Jaderné testy skončily, postižené děti se rodí dál

Martin Novák Martin Novák
29. 8. 2010 15:20
Severovýchodní Kazachstán je zónou, kde se odehrálo 456 atomových výbuchů. Lidé dodnes trpí
Pohled na kazašské městečko Kurčatov.
Pohled na kazašské městečko Kurčatov. | Foto: NCC

Praha - Mimořádně vysoké procento onkologických onemocnění, velký počet lidí s leukémií, novorozeňat s tělesným postiženým či úmrtí dětí v kojeneckém věku. Mnoho lidí s vážnými psychickými nemocemi.

Severovýchodní Kazachstán se stále potýká s následky čtyř desetiletí jaderných zkoušek, které zde prováděla sovětská vláda nedaleko města Semipalatinsk.

V letech 1949 až 1989 se tady odehrálo celkem 456 atomových výbuchů, z toho více než stovka nad zemským povrchem. Následkům radioaktivity byli vystaveni lidé na obrovském prostoru severovýchodního Kazachstánu.

Po rozpadu Sovětského svazu samostatný Kazachstán jadernou střelnici uzavřel. Psal se 29. srpen 1991, tedy přesně před devatenácti lety. Na popud kazašské vlády OSN označila tento den za Celosvětový den boje za zákaz jaderných zbraní.

Kazaši si vytkli za cíl šíření osvěty, k jakým následkům jaderné zkoušky vedou a jak postihují obyvatelstvo v místech, kde se odehrávají.

Zkoušky se odehrávaly na severovýchodě Kazachstánu u města Kurčatov.
Zkoušky se odehrávaly na severovýchodě Kazachstánu u města Kurčatov. | Foto: Aktuálně.cz

"Rozhodnutí o výstavbě jaderného polygonu na severovýchodě Kazachstánu vydal Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu v roce 1947. Zkoušky začaly v roce 1949. Tenkrát bohužel nikdo nepředpokládal, jak závažný bude dopad na lidi, kteří v této oblasti žijí," řekl u příležitosti výročí uzavření nukleární střelnice v rozhovoru pro Aktuálně.cz velvyslanec Kazachstánu v České republice Anarbek Karašev, který se zúčastnil semináře expertů v pražském Ústavu mezinárodních vztahů.

Celková síla všech výbuchů na území Kazachstánu byla dva a půl tisíckrát větší než exploze v Hirošimě.

"Následky zkoušek zasáhly území o rozloze zhruba 300 tisíc čtverečních kilometrů. Co se týká dnešní situace, tak na místě polygonu jsou zbytky šachet, které byly při jaderných explozích roztrhány. Polygon je obehnaný ostnatým drátem a visí tam cedule, že jde o zamořené území a je to místo zdraví velmi nebezpečné," popisuje velvyslanec dnešní podobu oblasti, která patřila kdysi k vůbec nejstřeženějším a nejtajnějším místům Sovětského svazu.

V blízkosti střelnice leží městečko Kurčatov pojmenované po sovětském jaderném fyzikovi Igoru Kurčatovovi, který se výrazně podílel na sestrojení sovětské atomové bomby.

Hirošima po výbuchu.
Hirošima po výbuchu. | Foto: Martin Novák

Má asi osm tisíc obyvatel a jaderné pokusy na ně stále mají vliv - i když skončily už před dvaceti lety.

"Pořád se rodí děti s těžkým tělesným postižením. I po tolika letech. Výrazně více se v této oblasti vyskytuje rakovina štítné žlázy. Hlavně mezi lidmi, kteří jsou dnes ve věku mezi čtyřiceti až padesáti lety. Výzkum také prokázal zvýšený výskyt mentálně retardovaných lidí a osob s neurotickými poruchami. Kazašská vláda přitom bohužel nemá všechny dokumenty a záznamy týkající se všech pokusů. Některé zůstaly v Moskvě," říká Anarbek Karašev.

V Kurčatově se nachází Kazašské národní jaderné centrum (NNC), které mapuje postižené oblasti a vypracovává plán na dekontaminaci a obnovu regionu. Součástí centra je také muzeum, kde jsou k vidění rekonstrukce zkoušek a jejich plastové modely.

Ukazuje také účinek testů na zkoumaných zvířatech. Popálená prasata, králíci, koně a psi jsou zde naloženi v roztoku.

Socha Igora Kurčatova,
Socha Igora Kurčatova, | Foto: NNC

Kazachstán se stejně jako Ukrajina a Bělorusko po roce 1991 vzdal atomových hlavic umístěných na jeho území a předal je Rusku. Boj proti jaderným zkouškám se stal středobodem kazašské zahraniční politiky.

Kazašští politici a diplomaté na toto téma v OSN i na jiných fórech často mluví, z jejich iniciativy právě v Semipalatinsku podepsalo pět postsovětských středoasijských států Smlouvu o nešíření jaderných zbraní ve Střední Asii.

"Máme zkušenosti jako málokdo jiný. Snažíme se všechny přesvědčit, že testováním atomových zbraní poškodí hlavně sebe, své vlastní lidí," shrnuje kazašský diplomat.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Auto jedoucí v protisměru způsobilo na D7 nehodu, jeden mrtvý

Dálnici D7 uzavřela na 12. kilometru ve směru na Slaný hromadná nehoda šesti aut. Nehodu zavinilo auto jedoucí v protisměru, řidič tohoto vozu při nehodě zemřel. Informace o případných dalších zraněných zatím nejsou k dispozici, řekla ČTK policejní mluvčí Michaela Richterová.

Policie obdržela podle Richterové před 21:15 na tísňovou linku nejdříve oznámení, že na dálnici jede auto v protisměru. "Minutu na to došlo k dopravní nehodě šesti vozidel. Řidič, co jel v protisměru, na místě zemřel," řekla Richterová.

Dálnice je v místě uzavřena, policie dopravu odklání na devátém kilometru na Bouchalku, zpět se mohou řidiči vracet na 18. kilometru u Knovíze.

Další zprávy