
"Testujeme," odpovídá emdenský primátor Tim Kruithoff na otázku, proč se mu daří chránit město lépe než ve 300 kilometrů vzdáleném Flensburgu. Reportáž ze severu země přinesl minulý čtvrtek německý týdeník Spiegel. Prověřit si možnou nákazu musí všichni, kteří se mohli dostat do kontaktu s někým už infikovaným. "Testujeme v buňce na parkovišti před zdravotnickým úřadem," popisuje primátor.
Město si kvůli tomu už loni v dubnu koupilo jednotku na rychlé vyhodnocování testů, stála je 30 tisíc eur (asi 780 tisíc korun). Stěry z nosohltanu zvládne analyzovat i hromadně - když se u někoho ze skupiny lidí objeví podezření na pozitivní výsledek, úřady ostatní okamžitě varují.
Testy jsou drahé, podle primátora vyjde jeden zhruba na dvojnásobek ceny PCR testu. "Ale vyplatilo se nám to, protože dokážeme reagovat rychleji," dodává Kruithoff.
Kromě toho město také důsledně vymáhá relativně přísná karanténní pravidla. "Třeba když se děti (které by měly jít do karantény, pozn. red.) pohybují mezi dvěma domácnostmi, jdou do karantény obě tyto domácnosti," popisuje primátor. Karanténa končí - bez ohledu na počet dní, které v ní člověk strávil -, až negativním PCR testem. Zato Česko po 14 dnech karantény negativní výsledek nevyžaduje, což experti označují za jednu z příčin velkého rozšíření nákazy v posledních měsících.
Ohniska v továrnách
Zatímco v Emdenu se podařilo včas rozpoznat několik ohnisek šíření britské mutace a izolovat je, ve Flensburgu se rychle rozšířila ve výrobních závodech. Právě to nejspíš hrálo rozhodující roli v rozdílném vývoji epidemie v obou městech. V továrnách ve Flensburgu totiž často pracují agenturní zaměstnanci, kteří své umístění pravidelně mění. Podobně jako v česko-německém pohraničí, i tady se každý den pohybuje několik tisíc pendlerů, kteří přejíždějí hranici se sousedním Dánskem. Ta leží necelé tři kilometry od flensburského předměstí.
Emdenský závod automobilky Volkswagen, který patří mezi největší zaměstnavatele v regionu, postupoval jinak. Svým pracovníkům už delší dobu nabízí bezplatné testování, podobně jako tuzemský výrobce aut Škoda.
I v jeho závodech se ale v posledních dnech covid-19 šíří, podle čtvrtečního vyjádření odborářů jde už skoro o 700 případů. "Aktuální stav je i důsledkem nedodržování pravidel ze strany menší části zaměstnanců a podceňováním příznaků nemoci," vysvětluje tuzemská firma. Měli jsme štěstí, že "superšířící" události se nám zatím vyhýbají, uvědomují si v té souvislosti v Emdenu.
Ve Flensburgu zase včas zavolali o pomoc, a to experty z Institutu Roberta Kocha (RKI) v Berlíně, předního epidemiologického pracoviště v zemi. Několik jeho zaměstnanců, společně s příslušníky německé armády, tu pomáhá s trasováním rizikových kontaktů. Zapojili se i dobrovolníci z městského úřadu.
V Emdenu pak dodatečné posily pomáhají i s dohledem nad respektováním povinné karantény. Každému, kdo je v izolaci, se podle primátora Kruithoffa přinejmenším jednou za dva dny telefonuje. "Pokud máme pochyby, jestli dodržuje pravidla, vyžádáme si kontrolu strážníků, hasičů nebo policie," vysvětluje.
Jelikož tu žije i hodně cizinců, jsou platná nařízení přeložená do devíti cizích jazyků, včetně rumunštiny, polštiny nebo perštiny. "Při kontrolních hlídkách pomáhají i lidé ze stavebního dozoru," dodává mluvčí flensburské radnice Clemens Teschendorf.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) chce v pondělí prosadit povinné testování ve firmách s více než 250 zaměstnanci, a to od 5. března. Koaliční ČSSD navrhuje úplné uzavření všech průmyslových podniků, které nejsou klíčové pro chod státu. Za nezbytné takové opatření považuje i řada expertů.
Mnoholeté očkování
V souvislosti s potlačováním šířících se mutací se často hovoří o vlivu očkování. Spolková republika zatím proočkovala asi sedm procent obyvatel, o něco více než Česko. A byla to právě německá kancléřka Angela Merkelová, kdo jako jedna z prvních hlav států zdůraznil, že očkovací kampaň letoškem zdaleka nemusí skončit. "Možná budeme muset očkovat ještě mnoho let. Podobně jako u vakcíny proti chřipce, kde se pokaždé očkuje proti nové mutaci viru," uvedla během setkání lídrů členských zemí Evropské unie.
Data zatím naznačují, že první verze očkovacích látek zabírají na britskou a jen v oslabené míře na takzvanou jihoafrickou mutaci. Právě druhá jmenovaná se začala minulý týden šířit v Česku, ještě předtím ji laboratoře prokázaly v několika okolních státech včetně Německa.
Farmaceutické společnosti Pfizer, BioNTech a Moderna, které nyní dodávají vakcíny do Evropské unie, už oznámily, že pracují na vývoji aktualizovaného preparátu, který by byl maximálně účinný i na nové mutace.
"Myslím, že to bude trvat jen několik týdnů. Vývoj i schválení aktualizované vakcíny bude mnohem rychlejší, než jak trvala první verze," říká Hans Georg Eichler, lékař působící v Evropské lékové agentuře (EMA). Právě ta vakcíny pro Evropu hodnotí a schvaluje. "Pak se ale bude muset přizpůsobit výroba, což i doteď byla mnohem větší překážka než schvalování. I to bude ale mnohem rychlejší, protože už nemusíme začínat od nuly," dodal Eichler.