V noci z pátku 26. června na sobotu vybuchla asi 20 kilometrů od Teheránu plynová nádrž. Alespoň tak to vysvětlilo íránské ministerstvo obrany poté, co se na sociálních sítích začaly šířit záběry z požáru nedaleko vojenské základny Parchin. Podle úřadů šlo o nehodu, která se nijak nedotkla vojenského komplexu a nikdo ani nebyl zraněn.
Parchin je rozsáhlá vojenská oblast, kde íránský režim v minulosti údajně testoval výbušné komponenty pro jadernou hlavici.
Příčiny exploze se oficiálně stále vyšetřují, stejně jako jiný požár z minulého týdne, který podle íránských médií velmi vážně poškodil jaderné zařízení ve městě Natanz. Na satelitních snímcích, které vyšly o víkendu, je vidět velká díra přímo v jedné z budov.
Bezpečnostní agentury údajně vědí, co ho způsobilo, ale bližší informace prozatím odmítají poskytnout. Někteří představitelé íránského režimu ale veřejně prohlásili, že příčinou může být kybernetický útok a špionáž. Nepřímo obvinili Spojené státy a Izrael.
Někteří analytici ale podle amerického deníku Washington Post připouští, že výbuch možná způsobila bomba. Íránská Organizace pro atomovou energii zveřejnila fotografie, na nichž jsou vidět škody, které by tomu napovídaly: chybějící střešní panely, dveře vyvrácené z pantů a prasklé zdi.
"Exploze uvnitř budovy je to nejjednodušší vysvětlení," myslí si odborník na zbraně Jeffrey Lewis z Institutu mezinárodních studií Middlebury v americké Kalifornii. "Jen těžko se na to lze dívat jako na nehodu," připouští.
Ne za vším děním v Íránu stojí Izrael
V Natanzu Íránci od roku 2018 obohacují uran na hodnoty, které se běžně používají pro výrobu elektřiny. Je to největší jaderné zařízení svého druhu v zemi.
Na to, aby Íránci obohacený uran nepřeměnili na palivo pro jadernou bombu, má dohlížet Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která má za úkol továrnu monitorovat. Jenže od roku 2018, kdy Spojené státy odstoupily od jaderné dohody, Teherán produkci uranu značně navýšil.
Výbuch z minulého týdne ale tyto snahy Íránců zhatil. Úřady přiznaly, že nadělal škody, které další práci výrazně zpomalí. Podle odborníků může trvat dlouhé měsíce, než se Íráncům podaří sestavit poničené odstředivky, které se na obohacování uranu používají. Jakékoliv ambiciózní plány íránského jaderného programu se tím hodně zpomalí.
Jeffrey Lewis si myslí, že to Írán může motivovat k tomu, aby na svém jaderném programu dál pracoval v utajení, mimo přiznaná jaderná zařízení, která mezinárodní společenství kontroluje. "Jak se íránská jaderná dohoda rozpadá, bude to pro ty, kdo prosazují stavbu tajných zařízení a nakonec i sestavení jaderné bomby, mnohem jednodušší," míní.
Mezitím Izrael odmítl nařčení ze sabotáže. "Ne všechno, co se v Íránu děje, má něco společného s námi," reagoval izraelský ministr obrany Benny Gantz.
Až bude po koronaviru
Jaderná elektrárna v Natanzu se už ale jednou terčem kybernetického útoku stala. V roce 2010 tamní počítače napadl virus Stuxnet. Mnoho mezinárodních expertů mělo za to, že virus vyvinul Izrael.
Požár navíc nebyl osamocenou událostí. Kromě zmíněného výbuchu u vojenské základny u Teheránu došlo také k explozi ve městě Ahwáz, kde se nachází elektrárna Zagran.
Otázkou zůstává, proč se Írán rozhodl tajit informace o tom, co výbuchy způsobilo. Podle americké stanice CNN může být důvod jednoduchý: Írán vyčkává, až bude silnější. Kromě ekonomické krize způsobené sankcemi a odstoupením Spojených států z jaderné dohody se země potýká s epidemií koronaviru, na který tu už zemřelo minimálně 12 tisíc lidí.
