Jak uvádí agentura Reuters, ve městě Mandalí severně od Bagdádu poblíž hranic s Íránem se vprostřed davu šíitských poutníků odpálil sebevražedný útočník a zabil více než dvacet lidí.
K dalšímu incidentu došlo ve městě Chanakín severovýchodně od Bagdádu, kde při pumovém útoku na procesí poutníků zahynulo devět lidí a třicet dalších bylo zraněno.
A násilnosti se nevyhnuly ani hlavnímu městu. V bagdádské čtvrti Bajá zahájili ozbrojení útočníci palbu na srocení poutníků a čtyři z nich zabili.
Častý terč útoků
Svátek Ašúrá se stal terčem útoků ze strany sunnitských ozbrojenců i v minulých letech. V roce 2004 při bombových útocích zemřelo 171 lidí, o rok později 35. Také loni si svátek vyžádal nejméně 31 mrtvých.
Smrt imáma Husajna, vnuka proroka Mohameda, si připomínají muslimové na celém světě. Pro šíitské muslimy je to však nejvýznamější náboženský svátek celého roku.
Letošních slavností v šíitském posvátném městě Karbala by se mohlo zúčastnit až 20 000 lidí. Kvůli bezpečnostním opatřením tak do služby nastoupilo okolo jedenácti tisíc policistů a vojáků, kteří budou v Iráku během následujícího měsíce oslav udržovat pořádek.
Noemova Archa či krvavá oběť
Svátek Ašúrá začíná desátý den (odtud název - odvozenina od arabské řadové číslovky desátý) měsíce Muharramu, prvního měsíce muslimského lunárního kalendáře. Muslimové si v tento den kromě smrti Mohamedova vnuka připomínají i přistání Noemovy archy na pevnině nebo zachránění Mojžíše před Egypťany.
Šíité, kterých je mezi muslimy asi patnáct procent, se ale během tohoto svátku zaměřují především na své tělo. Skrze bolest a fyzické utrpení dávají najevou účast se smrtí svého mučedníka.
Nektěří se bičují po zádech a čele důtkami s ostrými hroty zvanými zandžíra, dokud jim neteče krev, další se vší silou tlučou do prsou a pláčí při poslechu příběhu o smrti imáma Husejna a jeho rodiny.
Šíitští náboženští vůdcové ale v posledních letech svým ovečkám doporučují raději jít krev darovat. "Plýtvat krví sebemrskačstvím nedělá šíitům ve světě dobrý obraz. Když krev darujete, uctíte smrt imáma stejně dobře," cituje názor "pokrokovějších" kleriků BBC.
Muslimské schizma
Smrt imáma Husejna v roce 680 vedla k pozdějšímu rozdělení do té doby jednotného muslimského nábožentsví na šíitskou a sunnitskou větev.
Šíité byli původně "politickou" frakcí, která jako nástupce proroka Mohameda podporovala jeho zetě a čtvrtého chalífu Alího. Krátce po smrti proroka Mohameda byl ale Alí zabit a na jeho místo se dostal sunnitský předák a zakladatel dynastie Umajjovců Mu'ávija I. a ještě později jeho syn Jazíd I.
Ovšem syn Alího - imám Husejn - tuto vládnoucí větev neuznal a rozhodl se o trůn bojovat. V bitvě u Karbaly však zemřel a jeho mučednická smrt se stala inspirací pro každoroční krvavý svátek.
