Hrozí krvavá partyzánská válka, říká ukrajinský analytik

Martin Novák Martin Novák
17. 3. 2014 7:03
Rozhovor Aktuálně.cz s politologem Jurijem Lukjanovem z Kyjeva
Foto: Reuters

Kyjev/Praha – Pokud ruská vojska vstoupí na ukrajinskou půdu, bude to něco jiného, než co vidíme na Krymu, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinský politický analytik Jurij Lukjanov.

Na invazi do východoukrajinských oblastí už by podle něj jeho země reagovala.

Řešení sporu o poloostrov ale vidí v diplomacii.

Aktuálně.cz: Domníváte se, že Ukrajina Krym už nadobro ztratila? Rusko ho těžko vydá po referendu zpět...

Zatím ho ještě neztratila. Referendum bylo porušením ukrajinských zákonů i mezinárodního práva. Důležité pro nás bude, aby nikdo kromě Ruska odtržení Krymu neuznal, jako je tomu v případě Abcházie a Jižní Osetie (regiony, které se s pomocí Ruska odtrhly od Gruzie - pozn. red.).

Jestliže toto území kontrolují ruská vojska, neznamená to ještě, že patří Rusku. Ale bude samozřejmě velice těžké dohodnout se na něčem, co bude přijatelné pro Ukrajinu, Rusko i mezinárodní společenství.

A.cz: Jak vážné je nebezpečí, že ruská vojska vstoupí i na východní Ukrajinu? Tedy že překročí východní ukrajinskou hranici?

Jak asi víte, skupina ruských vojáků už vstoupila do Chersonské oblasti na Ukrajině mimo Krym. S vrtulníky a zaujali tam pozice. Soudě podle oficiálních vyjádření ruských politiků chtějí takzvaně chránit zájmy ruské menšiny na Ukrajině. Proto se domnívám, že možnost útoku na ukrajinské území přes východní nebo severovýchodní hranici je reálná.

Rusko organizuje provokace na východě země ve spolupráci s některými ukrajinskými silami, které jsou mu nakloněny. V Charkově už při násilnostech zemřeli dva lidé, v Doněcku další. Ale myslím, že i v Moskvě jsou překvapení tím, jak málo obyvatel východní Ukrajiny se připojilo k protestům proti nové ukrajinské vládě. Jestli se nakonec Rusko rozhodne vojáky na Ukrajinu poslat, obávám se, že začne velká krvavá válka.

A.cz: A skutečně je to tak, že obyvatelé jižní a východní Ukrajiny, kde převládá jako hlavní jazyk ruština, si nepřejí připojení k Rusku?

Ne, většina to určitě nechce. Není to jako na Krymu, kde jsou sympatie pro spojení s Ruskem velké. Ale v jiných regionech Ukrajiny tomu tak není. Na jihu a východě žijí lidé, kteří hovoří rusky, ale většina z nich se identifikuje s Ukrajinou.

Rozhodně si myslím, že si nepřejí příchod ruských vojsk ani patřit pod ruskou vládu. Znovu opakuji, a věřte, že nepřeháním, že invaze vyvolá partyzánskou válku.

Foto: Reuters

A.cz: Asi se teď dá očekávat prudké zhoršení vztahů mezi Kyjevem a Moskvou, ostrá slova...

To nemusím ani očekávat, to se už děje. Ale nemusí to nutně znamenat automaticky nepřátelství mezi ruským a ukrajinským obyvatelstvem. Viděli jsme, že v Moskvě byla velká demonstrace proti anexi Krymu a lidé tam mávali ukrajinskými vlajkami.

A.cz: Dá se říci, že anexe Krymu je něco jako pomsta Vladimira Putina Ukrajincům za to, že svrhli jeho spojence, prezidenta Viktora Janukovyče?

Foto: Reuters

Neřekl bych, že je to takto přímo osobně svázáno s Janukovyčem. Hlavní problém je v tom, že Rusko nadále vidí samo sebe jako Sovětský svaz. Ten už neexistuje, ale sovětská mentalita v hlavách tam vládnoucích lidí stále ano.

Janukovyč byl typickým představitel této, řekl bych sovětské, školy politiků. Cynickým, krutým, bez problémů obětujícím životy občanů vlastní země pro uchování moci. Vladimir Putin si nepřeje, aby okolní země jako Ukrajina byly normální evropské demokratické státy. Chce, aby zůstaly zeměmi, kde se uchovává politika sovětského stylu. Proto neváhá použít ani sílu.

Víte, vidím určitou paralelu mezi současnou Ukrajinou a rokem 1968 u vás. Tehdy se Československo také vydalo reformním směrem, usilovalo o změny, ale Sovětský svaz to prostě za žádnou cenu nepřipustil. Je to podobné. 

 

Právě se děje

před 31 minutami

Česko se ohradilo proti rozšiřování těžby v polském dolu Turów

České ministerstvo životního prostředí v pátek vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Stanovisko vydalo ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou. Ministerstvo to oznámilo v tiskové zprávě. V případě, že by se polská strana rozhodla i přesto těžbu rozšířit, Česko požaduje například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnící stěny bránící odtékání podzemních vod.

"Stanovisko za Českou republiku je nesouhlasné. Doplněny jsou ale také podmínky, vytvořené ve spolupráci s geology, krajem, obcemi i odbornou veřejností, a Libereckým krajem odsouhlasené, které jsou pro nás absolutně nepřekročitelné, kdyby se Polsko rozhodlo i přes náš nesouhlas v těžbě na Turowě pokračovat," oznámil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Zdroj: ČTK
Další zprávy