Cvičení mají za cíl předvést "moc a vůli země bránit se hrozbám", uvedl dnes velitel islámských revolučních gard Jahjá Rahím-Safáví.
Manévry potrvají deset dnů. Konají se na území deseti provincií, včetně jedné na břehu Perského zálivu, dodal Rahím-Safáví.
Odpálení se dočkali Šaháb i nové rakety pro námořní bitvy
"Rakety typu Šaháb byly odpáleny. Mohou doletět do vzdálenosti 2000 kilometrů a jsou s to nést jaderné hlavice," sdělil agentuře Reuters reportér televizní stanice Al-Alam vysílající v arabštině. Střely byly použity v centrální části země.
Rakety Šaháb-3 mohou zasáhnout z íránského území Izrael a americké základny v zemích Perského zálivu. Podle západních expertů jde o zlepšenou variantu severokorejské střely země-země Nodong-1.
V manévrech mají být podle programu vyzkoušeny i starší střely Šaháb-2, které mají dolet pouze 700 kilometrů.
Podle aktuálních informací se Íránu podařilo úspěšně vyzkoušet také nové typy raket s označením Núr, Kousar a Nasr s doletem 170 kilometrů. Tyto typy raket jsou přitom určeny pro námořní bitvy a se svým současným doletem jsou údajně schopné pokrýt celý Hormuzský průliv, Perský záliv a Ománský záliv.
Právě strategicky důležitou Hormuzskou úžinou přitom proplouvá denně zhruba dvacet procent světových dodávek ropy.
Manévry následují po cvičení, které na přelomu týdne uspořádaly Spojené státy s dalšími více než dvěma desítkami zemí v Perském zálivu. Válečná plavidla nacvičovala zadržení lodi podezřelé z převozu materiálu vhodného pro jaderný a raketový průmysl.
O sankcích se stále jedná
Stálé členské země Rady bezpečnosti OSN společně s Německem konzultují v těchto dnech možné sankce proti Íránu za to, že odmítá zastavit své sporné jaderné aktivity.
Jedna rezoluce již Teherán k ústupku vyzývala. Nová by mohla znamenat pro Írán ekonomické a diplomatické sankce. Měla by zakazovat obchod s materiály a technologiemi souvisejícími s íránským jaderným a raketovým programem.
Rusko se staví proti
Rusko ovšem již projevilo nesouhlas, neboť se podílí na budování jaderné elektrárny v íránském Búšehru. Také pomáhá budovat v Íránu raketový systém protivzdušné obrany.
Souhlas Moskvy je přitom nezbytný pro odhlasování rezoluce, protože je stálým členem Rady bezpečnosti s právem veta.
Ruský ministr obrany Sergej Ivanov dnes ujišťoval, že obranné rakety chystané pro Írán nejsou vhodné k útočným účelům a že budou s to ochránit jen nepatrnou část íránského území.
Kontrakt v hodnotě 700 milionů amerických dolarů (15,3 miliardy korun) se týká 29 raket typu Tor-M1.
Írán: Uranu se nevzdáme
Írán zprovoznil další sérii centrifug, díky nimž obohacuje uran na tři až pět procent, což stačí pro průmyslové využití, ale nikoli pro výrobu zbraní.
Teherán oznámil, že chce do konce roku zprovoznit 3000 odstředivek, ale k získání dostatečného množství paliva pro reaktor je jich zapotřebí 54 000.
Írán se přes naléhání světa odmítá vzdát technologie na obohacování uranu a trvá na tom, že ji nehodlá zneužít k výrobě zbraní, z čehož jej Západ podezírá.
