Francie udělala ze svých vojáků atomové pokusné králíky

Roman Gazdík
16. 2. 2010 13:03
Paříž poslala jednotky do zamořené zóny po výbuchu. Zjišťovala schopnost bojovat

Paříž - Francie údajně záměrně používala svých vojáků jako pokusných králíků, aby zkoumala vliv jaderných výbuchů na bojeschopnost armádních jednotek operujících v zamořeném území. Informoval o tom francouzský deník Le Parisien.

Někteří vojenští veteráni, kteří se účastnili pokusných francouzských jaderných výbuchů na začátku šedesátých let v Alžírsku a později ve Francouzské Polynésii, už v minulosti vznesli obvinění, že je armáda nutila pohybovat se krátce po explozích atomových bomb v zamořených oblastech.

Paříž minulý rok oznámila, že se podařilo prokázat spojitost mezi zvýšeným počtem výskytu rakoviny mezi veterány a jadernými výbuchy a že postižené vojáky i civilisty odškodní.

Podle informací Le Parisien však tajný dokument vypracovaný roku 1998, tedy dva roky po ukončení veškerých francouzských nukleárních testů, hovoří o tom, že testování účinků bomb na lidech probíhalo záměrně.

Alžírsko, 25. dubna 1961

Tajná zpráva se výslovně týká jaderného pokusu uskutečněného na Sahaře 25. dubna 1961. Šlo o poslední francouzský jaderný test v Alžírsku provedený nad zemským povrchem.

Francie provedla v letech 1960 až 1996 celkem 210 jaderných testů
Francie provedla v letech 1960 až 1996 celkem 210 jaderných testů | Foto: Centrum pro jaderné pokusy v Pacifiku

Čtyřicet minut po výbuchu se pěší patrola přiblížila bodu nula na 700 metrů, za dalších dvacet minut se skupina vojáků v automobilech dostala do vzdálenosti 275 od centra exploze.

Vojáci nebyli před radioaktivním spadem chráněni ničím jiným než plynovými maskami, dělo se tak přitom dávno potom, co byly známy smrtící účinky radiace po výbuších v japonských městech Hirošima a Nagasaki.

Zpráva hovoří o tom, že tento "velký vědecký experiment" si kladl za cíl "studovat fyzické a psychologické účinky atomových zbraní na člověka za účelem zjištění potřebných informací pro fyzickou přípravu a trénink morálky moderních bojových sil".

Test údajně prokázal, že se jednotky zdají být "schopny boje do té míry, že jejich morálka nebyla příliš narušena". Místo plynových masek však doporučila použít raději protiprachové masky, aby se zlepšila komunikace mezi vojáky a tím i urychlil případný manévr.

Jen malé dávky

Mnoho z přibližně 300 vojáků, kteří se experimentu zúčastnili, podle Le Parisien později onemocnělo rakovinou a jiným nemocemi způsobenými ozářením. Pokus probíhal v době, kdy se zdála být jaderná válka mezi komunistickým a kapitalistickým blokem reálnou hrozbou. Francouzi zkoumali, zda je možné provést na zamořeném území útok konvenčními silami.

V Alžírsku se pokusy prováděli v letech 1960 až 1966, tedy i čtyři roky poté, co získalo Alžírsko nezávislost
V Alžírsku se pokusy prováděli v letech 1960 až 1966, tedy i čtyři roky poté, co získalo Alžírsko nezávislost | Foto: Aktuálně.cz

Francouzský ministr obrany Hervé Morin uvedl, že existence zprávy je pro něj novinkou. Ministr se však domnívá, že "radioaktivní dávka, které byli vojáci během experimentu vystaveni, je velmi nízká".

Deník uvedl, že zpráva z roku 1998 může být jen špičkou ledovce a že archiv ministerstva obrany možná ukrývá další informace týkající se úmyslných pokusů na francouzských vojácích. Podtitul dokumentu z roku 1998 totiž zní "Svazek 1".

Morin minulý rok odhadl, že bylo celkem 210 francouzskými jadernými zkouškami v Alžírsku a Polynésii zasaženo 150 tisíc lidí. Na odškodnění vláda vymezila 10 milionů eur, to by znamenalo 67 eur (1742 korun) na jednoho postiženého.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vojáci vyslaní do Washingtonu kvůli nepokojům se stáhnou

Americký ministr obrany Mark Esper nařídil stažení vojáků vyslaných do oblasti hlavního města Spojených států kvůli nepokojům. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Odchod vojska, které do regionu nenáleží posádkou, žádala washingtonská starostka Muriel Bowserová.

Kvůli vyhrocené situaci byli do Washingtonu vysláni vojáci a také gardisté z jiných amerických států, ačkoli hlavní město USA stejně jako všechny americké státy má vlastní národní gardu. "Chceme, aby vojsko a vojáci z jiných států opustili Washington," řekla ve čtvrtek Bowserová.

Pentagon původně vyslal do Washingtonu jako zálohu pro případ nepokojů asi 1600 vojáků, do ulic ale nasazeni nebyli. Část vojáků již oblast opustila a ti zbývající, kterých je asi 900, odejdou nyní. Podle Reuters podepsal Esper rozkaz, aby se vojáci vrátili na domovské základny Fort Bragg v Severní Karolíně a Fort Drum ve státě New York.

Zdroj: ČTK
Další zprávy