Írán začal s obohacováním uranu až na 20 procent, pokračuje v porušování dohody

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 1. 2021 13:55
Írán začal ve svém jaderném zařízení s obohacováním uranu až na 20 procent, informovala agentura AP s odvoláním na mluvčího íránské vlády. Tento už dříve avizovaný krok Teheránu kritizoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož chce obohacováním uranu Írán získat jadernou zbraň. To mu ale Izrael nikdy nedovolí, citoval Netanjahua deník The Times of Israel.
Íránský technik - ilustrační foto.
Íránský technik - ilustrační foto. | Foto: ČTK

Úmysl obohacovat uran až na dvacet procent oznámil Teherán před několika dny Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE). Jde o další krok, jímž Írán porušuje mezinárodní jadernou dohodu z roku 2015. Tu přestal Teherán dodržovat poté, co od ní v roce 2018 odstoupily USA.

"Před několika minutami jsme začali v komplexu ve Fordo proces obohacování uranu na 20 procent," citovala íránská média vládního mluvčího. Írán dosud obohacoval uran na 4,5 procenta, i tím už ale porušil dohodu z roku 2015, která pro něj stanoví strop 3,67 procenta.

Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, pro výrobu jaderné zbraně je třeba obohacení na více než 85 procent. Teherán ale vždy tvrdil, že jeho jaderný výzkum je mírový a že o jadernou zbraň neusiluje.

"Rozhodnutí Íránu pokračovat v porušování závazků, zvýšení úrovně obohacování a rozšiřování kapacity pro obohacování uranu se nedá vysvětlit ničím jiným než realizací jeho plánů rozvíjet vojenský jaderný program," uvedl v pondělí Netanjahu, jehož země podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) má nukleární zbraně, ale oficiálně to nepřiznala.

"Izrael nedovolí Íránu vyrobit jadernou zbraň," vzkázal Netanjahu zemi, kterou považuje za úhlavního nepřítele a za největší riziko stability v regionu. Podle AP může být za dalším porušováním dohody ze strany Íránu i listopadový atentát na prominentního íránského jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha, z jehož vraždy viní íránské vedení izraelskou tajnou službu.

V dohodě, kterou v roce 2015 uzavřeli Írán, USA, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo, se Teherán zavázal omezit jaderné aktivity výměnou za zrušení sankcí. Spojené státy, které dohodu podepsaly za prezidenta Baracka Obamy, od ní pod vedením Donalda Trumpa v roce 2018 odstoupily a obnovily protiíránské sankce. Poté začal Írán dohodu porušovat. Zbývající signatáři se dohodu snaží zachovat a minulý měsíc vyzvali Teherán, aby začal úmluvu opět plně dodržovat.

Další porušování smlouvy ze strany Íránu může zkomplikovat možný návrat USA k dohodě, který avizoval zvolený americký prezident Joe Biden, jenž se úřadu ujme tento měsíc. Biden dříve uvedl, že USA by se mohly k dohodě z roku 2015 vrátit a pokud totéž učiní Írán, mělo by se jednat o jejím rozšíření. Někteří signatáři navrhují, aby úmluva zahrnula pro Írán i omezení programu balistických raket. Teherán ale tvrdí, že o rozšíření dohody není třeba jednat.

 

Právě se děje

před 36 minutami

USA zakázaly dovoz psů z více než 100 zemí

Do Spojených států nebude ze 113 zemí možné dovážet psy. Oznámilo to americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Opatření, které souvisí s falšováním očkovacích průkazů, vstoupí v platnost 14. července a potrvá rok. Netýká se žádné ze zemí EU, tedy ani Česka, na seznamu jsou naopak Brazílie, Egypt, Keňa a Rusko. 

Import psů do USA v posledním roce zažil boom, jelikož poptávka po čtyřnohých domácích mazlíčcích začátkem pandemie covidu-19 vzrostla. Stovky dovezených psů ale podle CDC měly zfalšované potvrzení o očkování proti vzteklině. 

Zákaz se vztahuje na všechna plemena psů, psy poskytující emoční podporu a psy, kteří v uplynulých šesti měsících byli v některé z rizikových zemí. Výjimky se budou udělovat jen ve velmi vzácných případech a majitelé těchto psů budou muset o písemné schválení požádat CDC nejméně 30 dní před cestou do USA.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Přechodných pěstounů ubylo, loni jich bylo nejméně za pět let

V Česku ubylo přechodných pěstounů pro děti v nouzi. Na konci loňska jich bylo 732. Je to nejnižší počet za posledních pět let. Zatím nejvíc bylo těchto profesionálních pěstounů v roce 2017, a to 900. Vyplývá to z výkazů ministerstva práce. Podle organizací na podporu ohrožených dětí a rodin jsou odměny pěstounů nízké. Přechodný pěstoun si měsíčně vydělá 20 000 korun hrubého. Minimální mzda nyní dosahuje 15 200 korun. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí podle statistiků činila 35 285 korun.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle Asociace Dítě a rodina je ČR jednou z posledních zemí Evropy, kde je možné malé děti do zařízení posílat. Sněmovna by mohla rozhodovat o uzákonění zákazu děti do tří let do ústavní péče dávat. Odpůrci návrhu argumentují mimo jiné tím, že je málo pěstounů a o děti by se po omezení takzvaných kojeneckých ústavů neměl kdo postarat. Podle organizací roli hraje výše odměn, které se devět let neměnily. Také o přidání by měla dolní komora hlasovat. Vládní předloha počítá s navýšením o 2000 na 22.000 korun měsíčně. Poslanci navrhují víc.

Zdroj: ČTK
Další zprávy