Možným scénářem je ostřelování základen a velitelství íránských Revolučních gard, které jsou elitní ozbrojenou složkou teheránského režimu. Nikdo zatím nenaznačil, zda Izrael zajde ještě dál a zaútočí i na íránská jaderná zařízení.
Atomový program svého nepřítele Izraelci dlouhodobě považují za největší existenční hrozbu. Všemu se mohou více či méně ubránit, ale atomová bomba je výjimkou. Teherán tvrdí, že program je určen výhradně pro mírové účely.
O takovém útoku se debatuje už přes deset let, zatím se odehrál jen kybernetický. Izraelská jednotka rozšířila do íránské počítačové sítě virus Stuxnet, který napadl i místa spojená s jaderným programem. O vojenský útok ze vzduchu se zatím Izraelci nepokusili. V rozhovorech pro Aktuálně.cz v posledních letech někteří experti pochybovali, že na efektivní zničení reaktorů a centrifug má Izrael dostatečnou kapacitu.
"Izrael může takovou akci podniknout jen s podporou a účastí Spojených států," řekl redakci už před mnoha lety vojenský analytik Efraim Inbar z Begin-Sadatova centra v Jeruzalémě, který přitom zastává spíše "jestřábí" postoje a tvrdí, že židovský stát musí vojensky konfrontovat své nepřátele. "Izrael v tomto směru neudělá nic bez konzultace s Washingtonem, a dokonce ani bez jeho souhlasu," řekl v jiném rozhovoru pro Aktuálně.cz Jakov Bar-Siman-Tov, expert z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.
Írán má svůj jaderný program strategicky rozprostřený na řadě míst, někde je velmi dobře chráněn hluboko v podzemí. Prostory pro obohacování uranu se nacházejí v jeskynním komplexu Fardo, jižně od Teheránu.
I kdyby se Izrael pokoušel zaútočit speciálními leteckými bombami, účinnými proti bunkrům, jako v případě pátečního náletu na šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha, jeho stíhačky by musely přeletět území Turecka, Sýrie nebo Iráku a ještě se pak pohybovat v íránském vzdušném prostoru.
Podle investigativního pořadu druhého kanálu izraelské televize chtěl premiér Benjamin Netanjahu takový úder nařídit v roce 2010 a mnoho k tomu nechybělo. Nařídil náčelníkovi generálního štábu Gabimu Aškenazimu uvést vojsko do pohotovostního režimu "P - plus". To je poslední stupeň před finálním rozkazem k zahájení bojových operací.
Od akce ho ale nakonec společně odradili Aškenazi a tehdejší šéf výzvědné služby Mosad Meir Dagan. Ten prohlásil, že vojenská operace zaměřená na zničení íránských reaktorů a centrifug má být provedena až v krajním případě, když už nebude jiné řešení. "Měla by to být až poslední možnost ve chvíli, kdy už budeme mít meč na zátylku," uvedl Dagan.
Izraelské letectvo v minulosti zaútočilo dvakrát na atomové reaktory okolních zemí. V roce 1981 zničilo zařízení v iráckém Osiraku, v roce 2007 na východě Sýrie. Šlo však o komplexy, které stály na povrchu a neměly žádnou nadstandardní ochranu.
Podle amerického deníku Wall Street Journal premiér Netanjahu plánuje spíše umírněnější ozbrojenou odpověď Íránu, protože se chce soustředit hlavně na boj s Hizballáhem v jižním Libanonu. V úterý tam izraelská armáda přesunula pěchotu z 36. divize. Její součástí je také elitní Golanská brigáda, kterou tvoří vojáci s mimořádným výcvikem. Jednotka utrpěla těžké ztráty před rokem při nečekaném vpádu Hamásu do jižního Izraele, podle armádních zdrojů zahynulo přes sedmdesát jejích členů.
Video: Íránu dominuje bezpečnostní aparát, říká Břetislav Tureček
