Přesto tehdy Indové zjistili o jejich životě víc než za dalších 25 let výzkumu. Na souši objevili lidskou stopu, kterou následovali hluboko do džungle. Došli k téměř dvaceti dřevěným chatrčím bez oken. Na zemi ležela potrava, která se skládala z ryb a ovoce. Přestože bylo místo prázdné, podle Pandita rozhodně nebylo opuštěné a členové kmene se před cizinci jen skrývali.
To bylo poprvé i naposledy, kdy se Panditův tým na ostrov podíval. Když se výzkumníci přiblížili k pevnině příště, čekali je na pláži Sentinelci s luky a šípy. Gestikulovali na ně, aby zase odpluli.
"Cizince varují natolik, že to musí respektovat a vrátit se," popsal čtyřiaosmdesátiletý Pandit své rané zkušenosti s izolovaným kmenem v rozhovoru pro indický deník The Economic Times.
Když později znovu vyplul k ostrovu, zkusil jinou techniku. "Přivezli jsme hrnce a pánve, velké množství kokosů a železné nářadí jako kladiva nebo dlouhé nože. Pluli s námi i muži z jiného místního kmene, aby nám pomohli interpretovat sentinelskou řeč a chování. Ale sentinelští bojovníci byli agresivní a měli naštvané výrazy. Byli ozbrojeni luky a šípy. Dělali všechno pro to, aby ochránili své území," uvedl Pandit pro britskou stanici BBC.
Od té doby jeho lidé připlouvali k ostrovu sami, aby Sentinelce zbytečně neprovokovali. Většina jejich dalších setkání nicméně probíhala podobně. Expedice přijela s dary, ale k souši se přiblížit nesměla.
Na břeh je vstup zakázán
Přelom přišel v roce 1991, kdy jim Sentinelci přišli naproti do moře. "Byli jsme zmatení, proč nám to dovolili. Šlo o jejich rozhodnutí a setkání se odehrávalo podle jejich pravidel. Seskočili jsme z lodi do vody, která nám byla po krk, a rozdávali jsme kokosy a jiné dary. Ale vstoupit na pevninu nám nedovolili," vzpomíná Pandit.
Sentinelci si od nich dary přebírali přímo z rukou a mluvili na ně jazykem, který se podobá jazykům okolních kmenů. Nikdo jim ale nerozuměl.
Indian anthropologists led by T.N. Pandit offer coconuts to North Sentinel islanders, 1991 [4032 × 3024] https://t.co/623tA9aWEs pic.twitter.com/WeSjn3fzkB
— History Slide (@HistorySlide) November 27, 2018
Nebezpečí z jejich strany cítil Pandit jen jednou. "Když jsem jim předával kokosy, mírně jsem se vzdálil od zbytku týmu a dostal jsem se blíž ke břehu. Jeden ze sentinelských hochů udělal vtipný obličej, vzal do ruky nůž a předváděl, že mi uřízne hlavu. Ihned jsem si přivolal loď a rychle se stáhl. Jeho gesto bylo výrazné, bylo jasné, že nejsem vítaný."
Při stejné příležitosti přišel o brýle, které mu mladý Sentinelec vzal, prohlédl si je a s nožem v ruce mu je pak odmítl vrátit.
Poté se ale změnila pravidla a indická vláda se přidala k zemím jako Bolívie, Brazílie nebo Peru, které kontakt s domorodci zakázaly. Důvodem byl strach z případného přenosu nemocí a následného vymýcení kmene.
Americký misionář ignoroval všechna varování
Bližší kontakt se Sentinelci nyní musí povolit indické úřady, na které se však americký misionář John Allen Chau před svou nedávnou cestou neobrátil. Místo toho zaplatil místním rybářům v přepočtu osm tisíc korun, aby ho k ostrovu nelegálně přiblížili. Stálo ho to život.
"Tento muž riskoval, pravděpodobně ignoroval varování a vstoupil na jejich ostrov. Měl se vrátit poté, co na něj začali gestikulovat," uvedl Pandit.
Misionář chtěl na ostrově šířit křesťanství. Minulý týden se však objevily zprávy, že Sentinelci mladíka zabili.
I přes tuto událost Pandit nevidí Sentinelce jako nepřátelský kmen. "Neměli bychom je tak hodnotit. My jsme ti agresoři. My jsme těmi, kdo se snaží vstoupit na jejich území. Sentinelci jsou mírumilovní lidé. Nechtějí útočit, nenavštěvují okolí ani nepůsobí problémy. Tohle je ojedinělý incident," uvedl odborník.
"Mají kánoe, ale rozhodli se k nám nepřibližovat. Pravděpodobně si myslí, že cizinci jsou nebezpeční," dodal pro indický deník The Print.
Indické úřady se nechaly v posledních dnech slyšet, že by rády vyzvedly tělo Američana. Není ale jasné jak. Pandit navrhuje podobnou taktiku, jakou před lety zkoušel jeho tým - vyměnit tělo za dary. Nebo si vytipovat dobu, kdy Sentinelci nebudou poblíž pláže. Nejhorší by však podle něj bylo použít vrtulník nebo oblast monitorovat dronem.
