Keszthely - Před pádem Berlínské zdi sloužilo Keszthely, dvacetitisícové maďarské město u západního cípu Balatonu, jako letovisko komunistických aparátčíků a hrdinů socialistické práce. Po změně režimu jeho hotely začaly chátrat.
Teď je ale čeká k velké radosti místních podnikatelů investiční boom. Ti, kdo z něj budou těžit, patří ovšem takřka výhradně do okruhu přátel a příbuzných maďarského premiéra Viktora Orbána, píše agentura Reuters.
Orbán, jehož strana Fidesz nyní potřetí za sebou vyhrála parlamentní volby, vyčlenil z veřejných zdrojů více než 750 miliard forintů (přes 60 miliard korun), které mají být do roku 2030 proinvestovány v oblasti turismu. Z toho polovina směřuje do okolí Balatonu. Čtyřicet procent částky poskytne Evropská unie, zbytek maďarští daňoví poplatníci.
"Takové peníze se sem nedostaly za všechny roky od pádu komunismu," potvrdil předseda místního sdružení podnikatelů v turismu Henrik Hoffmann.
Od roku 2014, kdy maďarský premiér poprvé odhalil své plány, změnilo v Keszthely své majitele sedm význačných hotelů na pobřeží. Tři z nich nyní vlastní Orbánův přítel z dětství Lorinc Meszaros se svými obchodními partnery a další tři premiérův zeť István Tiborcz a jeho společníci. Do jeho kapsy spadne téměř polovina zisku, který hotely vydělají.
Nové maďarské elity
Meszaros a Tiborcz jsou členy novodobé maďarské elity, která zbohatla počínaje rokem 2010, kdy se Orbán dostal k moci.
V následujících letech získali tito mladí podnikatelé významné podíly v bankách, energetických a stavebních firmách nebo médiích. V poslední době se ale začali zajímat také o oblast turismu.
Společnosti, které kontrolují, získaly významné státní zakázky v hodnotě téměř dvou bilionů forintů (přes 160 miliard korun). Jen loni "Orbánovi muži" v Keszthely získali kontrakty za jeden bilion forintů.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) našel v projektech spjatých s Orbánovým zetěm "závažná pochybení", napsal letos v lednu americký deník The Wall Street Journal. Vyšetřovatelům úřadu se nezamlouvalo, jakým způsobem získal Tiborcz dotaci na projekt pouličního osvětlení.
OLAF také doporučil, aby Maďarsko splatilo část peněz, které získalo z evropských fondů - konkrétně čtyři procenta. Úřad odmítl specifikovat, o které projekty se jedná. Na své webové stránce nicméně píše, že podobná doporučení vydává v případech, kdy byly evropské peníze "zpronevěřeny nebo investovány nestandardně".
Podle výroční zprávy OLAF z roku 2016 je Maďarsko zemí, která má vrátit ze všech členských států největší sumu - 850 milionů eur (21,5 miliardy korun).
"Větší šanci mají ti s kontakty"
Orbánova vládní strana Fidesz ovládá město Keszthely po více než jednu dekádu. V roce 2014 přitom Orbánův zeť koupil práva na místní jachtový klub. Ačkoliv úhrnná cena zněla původně 250 milionů forintů (přibližně 20 milionů korun), projekt byl rozdělen na tři části, přičemž za každou zaplatil Tiborcz se svými společníky jen desetinu této sumy.
Podle agentury Reuters v projektu sehrály významnou roli kontakty premiérova zetě na tamní radnici. A také fakt, že Tiborczova žena, Orbánova dcera Rahel, má velký vliv na Maďarskou turistickou agenturu.
Ve volebním okrese, do kterého městečko Keszthely spadá, přitom v nedělních parlamentních volbách zvítězila strana Fidesz.
"Každý, kdo může, si tu buduje své pozice," připouští Gyorgy Wossala, někdejší ředitel jednoho z luxusních hotelů na břehu Balatonu. V roce 2016 ho získal Orbánův známý Meszaros. "Ti, kdo mají dobré kontakty na vládu, vždy získali dotace dříve než ti, kdo je nemají," dodává Wossala.
Vzpoura proti kapitálu ze zahraničí
Orbán, který bude s největší pravděpodobností premiérem i po vyhraných volbách, vzešel z liberálních disidentských kruhů. Když se ale chopil před osmi lety moci, začal uskutečňovat silně nacionalistickou a hlavně protievropskou politiku a několikrát se od té doby dostal do sporu s Bruselem.
Podobně jako další země středoevropské visegrádské čtyřky ostře odmítá uprchlické kvóty, což mu v Maďarsku přináší velkou popularitu.
Méně známý je ale fakt, že Orbán v roce 2010 přišel s ekonomickou doktrínou, kterou sám označil za "vzpouru proti mezinárodnímu kapitálu a liberálním hodnotám". Maďarský premiér mimo jiné rázně omezil spolupráci své země s Mezinárodním měnovým fondem a navýšil daně zahraničním bankám a nadnárodním korporacím.
"Byli jsme mezi prvními a možná i první, kdo se vzbouřili," prohlásil maďarský premiér loni ve svém projevu o stavu země. "Za sedm let tvrdé práce jsme vybudovali vlastní politický a ekonomický systém… systém národní spolupráce."
