Tajné složky odhalily hru špionů. Íránci infiltrovali Irák i díky pistáciím a šafránu

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
19. 11. 2019 6:23
Tajní agenti se skrývají na letišti v Bagdádu, tajně si fotí americké vojáky a sbírají informace o příletech amerických vojenských letadel. V temných postranních uličkách, obchodních centrech nebo na falešných narozeninových oslavách se scházejí íránské spojky se svými informátory. Nosí jim dary. Někdy je to drahá kolínská, pistáciové oříšky nebo šafrán. Nabízejí úplatky.
Íránské elitní jednotky Al-Kuds na vojenské přehlídce.
Íránské elitní jednotky Al-Kuds na vojenské přehlídce. | Foto: Shutterstock.com

Z íránských zpravodajských služeb unikly přísně tajné dokumenty jako vystřižené ze špionážního románu a odhalily detaily mnohaleté špionážní práce, díky níž si Írán doslova infiltroval sousední Irák.

Složky například popisují, jak před měsícem z Teheránu do Bagdádu přiletěl důležitý muž. Přijel se osobně přesvědčit, že jeho spojenec odvede svou práci. Byl to sám Kásim Sulejmaní, velitel speciálních jednotek al-Kuds, tajné součásti Íránských revolučních gard, a jeden z nejvlivnějších lidí íránského režimu. Jeho spojencem je člen iráckého parlamentu, který měl za úkol podpořit vládu Ádila Abdala Mahdího, proti níž už měsíc a půl protestují tisíce lidí.

Kásim Sulejmaní, velitel speciálních jednotek Al-Kuds, tajné součásti Íránských revolučních gard, a jeden z nejvlivnějších lidí íránského režimu.
Kásim Sulejmaní, velitel speciálních jednotek Al-Kuds, tajné součásti Íránských revolučních gard, a jeden z nejvlivnějších lidí íránského režimu. | Foto: Wikimedia Commons

Nebylo to poprvé, co Sulejmaní přijel do Bagdádu zkontrolovat situaci. Teherán systematicky pracuje na tom, aby byl součástí politického, ekonomického i náboženského života Iráku. 

Než se Ádil Abdal Mahdí stal iráckým premiérem, byl do roku 2005 ministrem financí a ve vládě znovu působil v roce 2014, kdy měl na starosti ropný průmysl. Za vlády Saddáma Husajna žil v exilu a spolupracoval s režimem v Teheránu. Podle jedné složky z uniklých dokumentů má irácký premiér Mahdi "zvláštní vztah s Íránem".

Více než 700 stránek tajných dokumentů íránských tajných služeb získal investigativní server The Intercept od anonymního zdroje. Detaily z práce íránských špionů nyní zveřejnil americký deník New York Times.

Masivní růst vlivu Íránců v Iráku začal už americkou invazí v roce 2003. Když vojáci USA vtrhli do Iráku a svrhli Saddáma Husajna, roztočila se kola velkolepé špionážní hry. Díky mnohaleté a pečlivé práci ji Teherán vyhrál. Íránští špioni podpláceli irácké agenty pracující pro USA. Íránské tajné služby dokázaly infiltrovat iráckou politiku takovým způsobem, že dnes nemůže v zemi vládnout nikdo, kdo nemá od Íránu požehnání.

Fragment z uniklých tajných dokumentů

"Současným cílem je, aby tato osoba poskytla zpravodajské informace o plánech vlády USA v Iráku, ať už jde vypořádávání se s IS nebo o jiné skryté operace. Konečným cílem je, aby se tato osoba stala informátorem, buď na americkém ministerstvu zahraničí nebo jakýchkoliv iráckých sunnitských, nebo kurdských vůdců, kteří jsou ochotni spolupracovat."

Zdroj: The New York Times

Pro Írán je to otázka přežití

Íránské tajné služby tvoří dvě instituce: ministerstvo zpravodajských služeb a bezpečnosti a zpravodajská organizace islámských revolučních gard. Ta spravuje i Sulejmaním vedený elitní oddíl al-Kuds. Instituce pracují souběžně vedle sebe a nasbírané informace předkládají nejvyššímu vedení státu.

Po svržení Saddáma Husajna se Teherán obával, že další na řadě je íránský režim. Americký prezident George Bush mladší označil Írán za součást osy zla a tamní vláda potřebovala mít přehled o tom, co Američané plánují. Teherán vyslal do sousedního Iráku agenty obou svých zpravodajských služeb. Měly za úkol Irák stabilizovat, zabránit posilování sunnitských bojovníků a předejít tomu, aby se od oslabeného státu neodtrhl nezávislý Kurdistán. A hlavně se pokoušely udržet u moci politiky, kteří jsou loajální k Teheránu. Cílem bylo nastolit v regionu stabilitu a udržet si Irák jako svůj vazalský stát.

