Smrt na zakázaném ostrově domorodců: Američan si za to může sám, myslí si etnolog

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
Aktualizováno 23. 11. 2018 15:22
Indický kmen Sentinelců, který žije v absolutní izolaci na odlehlém ostrově v Bengálském zálivu, zabil minulý týden amerického misionáře Johna Allena Chaua. Sentinelci odmítají veškerý kontakt s okolním světem a na Chaua, který chtěl jejich místo navštívit, zaútočili šípy. "Kmeny mají svoje zákony, které musíme respektovat. Když vstoupím někam, kam nemám, tak musím počítat s tím, že mě zabijí," říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz etnolog Mnislav Zelený, odborník na domorodé kmeny, který dříve žil mezi indiány.
Letecký pohled na Severní Sentinel, kde domorodci zabili mladého Američana. Celý ostrov uvidíte po kliknutí na fotografii.
Letecký pohled na Severní Sentinel, kde domorodci zabili mladého Američana. Celý ostrov uvidíte po kliknutí na fotografii. | Foto: NASA

Může si Američan za svou smrt sám? Neměl se za izolovaným kmenem vůbec vydávat? 

Pochopitelně. On si za to může sám. Kmeny mají svoje zákony, které musíme respektovat.

Zvědavost ho neomlouvá?

Jaká zvědavost? Naše zvědavost je vždycky touhou něco získat. Takový je můj postoj. Je to stejné jako s Amazonií. Vždyť se na to podívejte: kamkoliv běloch přijde v Amazonii, tak tam to likviduje - kácí, ničí. 

Když tedy chce nějaký cestovatel takové území navštívit třeba pro expediční, vědecké účely, tak nemá šanci? 

Ne. Je potřeba je nechat na pokoji. My pořád chceme něco zkoumat. A proč chceme zkoumat? Protože chceme dobývat a chceme z toho něco mít. To je zásadní bělošský postoj - něco vykořisťovat, jinak bychom se na taková místa necpali. To je zásadní rozpor mezi původními kulturami a bělošskou kulturou.

Mapa ukazuje, kde leží ostrov Severní Sentinel.
Mapa ukazuje, kde leží ostrov Severní Sentinel. | Foto: Twitter.com/Ryan Gorman

Kamkoliv běloši přišli, tam tisíc let tráva neroste. Celý svět zničili běloši. Oni ty kultury střílí, likvidují, zabíjí, protože z toho chtějí něco mít, jinak by tam nelezli. My jsme predátoři a tak se také chováme.

Předpokládám, že podle vás je tedy správně, že indická vláda považuje ostrov za svrchované území Sentinelců, na které se nevztahují zákony země, čili ani vraždu Američana nebude vyšetřovat.

Já jim fandím, že tohle (Sentinelci) dělají a indická vláda je díky bohu nechává na pokoji. Je správně, že se to nebude nijak vyšetřovat. Když vstoupím někam, kam nemám, musím počítat s tím, že mě zabijí. To je přece normální, ne?

Andamany jsou území, které by se dalo krásně využít pro turistiku, pro byznys. My jsme zkrátka byznysmeni a to oni nejsou. V tom je ten zásadní rozpor.

Sentinelci

  • Sentinelci jsou příslušníci indického kmene, který žije na odlehlém ostrově v souostroví Andamany a Nikobary v Bengálském zálivu. 
  • Jde o jedny z posledních lidí ve světě nedotčených moderní civilizací, živí se jako lovci a sběrači.
  • Vůči cizincům jsou velmi agresivní, například po nich střílí z luků. 
  • Jejich přesný počet není znám, hovoří se o několika desítkách až pěti stovkách. Jsou černé pleti a malého vzrůstu.
  • V roce 2006 například usmrtili dvojici rybářů, před několika dny amerického misionáře

A neměly by se tyto kmeny pokusit přizpůsobit naší civilizaci?

Ne, ne a ne. V čem přizpůsobovat? Oni mají svoji kulturu a my ji máme respektovat, a ne aby se oni přizpůsobovali nám. Z jakého důvodu by se oni měli přizpůsobovat nám? To je naše bělošská nadřazenost.

Jsou nějaké podobné případy kmenů, jako jsou Sentinelci, kteří žijí v totální izolaci?

Určitě, v Amazonii jich je celá řada. Například Janomamové. 

Sentinelci jsou černé pleti. Zareagovali by třeba jinak, kdyby na ostrov vstoupil černoch, nikoliv běloch? 

Ne, to není důležité. Je to zkrátka cizinec, kterým tam nepatří. Je to jejich území. Když my jdeme na cizí území, musíme přece žádat třeba o vízum nebo něco podobného. Nemůžeme vstoupit na cizí území jen tak, ač třeba s dobrým úmyslem. Ten dobrý úmysl je pouze náš dobrý úmysl, ale jde zkrátka o invazi.

