Jeruzalém – Izraelská armáda bude mít nové rekruty. Ale takové, kteří se do služby patrně nepohrnou s velkým nadšením, pokud ji rovnou nehodlají sabotovat.
Parlament schválil zákon, kterým se ruší dosavadní výjimka z povinnosti vojenské služby pro ortodoxní a ultraortodoxní židy. Ti tak budou muset narukovat vůbec poprvé od vzniku židovského státu v roce 1948.
Jejich argument, že pomáhají státu modlitbami, studiem judaismu a že "největším ochráncem Izraele není armáda, ale Bůh", před zákonodárci neobstál.
Nepomohly ani desetitisícové demonstrace mužů, pověstných černými obleky i klobouky a plnovousem. Poslanci rozhodli o zrušení výjimky počtem sedmašedesáti hlasů proti jednomu. Opozice hlasování bojkotovala.
Do zbraně povolá Izrael ortodoxní židy poprvé v roce 2017, jen zhruba 1800 z nich dostane výjimku pro "studijní účely".
Jde o problém, který izraelskou společnost dlouhodobě rozděluje. Zastánci zákona tvrdí, že vojenskou povinnost by měl sdílet každý, kdo v Izraeli žije.
"Je to černý den pro celou zemi. Stát Izrael ztratil právo nazývat se židovským i demokratickým," řekl ortodoxní poslanec Moše Gafni.
Vojenská služba je povinná i pro ženy, arabští občané Izraele ale v armádě neslouží.
"Teď si musíme vyhrnout rukávy a naše ortodoxní bratry začlenit do ekonomiky a služby Izraeli," uvedl na sociální síti Twitter ministr hospodářství Naftali Bennett.
Podle něj by každý občan Izraele měl možnost bránit svoji zemi považovat za privilegium.
Odhady demografů hovoří o tom, že zhruba každý desátý obyvatel Izraele je ortodoxní žid.
Žije zde i specifická komunita ultraortodoxních židů, kteří neuznávají sionismus ani Izrael, protože podle jejich názoru stát nevznikl Božím zásahem. A holocaust považují za trest, který Židy kvůli sionismu stihl.
