"Nechovám nic než úctu, lásku a obdiv k velkému národu Íránu a jeho dobrosrdečným, velkorysým a odvážným lidem. S hořkosladkými pocity opouštím vaši zemi, navzdory bezpráví, kterému jsem byla vystavena," uvedla třiatřicetiletá akademička z univerzity v Melbourne v prohlášení vydaném přes australské ministerstvo zahraničí.
"Přišla jsem do Íránu jako přítel a s přátelskými úmysly. A odcházím z Íránu s těmi samými pocity, které jsou nejen neporušené, ale také posílené," doplnila.
Odbornici na islámská studia Íránci zadrželi na letišti v Teheránu v roce 2018, když se chystala odjet ze země. V Íránu se účastnila odborné konference, na kterou ji pozvali. Spoluúčastníci akce ji pak měli nahlásit jako "podezřelou osobu" íránským revolučním gardám.
Soud ji v utajeném procesu poslal za mříže na deset let. Na veřejnost žádné důkazy, které posloužily k odsouzení, neunikly. Žádost o přezkoumání případu byla zamítnuta.
Vysokoškolská učitelka se vzděláním z univerzity v Cambridge veškerá obvinění odmítala. V dopisech, které se podařilo propašovat z vězení, podle britské stanice BBC tvrdila, že naopak odmítla nabídku Íránu, aby se stala jeho špionkou. "Nejsem špionka. Nikdy jsem nebyla špionka a nemám zájem pracovat pro špionážní organizaci v jakékoliv zemi," napsala.
Neznámá trojice Íránců
Australský premiér Scott Morrison se ženou po jejím propuštění hovořil. Je podle něj "v celkem dobré náladě", i když toho musí "ještě spoustu zpracovat". "Tón jejího hlasu byl velmi povznášející, vzhledem k tomu, čím si prošla," nechal se slyšet Morrison.
Kdy se Mooreová-Gilbertová vrací do Austrálie, zatím jasné není. Po příjezdu podle agentury Reuters stráví několik týdnů v karanténě na blíže nespecifikovaném místě.
Na videozáznamu zachycujícím výměnu, který koluje po internetu, má pedagožka na hlavě hidžáb. Trojice mužů, které naopak vítá íránský ministr zahraničí, má na sobě černé kšiltovky a zakryté tváře, aby je nebylo poznat. Jeden z nich sedí na invalidním vozíku.
Později byla akademička podle agentury AP viděna, jak nastupuje do bílého letadla s australskou vlajkou.
نخستین تصویر تبادل جاسوس صهیونیستی با سه تاجر ایرانی pic.twitter.com/Y0lEIFLY5J
— باشگاه خبرنگاران جوان | YJC (@yjc___agency) November 25, 2020
Podle íránských médií byla Mooreová-Gilbertová propuštěna výměnou za íránského podnikatele a další dva občany Íránu. Jména však zveřejněna nebyla. Íránská média nicméně uvedla, že trojice byla "zadržena v zahraničí na základě nepodložených obvinění", případně také jako "ekonomičtí aktivisté".
Ve čtvrtek se pak ozvalo Thajsko, které oznámilo, že předalo Teheránu tři íránské občany, jež thajské úřady zadržovaly za přípravu útoku na izraelské diplomaty v Bangkoku v roce 2012. Dva ze zadržovaných byli v Thajsku propuštěni na svobodu ve středu, třetí byl osvobozen již v srpnu, když mu král udělil milost. Thajské úřady uvedly, že Íránci byli předáni na základě dohody s Teheránem, o případné výměně za Mooreovou-Gilbertovou nebo roli Austrálie mlčí.
Dvojitá agentka?
Australská vláda dál odmítá důvody Teheránu, proč byla Mooreová-Gilbertová zadržena. Íránské médium Young Journalist Club, napojené na státní televizi, přitom akademičku označilo za "dvojitého agenta, (…) který pracoval pro sionistický režim".
Žena si trest odpykávala zprvu v teheránské věznici Evín. Letos ale byla přesunuta do nechvalně proslulé ženské věznice Karčak, která má pověst jednoho z nejhorších a nejnebezpečnějších zařízení tohoto typu v zemi. Trestanci si stěžují na otřesné podmínky, které tu panují, a v poslední době se zde navíc šíří nákaza koronavirem.
Íránské úřady v Karčaku drží okolo dvou tisíc žen a dětí. Skupina Iran Human Rights Monitor (Iran HRM), která sleduje porušování lidských práv v Íránu, uvádí, že ženy jsou drženy v jednotlivých sekcích pohromadě, aniž by byly rozděleny podle závažnosti trestných činů.
Přesun vyvolal obavy o pedagožčino zdraví. V Karčaku ji ale po přesunu navštívil australský velvyslanec, který později setkání komentoval slovy, že vězeňkyně se má "dobře".
From inside Iran’s Qarchak Prison for women:
— Heshmat Alavi (@HeshmatAlavi) August 15, 2019
Qarchak is the pseudo name for hell… children neither see the night, nor their fathers, nor the outside, nor the National Park and nothing else national… They only see closed doors, many locks; will children here have sweet dreams? pic.twitter.com/Ai1BSYLxcS
Případ Mooreové-Gilbertové není jediným z posledních let, kdy Írán zadržel cizího státního příslušníka a obvinil ho ze špionáže. Lidskoprávní aktivisté Teherán obviňují, že se přes tyto akce snaží cizí státy dotlačit k ústupkům. Sama Mooreová-Gilbertová v dopisech uvedla, že byla uvězněna "z důvodu vydírání" australské vlády.
Zadržení akademičky ještě více prohloubilo stupňující se krizi mezi Západem a Íránem, kterou značně zhoršilo zejména zabití prominentního íránského generála Kásema Solejmáního Američany na začátku roku.