Krysy, hmyz a nemoci. Írán drží "špionku" Západu v pouštním vězení, kde se šíří covid

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
29. 7. 2020 13:56
Íránská ženská věznice Karčak má pověst jednoho z nejhorších a nejnebezpečnějších zařízení toho typu v zemi. Trestanci si stěžují na otřesné podmínky, které tu panují, v poslední době se zde navíc šíří nákaza koronavirem. Úřady sem nedávno přesunuly britsko-australskou pedagožku Kylie Mooreovou-Gilbertovou, jež si od září 2018 odpykává v Íránu trest za údajnou špionáž.
Akademička Kylie Mooreová-Gilbertová, kterou íránský režim vězní za údajnou špionáž.
Akademička Kylie Mooreová-Gilbertová, kterou íránský režim vězní za údajnou špionáž. | Foto: Reuters

Věznice ležící v pouštní oblasti asi 35 kilometrů jihovýchodně od Teheránu je nechvalně proslulá nelidskými podmínkami i zacházením. Hrozba přesunu právě sem slouží jako prostředek nátlaku pro vězeňkyně prozatím držené v jiných zařízeních v Íránu.

Podle amerického ministerstva zahraničí ve věznici dochází k "mimosoudnímu zabíjení, mučení a jinému hrubému porušování mezinárodně uznávaných lidských práv".

Akademička si dříve trest odpykávala v teheránské věznici Evin. Když ji bachaři z karantény přesunuli do běžné cely v Karčaku, byla podle zdrojů britského deníku The Guardian vyděšená a ve špatném stavu.

"Nemůžu nic jíst. Cítím se tak moc beznadějně a depresivně," řekla do telefonu, jehož záznam deník vyslechl a jehož pravost potvrdili kolegové Mooreové-Gilbertové. Stěžovala si, že už měsíc nemohla mluvit s rodiči.

Svému přesunu se Mooreová-Gilbertová snažila zabránit. Její spoluvězeňkyně v karanténě v dopise propašovaném z cely podle deníku uvedla, že po ní žena žádala, aby napsala dopis australskému velvyslanci v Íránu, aby ji přijel co nejdříve navštívit.

Vysokoškolská učitelka se vzděláním z Cambridgeské univerzity veškerá obvinění odmítá. Odbornici na islámská studia Íránci zadrželi na letišti v Teheránu v roce 2018, když se chystala odjet ze země. V Íránu se účastnila odborné konference, na kterou ji pozvali. Spoluúčastníci akce ji měli nahlásit jako "podezřelou osobu" íránským revolučním gardám.

Soud ji pak v utajeném procesu poslal za mříže na deset let. Na veřejnost žádné důkazy, které posloužily k odsouzení, neunikly. Žádost o přezkoumání případu byla zamítnuta.

Krysy a přeplněné cely

Íránské úřady v ženské věznici v Karčaku drží okolo dvou tisíc žen a dětí. Stránka Iran Human Rights Monitor (Iran HRM) uvádí, že ženy jsou drženy v jednotlivých sekcích pohromadě bez toho, aby byly rozděleny podle závažnosti trestných činů, které měly spáchat.

Zdroj z Karčaku deníku The Guardian popsal, že politické vězeňkyně, za kterou Mooreovou-Gilbertovou australská vláda považuje, to mají ve věznici nejtěžší. "Jsou nejzranitelnějšími zadrženými v Karčaku. Vězení bylo zkonstruováno tak, aby vás zbavilo vaší identity a důstojnosti," uvedl zdroj.

Věznici obklopuje močál, takže se v zařízení drží krysy a hmyz. "Mezi běžné stížnosti ve věznici Karčak patří podlahy obarvené močí, chybějící ventilace, nedostatečné a špinavé vybavení koupelen, výskyt nakažlivých chorob, nekvalitní jídlo obsahující malé kousky kamene a slanou vodu," tvrdí Iran HRM.

V červnu se objevily informace, že se ve věznici začala šířit nákaza covidem-19. Kvůli tomu strávila Mooreová-Gilbertová první týden v Karčaku v karanténě. I proto byla z obav o případnou nákazu podána formální žádost, aby byla pedagožka dočasně propuštěna. Stejně jako bylo z trestu odstaveno na 100 tisíc dalších vězňů včetně některých vysoce postavených osob. Žádosti ale úřady v případě Mooreové-Gilbertové nevyhověly.

Vyjednávání úspěch nepřineslo

Australské vládě se ve vyjednávání s Teheránem o osudu vězněné akademičky zatím nedaří dosáhnout úspěchu. Pedagožčini kolegové vládu za její tradiční "tichou diplomacii" kritizují.

"Kylie strávila téměř dva roky ve vězení a zacházejí s ní hůře než s jakýmkoli jiným cizím státním příslušníkem, který je v současné době ve vězení v Íránu, přestože Austrálie a Írán si po mnoho desetiletí užívaly neobvykle silný vztah," tvrdí kolegyně Dara Conduitová z Deakin University. "Situace Kylie se změnila ze špatné na ještě horší. Nesmíme zapomínat, že se nedopustila žádného zločinu," upozornila.

Australské ministerstvo zahraničí tvrdí, že dělá, co může, a snaží se k ženě získat lepší přístup.

Video: Hasiči v Teheránu dezinfikují celé ulice

Hasiči dezinfikují celé ulicie v Teheránu | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Americká sonda úspěšně přistála na planetce Bennu

Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) úspěšně přistála na planetce Bennu, kde se pokusila odebrat vzorky horniny. Zda byl odběr úspěšný, se uvidí až v následujících dnech, uvedla dnes agentura AP.

"Nemůžu uvěřit, že jsme to doopravdy dokázali," řekl po přistání sondy jeden ze členů týmu NASA, profesor Dante Lauretta z Arizonské univerzity. "Sonda udělala všechno, co měla."

Poté, co OSIRIS-REx poslala na Zemi potvrzení o kontaktu s asteroidem vzdáleném více než 322 milionů kilometrů, propuklo v sále nadšení. Může však trvat až týden, než bude jasné, zda a případně kolik horniny se podařilo sondě odebrat a jestli bude potřeba další pokus.

Zdroj: ČTK
Další zprávy