Nabubřelí cizinci

Je běžné, že i jiné kmeny reagují na "vetřelce" tak agresivně jako v případě Sentinelců, kteří po muži začali střílet šípy?

Vidíte, sama to nazýváte agresí, ale oni se nechovají agresivně, oni se brání. My se tam cpeme, tak oni vytahují luky a šípy. To je i v Amazonii na některých územích časté. Není to agresivita, je to strach. Zkrátka nás tam nechtějí, k čemuž mají tisíce důvodů. Chtějí si uchovat svoji kulturu lovců, sběračů a rybářů. Stejně jako každý jiný národ bojuje za svou kulturu a existenci.

Dostat se k takovým kmenům trvá a nemusí se to povést třeba vůbec. I proto v minulosti kolikrát došlo k tomu, že kmeny takové lidi zabili. Já jsem například jednu dobu žil u kmene Eseche v Peru, kam pár let přede mnou přišli Švýcar a Holanďan. Nabubřele tam vtrhli, šli pralesem, aby ukázali, jak jsou silní. Nebyli si ale schopni obstarat žádné jídlo ani pití, takže vtrhli na jejich políčka a začali jíst jejich ananasy, papáju. Okolo bylo pár domorodých žen, které vykřikly a utekly. Pak přišli chlapi a dvojici cizinců zabili, což bylo správné. Ta políčka patří ženám a žádní muži na ně - podle zákonů kmene Eseche - nemají přístup, pouze chtějí-li s těmi ženami sexuálně žít. Proto ani tehdy peruánská vláda nezasáhla, protože neznalost zákonů neomlouvá. I ten případ se Sentinelci byl tedy něco podobného - ten člověk tam prostě přišel proti jejich vůli, i když měl třeba v ruce Bibli.

Chtěl Sentinelce seznámit s křesťanskými hodnotami.

Já jsem taky křesťan, ale nikdy bych nešel k indiánům převracet jejich tisíciletou víru, která vychází z jejich životního prostředí. 

Falešná pomoc

S kmeny žijícími v Amazonii máte bohatou zkušenost. Jaký postoj k nim mají jihoamerické vlády? Chrání je? 

Ten jejich postoj je trochu falešný. Vlády se chovají tak, aby je nikdo nemohl napadnout. Současně ale mají zájem indiány kulturně zlikvidovat, aby se stali "normálními" obyvateli země a levnou pracovní sílou.

Nedávno jsem navštívil například indiánský kmen v Ekvádoru, kde se stát snaží pomáhat, jenže je to opět likvidace. Stát tam nechal postavit 180 domků. Pro nás to jsou sice krásné domky, pro ně ale nikoliv - nejsou jejich, nejsou součástí jejich kultury. Stát se je snaží přestěhovat z pralesů do těch 180 chýší. A to především z důvodu, aby opustili své původní území, na kterém by se pak mohlo dolovat, kácet, pěstovat plantáže a tak dále. Je to ale falešná pomoc, která vede k jejich záhubě, a falešná hra pro veřejnost.

Ekvádorská vláda také třeba dětem indiánských kmenů postavila hřiště se skluzavkami, houpačkami a dalšími věcmi. V pralese jim prostě postaví houpačky - to je přece úplně směšné! Ty děti lezou po stromech, houpají se na liánách, skáčou do řeky a v životě si na skluzavkách, z nichž některé tam byly postaveny už tak před deseti lety, nikdy nehrály. To jsou naše výmysly. Staví to indiánům, aby si jejich děti hráli jako ty naše. To je opravdu úplně k smíchu.

Domorodci nejsou ani schopni pochopit, že nás zajímají? Že je pro nás lákavé zjistit, jak žijí?

Je nezajímá, že nás to zajímá. Oni mají svůj život a nepotřebují se někde prezentovat. Nepotřebují nás. Žili tisíce let bez nás a byli šťastní. Jsou to nejšťastnější lidi na světě, protože nemají žádný majetek. A kdo nemá žádný majetek a žije z ruky do huby, tak je prostě šťastný, protože není zatížený materialismem.

Jak na tom mohou být domorodé kmeny za několik desítek let? Budou nakonec nuceni se asimilovat?

Podíváme-li se do minulosti, tak k tomu bohužel celý vývoj spěje. Historie ukazuje, že se menšiny likvidují ve prospěch "většiny".

Video: Podívejte se na rozhovor DVTV s Mnislavem Zeleným

Etnologa Mnislava Zeleného rozesmutnilo, že byl v Amazonii objeven nový indiánský kmen. Vynucené setkání s civilizací totiž ohrožuje samotnou existenci této izolované skupiny. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 44 minutami

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy