Syrta – Po půl roce těžkých bojů postoupily libyjské vládní síly tak blízko ke středomořskému přístavu Syrta, že vojáci jsou schopni rozpoznat tuniský a egyptský přízvuk bojovníků z džihádistické organizace Islámský stát (IS), když si s nimi na frontové linii vyměňují nadávky.
Osmdesátitisícová Syrta byla v Libyi až donedávna hlavní baštou islamistů, a protože leží na důležité pobřežní dálnici tři sta kilometrů východně od Tripolisu, má mimořádný strategický význam.
Na tomto bojišti, vzdáleném tisíce kilometrů od hlavních ohnisek střetů s IS, tedy iráckého Mosulu a syrské Rakky, hájí nyní podle libyjských představitelů hrstka radikálů nepatrné území o rozloze jednoho kilometru čtverečního.
Boje se táhnou již řadu týdnů a jsou velmi urputné. Pro iráckou armádu, která s podporou kurdských milicí a amerického letectva proniká do Mosulu, slouží jako jasný příklad toho, co ji čeká v této mnohem větší městské aglomeraci na severu země, v níž před válkou žilo 1,5 milionu lidí.
"Čelíme neuvěřitelnému odporu nepřítele," řekl agentuře Reuters osmatřicetiletý obchodník Usáma Issá, který společně s vládními jednotkami bojuje proti islamistům na syrtském předměstí Gíza, posledním, jež radikálové stále kontrolují.
"Své pozice neopustí ani ve chvíli, kdy na ně začnou padat hroutící se zdi okolních domů. Dobře vědí, že je tak jako tak čeká smrt. Proto se brání tak zuřivě," míní Issá.
Jestliže Gíza padne, Islámský stát už nebude moci tvrdit, že je schopen expanze i mimo území Sýrie a Iráku. A v Libyi bude definitivně poražen.
Pokud po této porážce bude následovat také pád Mosulu, bude to pro morálku islamistů a jejich schopnost rekrutovat nové bojovníky těžký úder.
Šest set mrtvých Libyjců kvůli islamistům
Boje s islamisty způsobily libyjským vládním silám velké ztráty – přinejmenším šest set vojáků bylo zabito a tři tisíce dalších utrpělo zranění. Válčení s islamisty v Libyi trvá navíc mnohem déle, než se původně čekalo.
Radikálové na libyjské frontě prokázali, že jsou velmi zdatní v partyzánské válce a že pravidelná armáda, která má málo zkušeností s boji ve městech, je zde velmi zranitelná. A to tím spíše, že do bojů nemohlo vzhledem k malé vzdálenosti dělící oba protivníky účinněji zasáhnout vládní letectvo.
Bitva o Syrtu na druhé straně ukázala, jak důležité je uzavřít bojovníky Islámského státu v neprodyšném obklíčení. Mnohým se z něj totiž podařilo uniknout a nyní na vládní vojáky sami útočí ze zálohy jako sebevražední atentátníci. Jeden z libyjských velitelů odhaduje jejich počet na čtyři stovky.
Narůstající rivalita mezi jednotlivými frakcemi vládních sil je pak varováním pro koalici, která se v současnosti snaží dobýt Mosul. Lokální porážka Islámského státu může ve městech obývaných více etniky přivodit chaos a vyvolat nové boje.
Špinavá válka
Džihádisté z Islámského státu Syrtu postupně ovládli v průběhu loňského roku, kdy využili zmatků, jež v zemi panují od počátku občanské války a po pádu diktátora Muammara Kaddáfího, který byl zabit v roce 2011.
Syrta, kdysi Kaddáfího domovské město, se tak stala hlavní základnou islamistů v severní Africe. Podobně jako v Sýrii a Iráku zde začali radikálové prosazovat svou striktní verzi islámu, mužům nařídili nosit plnovousy a zakázali kouřit vodní dýmky, zatímco ženy musely nosit oděv zahalující celé tělo.
Z těch si navíc v mnoha případech udělali sexuální otrokyně, na obyvatelstvo uvalili daně a za přestupky proti právu šaría zavedli přísné tresty, jako je bičování či dokonce ukřižování.
Vojenské jednotky z nedaleké Misuráty se však v květnu spojily s vládou v Tripolisu a zahájily proti Syrtě ofenzivu. Poslední zbytky džihádistů se nyní v rozvalinách domů v Gíze divoce brání jejich útokům, přičemž využívají důmyslnou síť podzemních chodeb, nastražené nálože, odstřelovače a bariéry z písku, jež plní vším možným – i ledničkami.
Vládním silám se dostalo mocné podpory ze strany americké armády, která na islamisty útočí s nasazením nejmodernějších bojových letounů a helikoptér. U libyjské armády ale působí také malé týmy vojenských poradců, ať již z USA či Velké Británie.
Vládní vojska na druhou stranu používají tanky pocházející ještě z časů, kdy Kaddáfího podporoval Sovětský svaz. S jejich pomocí teď postupují dům od domu. V konečné fázi bojů je střelba z tanků účinnější než útoky ze vzduchu.
"Slyšíme je, jak na nás v noci křičí, že si pro nás přijdou," říká Asrúf al-Kát, student, který v rozbombardovaných domech Gízy rovněž bojuje na straně vládních sil. "Používají snajpry a nášlapné miny. Když postupujeme kupředu, házejí na nás granáty. Je to špinavá válka."
Ztracená bašta IS
Vůdce Islámského státu Abú Bakr al-Bagdádí vyzval tento měsíc africké džihádisty, ať se neprodleně odeberou do Libye. Nebyla to ostatně jeho první výzva adresovaná radikálům z Tuniska, Súdánu či Egypta, aby se vydali na pomoc islamistům v Syrtě. Tato bašta islamistů je však podle všeho pro IS definitivně ztracena.
"Syrta se měla stát rezervní základnou pro bojovníky ze Sýrie a Iráku," vysvětluje Geoff Porter ze společnosti North Africa Risk Consulting, zabývající se poradenstvím v bezpečnostních otázkách spojených s těžbou ropy a plynu.
"Islámský stát mohl dříve v rámci své strategie poukazovat na Syrtu a říkat svým stoupencům, že expanduje v globálním měřítku. Teď už ale nemůže," dodává Porter.
Zpravodajské služby z Misuráty odhadují, že v Syrtě stále bojuje přibližně dva a půl tisíce džihádistů, přičemž většina z nich sem přišla ze zahraničí.
Město je nyní z velké části zpustlé. Na předměstí se zatím nenavrátil život, většina domů je poničená bombardováním a střelbou, na ulicích zbyly krátery po leteckých pumách.
Na druhé straně ze Syrty zmizelo takřka vše, co by mohlo připomínat vládu Islámského státu. Nad kruhovým objezdem ve čtvrti Zafárán, kde islamisté často nechávali ukřižovat zajatce a ty, kdo se odmítli podřídit šaríi, zato vlaje libyjská vlajka.
Na straně vládních sil bojují vesměs civilisté, kteří kdysi povstali proti Kaddáfímu a nyní znovu oblékli uniformu – studenti, majitelé malých autoservisů či vysloužilí armádní důstojníci.
Málo střeliva, mohutné ztráty
Libyjští velitelé připouštějí, že jejich postup zpomalily mohutné ztráty, které armáda utrpěla, stejně jako nedostatek střeliva. Stěžují si rovněž, že nedostali vybavení pro noční vidění a zbraně, o něž žádali, aby mohli lépe čelit odstřelovačům.
Obavy z toho, že by letecké či dělostřelecké bombardování mohlo ublížit civilistům uvězněným v troskách domů, které navíc islamisté často používali jako lidské štíty, pak notně omezily možnosti útoků ze vzduchu.
"Je to stejná situace jako v Sýrii nebo Iráku," říká šéf vojenské rozvědky z Misuráty, brigádní generál Mohamed Gnajdy. "Islámský stát využívá podzemní tunely a lidské štíty. Jejich bojovníci jsou dobře vycvičení. Jejich cílem je zabít co možná nejvíce lidí."
Libyjští velitelé doufají, že pádem Syrty hrozba představovaná Islámským státem pomine v celé zemi.
Bojovníci, kterým se z města podařilo uniknout ještě předtím, než byli islamisté kompletně obklíčeni, však stále představují velké nebezpečí. Někteří uprchli směrem na jih a mohli tak posílit spojení mezi Islámským státem a radikály v oblasti Sahelu, na jižním okraji Sahary. Patří k nim i militantní skupina Boko Haram, operující v Nigérii, či příslušníci al-Káidy v islámském Maghrebu.