Jednodušší to měl Írán v tom, že mnoho vazeb si s iráckými politiky vytvořil v době, kdy tvořili opozici proti Husajnově vládě. "Máme mezi iráckými vůdci spoustu spojenců, kterým můžeme důvěřovat se zavřenýma očima," cituje americký deník nejmenovaného politického analytika a poradce Teheránu. Představitelé íránské vlády, které se New York Times snažily oslovit, ale na dotazy na uniklé dokumenty nereagovali.

Tam, kde USA selhaly

Z dokumentů navíc vyplývá, že posilování íránského vlivu v Iráku přímo souviselo s tím, jak si v zemi po invazi počínaly Spojené státy. Íránci využili každé příležitosti, kterou jim USA poskytly. Írán se stal hlavním ochráncem šíitské populace v Iráku, která čelila útokům ze strany sunnitů. Teheránu pak nejvíc pomohlo stažení amerických vojsk v roce 2011. Íránští špioni se okamžitě obrátili na informátory, kteří do té doby pracovali pro americkou CIA. 

Americká tajná služba s nimi ukončila spolupráci, bývalí informátoři se ocitli bez práce v rozvrácené a pro ně nebezpečné zemi. Rádi přijali možnost pracovat pro Teherán a říct mu všechno, co o operaci CIA v Iráku věděli. I takové případy jsou v uniklých dokumentech popsány.

V roce 2014 se Američané začali vracet, aby bojovali proti takzvanému Islámskému státu. Americké a íránské tajné síly se střetly. Do Bagdádu i tehdy přijel šéf jednotek al-Kuds Kásim Sulejmaní. Na tehdejší iráckou vládu měl jedno přání: požadoval otevření iráckého vzdušného prostoru, aby íránská letadla mohla podpořit syrského prezidenta Bašára Asada v boji proti povstalcům, které podporovala americká armáda. A uspěl.

Iráčané chtějí nezávislost

Z dokumentů zároveň vyplývá, že Íránci měli výhodu. Mezi americkými diplomaty a iráckými politiky nemohla proběhnout schůzka, o které by Teherán nevěděl. Obsah rozhovorů za zavřenými dveřmi Iráčané běžně hlásili Íráncům.

Když naposledy před dvěma měsíci přicestoval Kásim Sulejmaní do Iráku, Bagdád byl obsazený demonstranty. Protestují proti korupci, ekonomické situaci, ale také proti íránskému vlivu v zemi. Nyní v ulicích hoří íránské vlajky a davy útočí na íránský konzulát. 

Jestliže Írán vyhrál v Iráku souboj s Američany, teď se musí snažit získat podporu místních obyvatel, píše americký deník. Protesty pokračují už sedmým týdnem a Iráčané volají po nezávislosti. Na USA i na Íránu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Armáda USA po incidentu pozastavila letecký výcvik Saúdů na Floridě

Americké velení dnes pozastavilo letecký výcvik saúdskoarabských vojenských studentů na třech floridských základnách. O opatření, které se týká 300 frekventantů, informoval média představitel armády Clay Doss. Důvodem je incident z minulého týdne, kde saúdskoarabský student na základně Pensacola zabil tři lidi.

Pachatelem, který se na základně účastnil výcviku, byl jednadvacetiletý příslušník saúdskoarabského letectva Muhammad Šamrání. Zasahovali proti němu policisté i vojáci a nakonec se jim podařilo ho zlikvidovat. Kromě tří mrtvých si útok vyžádal také osm zraněných. Motivy činu jsou dosud neznámé.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

USA, Kanada a Mexiko se dohodly na nové podobě obchodní smlouvy

Spojené státy, Kanada a Mexiko se dohodly na upravené podobě nové severoamerické dohody o volném obchodu. Diplomatičtí zástupci dnes dohodu podepsali v Mexiku, smlouvu však ještě musejí ratifikovat zákonodárci všech tří zúčastněných zemí. Upravená dohoda má podporu Bílého domu i amerických demokratů, kteří mají většinu ve Sněmovně reprezentantů USA a kteří požadovali změny oproti původní podobě smlouvy sjednané administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa už v loňském roce.

Demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová dnes uvedla, že upravená dohoda je nesrovnatelně lepší než původní plán Trumpovy administrativy z loňského roku. Dodala, že úpravy zahrnují například přísnější pravidla pro trh práce a ochranu životního prostředí.

Trump sám dnes zdůraznil, že nová obchodní dohoda bude pro Spojené státy "skvělá". "Bude to nejlepší a nejdůležitější obchodní dohoda, jakou kdy USA uzavřely," prohlásil. "Konečně skončí naše nejhorší obchodní dohoda, NAFTA," dodal prezident.

Zdroj: ČTK
Další zprávy