Írán začal s obohacováním uranu až na 20 procent, pokračuje v porušování dohody

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 1. 2021 13:55
Írán začal ve svém jaderném zařízení s obohacováním uranu až na 20 procent, informovala agentura AP s odvoláním na mluvčího íránské vlády. Tento už dříve avizovaný krok Teheránu kritizoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož chce obohacováním uranu Írán získat jadernou zbraň. To mu ale Izrael nikdy nedovolí, citoval Netanjahua deník The Times of Israel.
Íránský technik - ilustrační foto.
Íránský technik - ilustrační foto. | Foto: ČTK

Úmysl obohacovat uran až na dvacet procent oznámil Teherán před několika dny Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE). Jde o další krok, jímž Írán porušuje mezinárodní jadernou dohodu z roku 2015. Tu přestal Teherán dodržovat poté, co od ní v roce 2018 odstoupily USA.

"Před několika minutami jsme začali v komplexu ve Fordo proces obohacování uranu na 20 procent," citovala íránská média vládního mluvčího. Írán dosud obohacoval uran na 4,5 procenta, i tím už ale porušil dohodu z roku 2015, která pro něj stanoví strop 3,67 procenta.

Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, pro výrobu jaderné zbraně je třeba obohacení na více než 85 procent. Teherán ale vždy tvrdil, že jeho jaderný výzkum je mírový a že o jadernou zbraň neusiluje.

"Rozhodnutí Íránu pokračovat v porušování závazků, zvýšení úrovně obohacování a rozšiřování kapacity pro obohacování uranu se nedá vysvětlit ničím jiným než realizací jeho plánů rozvíjet vojenský jaderný program," uvedl v pondělí Netanjahu, jehož země podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) má nukleární zbraně, ale oficiálně to nepřiznala.

"Izrael nedovolí Íránu vyrobit jadernou zbraň," vzkázal Netanjahu zemi, kterou považuje za úhlavního nepřítele a za největší riziko stability v regionu. Podle AP může být za dalším porušováním dohody ze strany Íránu i listopadový atentát na prominentního íránského jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha, z jehož vraždy viní íránské vedení izraelskou tajnou službu.

V dohodě, kterou v roce 2015 uzavřeli Írán, USA, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo, se Teherán zavázal omezit jaderné aktivity výměnou za zrušení sankcí. Spojené státy, které dohodu podepsaly za prezidenta Baracka Obamy, od ní pod vedením Donalda Trumpa v roce 2018 odstoupily a obnovily protiíránské sankce. Poté začal Írán dohodu porušovat. Zbývající signatáři se dohodu snaží zachovat a minulý měsíc vyzvali Teherán, aby začal úmluvu opět plně dodržovat.

Další porušování smlouvy ze strany Íránu může zkomplikovat možný návrat USA k dohodě, který avizoval zvolený americký prezident Joe Biden, jenž se úřadu ujme tento měsíc. Biden dříve uvedl, že USA by se mohly k dohodě z roku 2015 vrátit a pokud totéž učiní Írán, mělo by se jednat o jejím rozšíření. Někteří signatáři navrhují, aby úmluva zahrnula pro Írán i omezení programu balistických raket. Teherán ale tvrdí, že o rozšíření dohody není třeba jednat.

 

Právě se děje

před 26 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy