USA nepoužijí jaderné zbraně proti těm, kteří je nemají

Martin Novák Martin Novák
6. 4. 2010 9:15
Barack Obama oznámí před odjezdem do Prahy novou strategii, týkající se použití atomovek
Foto: United States Department of Defense

* Americký prezident chce omezit případy, kdy USA jaderné zbraně použijí * Má to být legitimní, pokud země bude čelit biologickému útoku nebo ve válce s Íránem či Severní Koreou * Podle republikánů Obama politikou jaderného odzbrojování oslabuje Ameriku

Washington - Spojené státy se zřeknou možnosti použít jaderné zbraně - s výjimkou výjimečných případů, kdy to bude nezbytně nutné pro jejich obranu nebo obranu spojenců.

Novou strategii dnes oznámí prezident Barack Obama. Omezit nasazení atomových zbraní má být další částí Obamova plánu na celkovém snížení nukleárního arzenálu na světě, který prezident oznámil loni 5. dubna ve svém projevu na Hradčanském náměstí.

Podle zpráv, které zatím unikly do médií, dnes Obama oznámí, že vláda si bude činit nárok na použití jaderné zbraně v sebeobraně a při konfliktech se státy, jako jsou Írán a Severní Korea.

"Udělám pro bezpečí Američanů vše, co je nutné," prohlásil Obama v rozhovoru pro list The New York Times.

USA se ale podle Obamy zavážou nepoužít atomové hlavice proti zemím, které prokazatelně nukleární bomby nemají a podepsaly Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Obama při pražském projevu loni v dubnu.
Obama při pražském projevu loni v dubnu. | Foto: Ondřej Besperát

A to dokonce i tehdy, když budou američtí vojáci kdekoliv vystaveni útoku chemickými či biologickými zbraněmi. Výjimkou má být jen případ, kdy bude přímo na území USA hrozit rozsáhlý biologický útok.

USA se dosud odmítají vzdát tzv. práva prvního úderu. Zatím žádný americký prezident neslíbil, že Spojené státy v nějakém konfliktu nesáhnou k atomové bombě jako první. 

Řekne také, že pozastaví výrobu nových nukleárních bomb a bude pokračovat v likvidaci těch starších. Smlouvu o omezení počtu strategických zbraní, která nahradí dohodu START-1 z roku 1991, Obama ve čtvrtek podepíše v Praze s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem.

Nová smlouva stanoví počet nukleárních hlavic na 1550 kusů na každé straně.  

USA a Rusko mají dohromady 95 procent všech atomových zbraní ve světě. Zbytek připadá na Velkou Británii, Francii, Čínu, Izrael, Indii a Pákistán.

Fotografie, pořízená po zničení Hirošimy. Visí na zdi tamního muzea.
Fotografie, pořízená po zničení Hirošimy. Visí na zdi tamního muzea. | Foto: Martin Novák

Severní Korea provedla na konci roku 2006 jeden pokusný jaderný výbuch s nejasným výsledkem, zatímco Írán je podezřelý, že na výrobě bomby už několik let usilovně pracuje.

Předchozí americká vláda George Bushe nechtěla omezovat jaderný arzenál ani možnosti použití atomové bomby. Před válkou v Iráku v roce 2003 tehdejší ministr obrany Donald Rumsfeld nevyloučil, že armáda nasadí taktickou jadernou pumu s omezeným dosahem.

Za svůj plán na celosvětové jaderné odzbrojení získal Obama loni Nobelovu cenu míru. Doma jej však kritizují mnozí opoziční republikáni, podle kterých tato politika oslabuje pozici USA ve světě a nahrává jejich nepřátelům.

Svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki v roce 1945 zůstává dosud jediným použitím jaderných zbraní v historii.

Foto: Aktuálně.cz

 


 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Britský prodejce oblečení Boohoo koupil Debenhams. Obchody převzít nechce, hrozí tak zánik az 12 000 míst

Britský on-line prodejce oblečení Boohoo koupil zhruba za 55 milionů liber (1,6 miliardy Kč) značku Debenhams, včetně jejího webu. Žádný ze 118 obchodů, které má Debenhams na hlavních třídách britských měst, se ale Boohoo převzít nechystá. Zájem nemá ani o zaměstnance, takže v ohrožení je až 12 000 pracovních míst. 

Společnost Boohoo převzetí značek Debenhams popisuje jako transformační záležitost a označuje ji za velký krok. Podmínky dohody ale znamenají zánik pracovních míst, což v prosinci avizovali už správcové Debenhams, když zahájili likvidaci této 242 let staré firmy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy