"Nyní produkujeme devět gramů za hodinu," řekl Salehí íránské státní televizi. V následujících dnech tato produkce podle něj klesne na pět gramů za hodinu, země dosud nikdy na tak vysokou hodnotu uran neobohacovala. Íránská agentura Tasním předtím uvedla, že produkce začala v jaderném provozu v Natanzu v centrální části země.
Dosud Írán obohacoval uran na 20 procent, ale už tím porušoval dohodu o svém jaderném programu (JCPOA). Ta mu umožňuje obohacovat jenom do 3,67 procenta. K výrobě jaderné bomby je potřeba uran obohacený na 90 procent.
Jadernou dohodu, jejímž cílem je zabránit Teheránu ve vývoji jaderných zbraní, uzavřely s Íránem v roce 2015 Spojené státy, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo. Bývalý americký prezident Donald Trump dohodu ale před třemi lety jednostranně vypověděl a obnovil proti Íránu sankce. Teherán pak začal JCPOA porušovat.
Minulý týden ve Vídni začaly diplomatické rozhovory o tom, za jakých podmínek by se Spojené státy mohly k dohodě opět připojit a zrušit vůči Íránu sankce. Írán však odmítl s americkou delegací jednat přímo. Nejnovější oznámení Íránu podle agentury AP přispěje k napětí, zároveň však Teherán může podle agentury svůj krok rychle zvrátit.
V neděli Írán ohlásil problémy v Natanzu, které připsal izraelskému "terorismu". Izrael se k útoku nepřihlásil. Podle některých izraelských médií však šlo o akci izraelské zpravodajské služby Mossad. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že nikdy nedovolí Íránu získat jaderné zbraně.
Írán trvá na tom, že jeho jaderný program je mírový. Podle Západu a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) měl Teherán do roku 2003 vojenský jaderný program. V úterý zveřejněná zpráva amerických zpravodajských služeb uvádí, že podle americké analýzy "Írán v současné době neprovádí klíčové aktivity v oblasti vývoje jaderných zbraní, které považujeme za nezbytné k výrobě jaderného zařízení". Írán dříve uvedl, že by mohl využít uran obohacený na až 60 procent pro lodě s jaderným pohonem. V současné chvíli však islámská republika takové lodě nemá, připomíná AP.
Íránský záměr navýšit obohacování uranu vyvolalo kritiku USA a tří evropských signatářů jaderné dohody, tedy Francie, Německa a Spojeného království.
