reklama
 
 

USA nepoužijí jaderné zbraně proti těm, kteří je nemají

6. 4. 2010 9:15
Barack Obama oznámí před odjezdem do Prahy novou strategii, týkající se použití atomovek

* Americký prezident chce omezit případy, kdy USA jaderné zbraně použijí * Má to být legitimní, pokud země bude čelit biologickému útoku nebo ve válce s Íránem či Severní Koreou * Podle republikánů Obama politikou jaderného odzbrojování oslabuje Ameriku

Washington - Spojené státy se zřeknou možnosti použít jaderné zbraně - s výjimkou výjimečných případů, kdy to bude nezbytně nutné pro jejich obranu nebo obranu spojenců.

Novou strategii dnes oznámí prezident Barack Obama. Omezit nasazení atomových zbraní má být další částí Obamova plánu na celkovém snížení nukleárního arzenálu na světě, který prezident oznámil loni 5. dubna ve svém projevu na Hradčanském náměstí.

Podle zpráv, které zatím unikly do médií, dnes Obama oznámí, že vláda si bude činit nárok na použití jaderné zbraně v sebeobraně a při konfliktech se státy, jako jsou Írán a Severní Korea.

"Udělám pro bezpečí Američanů vše, co je nutné," prohlásil Obama v rozhovoru pro list The New York Times.

USA se ale podle Obamy zavážou nepoužít atomové hlavice proti zemím, které prokazatelně nukleární bomby nemají a podepsaly Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

A to dokonce i tehdy, když budou američtí vojáci kdekoliv vystaveni útoku chemickými či biologickými zbraněmi. Výjimkou má být jen případ, kdy bude přímo na území USA hrozit rozsáhlý biologický útok.

USA se dosud odmítají vzdát tzv. práva prvního úderu. Zatím žádný americký prezident neslíbil, že Spojené státy v nějakém konfliktu nesáhnou k atomové bombě jako první. 

Řekne také, že pozastaví výrobu nových nukleárních bomb a bude pokračovat v likvidaci těch starších. Smlouvu o omezení počtu strategických zbraní, která nahradí dohodu START-1 z roku 1991, Obama ve čtvrtek podepíše v Praze s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem.

Nová smlouva stanoví počet nukleárních hlavic na 1550 kusů na každé straně.  

USA a Rusko mají dohromady 95 procent všech atomových zbraní ve světě. Zbytek připadá na Velkou Británii, Francii, Čínu, Izrael, Indii a Pákistán.

Severní Korea provedla na konci roku 2006 jeden pokusný jaderný výbuch s nejasným výsledkem, zatímco Írán je podezřelý, že na výrobě bomby už několik let usilovně pracuje.

Předchozí americká vláda George Bushe nechtěla omezovat jaderný arzenál ani možnosti použití atomové bomby. Před válkou v Iráku v roce 2003 tehdejší ministr obrany Donald Rumsfeld nevyloučil, že armáda nasadí taktickou jadernou pumu s omezeným dosahem.

Za svůj plán na celosvětové jaderné odzbrojení získal Obama loni Nobelovu cenu míru. Doma jej však kritizují mnozí opoziční republikáni, podle kterých tato politika oslabuje pozici USA ve světě a nahrává jejich nepřátelům.

Svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki v roce 1945 zůstává dosud jediným použitím jaderných zbraní v historii.

 


 

autor: Martin Novák | 6. 4. 2010 9:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama