Washington - Zastánci amerických protipirátských zákonů SOPA a PIPA zřejmě definitivně prohráli.

Dva dny po výstražné stávce Wikipedie americký Senát kvůli vlně protestů odložil na neurčito hlasování o zákonu PIPA, jednom z dvojice kontroverzních legoslativních návrhů proti internetovému pirátství. Senátoři o něm měli hlasovat v úterý.

A zpátečku podle informací deníku Washington Post zařadil i autor zákona SOPA, republikánský kongresman Lamar S. Smith. Oznámil, že svůj návrh stahuje z projednávání do doby, kdy získá větší podporu.

"Vyslechl jsem kritiky a beru vážně jejich obavy týkající se navrhovaných zákonů na omezení online pirátsví," uvedl v prohlášení. "Je zřejmé, že musíme přehodnotit přístup k tomu, jak co nejlépe vyřešit problém se zloději, kteří ze zahraničí kradou a prodávají americké vynálezy a produkty," dodal.

Slábnoucí podpora

Šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid prohlásil, že odklad je nutný "ve světle nedávných událostí".

Těmi událostmi podle agentury AP byly bezprecedentní odpojení americké verze internetové encyklopedie Wikipedia na 24 hodin a petice proti zákonům předložená vyhledávačem Google, kterou podepsalo přes sedm milionů lidí.

Reid se mimo to potýká i se slábnoucí podporou pro zákon PIPA mezi senátory. Šest senátorů, kteří byli pod normou podepsaní, navíc nyní se zněním zákona nesouhlasí a žádají jeho přepracování.

Reid nicméně vyjádřil přesvědčení, že se během několika týdnů spory o obsah zákona podaří vyřešit. Zdůraznil, že kvůli internetovému pirátství americká ekonomika každoročně přichází o miliardy dolarů.

Kritika z Evropy

Návrhy amerických zákonů, označovaných zkratkami SOPA a PIPA, vyvolaly odpor mezi internetovými společnostmi.

Ty kritizují především ustanovení, podle kterých by americké úřady mohly od společností zajišťujících připojení k internetu vyžadovat zablokování všech stránek, v nichž se objeví odkazy na nelegální kopie filmů či hudby.

Internetové vyhledávače by zase nesměly zobrazovat výsledky, na nichž jsou odkazy vedoucí k nelegálnímu obsahu.

Navržené zákony dnes kritizovala i evropská komisařka pro nové technologie Neelie Kroesová. "Nepotřebujeme špatné zákony. Potřebujeme lépe chránit výhody otevřeného internetu," uvedla na svém twitterovém účtu.

"Překračování nejvyšší povolené rychlosti je také nelegální, ale přesto nezavádíme na dálnice zpomalovací prahy," doplnila.