Káhira - Palestinské hnutí Hamas přišlo o štědrou podporu, kterou mu léta prokazoval Írán. Obě strany spojoval odpor a nenávist vůči Izraeli.

Důvodem nynějšího "rozchodu" je fakt, že předáci Hamásu se v syrském konfliktu rozhodli podpořit povstalce a hnutí dokonce v tichosti uzavřelo svoji kancelář v Damašku.

Teherán naproti tomu jednoznačně stojí za režimem Bašára Asada a spolu s Ruskem a Čínou patří mezi jeho největší zahraniční opory.

Hamas k téměř rok trvajícím protestům v Sýrii dlouhou dobu mlčel a až minulý týden předák tohoto hnutí a premiér vlády v Gaze Ismáíl Haníja prohlásil v Káhiře: "Vzdávám hold hrdinskému zápasu Syřanů, kteří usilují o svobodu, demokracii a reformu."

Sýrie výrazně podporovala Hamás od roku 1993, kdy podepsal tehdejší palestinský vůdce Jásir Arafat mírovou smlouvu s Izraelem. Damašek s ní tehdy nesouhlasil a podpořil palestinské radikály, kteří se proti ní postavili. Tedy i Hamas.

Nyní spolupráce zřejmě končí, stejně tak jako peníze a zbraně, posílané Hamásu do pásma Gazy Íránem.

Hamas se nyní orientuje více na monarchie v Perském zálivu po rozchodu se Sýrií a Íránem. Na snímku lídr Hamasu Ismáil Haníja na jednání s představiteli Spojených arabských emirátů. | Foto: Reuters

"Íránci nejsou spokojeni s naším postojem k Sýrii a když nejsou spokojeni, znamená to, že s námi nebudou už jednat tak jako dříve," uvedl pro list Aš-Šark Al-Avsát diplomaticky Músa Abú Marzúk, jeden ze členů vedení Hamásu.

Syrský režim prezidenta Bašára Asada se opírá zejména o menšinové alávity, kteří se hlásí k šíitskému islámu. Také v Íránu většina obyvatel vyznává šíitský islám.

Naopak Palestinci jsou sunnitští muslimové, stejně tak jako většina Syřanů, která povstala proti Asadovi.

Exilové vedení Hamásu se po odchodu z Damašku podle informací Aš-Šark Al-Avsát přesunulo do Kataru, kancelář zřejmě otevře také v Káhiře. V egyptských volbách nedávno jasně vyhrála Strana svobody a spravedlnosti, která je názorově velmi blízká Hamásu.

Íránské peníze pomáhaly Hamásu s chodem úřadů v Gaze a s vyplácením mezd. Nyní podle všeho dostane finanční prostředky z Kataru, Saúdské Arábie nebo Spojených arabských emirátů. Tedy zemí, které nejvíce stojí za syrskými povstalci a dokonce uvažují o tom, že je vyzbrojí.

Druhá organizace, podporovaná Íránem - libanonský Hizballáh - naopak pokračuje v podpoře Asadova režimu a povstání označuje za "mezinárodní konspiraci." Hizballáh je hnutím libanonských šíitských muslimů.

Hizballáh má vliv v libanonské vládě a Libanon byl spolu s Alžírskem jedinou arabskou zemí, která ve Valném shromáždění OSN nepodpořila rezoluci, odsuzující brutalitu syrského režimu.