Živě: Putin uznal nezávislost Krymu na Ukrajině

Živě
Vývoj po krymském referendu sledujeme v online reportáži.
Vláda na Krymu zestátnila energetické firmy z Ukrajiny.
Vláda na Krymu zestátnila energetické firmy z Ukrajiny. | Foto: Reuters

Simferopol/Kyjev/Moskva - Evropská unie reaguje na situaci na Krymu. V Bruselu se dohodla na sankcích vůči Rusku.

Ministři zahraničí osmadvacítky odsouhlasili seznam 21 osob, jimž bude zmrazen majetek. Tyto osoby také nebudou smět cestovat do zemí EU.

Uvalení sankcí oznámil i Bílý dům. Mezi lidmi na americkém seznamu jsou ukrajinský exprezident Viktor Janukovyč, krymský předák Sergej Aksjonov či ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin.

Krymský parlament v pondělí dopoledne vyhlásil nezávislý svrchovaný stát Krymská republika.

Reagoval tak na výsledky nedělního referenda, v němž se 96,77 procenta voličů vyslovilo pro připojení poloostrova k Ruské federaci.

Online: Aktuální vývoj událostí na Ukrajině

Živě
Aktualizovat reportáž

Ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost Krymu na Ukrajině, kterou dnes vyhlásil krymský parlament. Podle agentury RIA Novosti tak učinil podpisem příslušného dekretu. Uznání nezávislosti je považováno za první krok k budoucímu připojení separatistického poloostrova k Ruské federaci.

Mluvčí generálního tajemníka Spojených národů Pan Ki-muna vyjádřil "hluboké zklamání a znepokojení OSN nad tím, že krymské referendum dále zvýší napjatou situaci.“Generální tajemník odsuzuje násilí, k němuž došlo na východní Ukrajině, a které vedlo ke zraněním a ztrátách na životech,“ prohlásil Pan Ki-munův mluvčí.

Pan Ki-mun vyzval Rusko, aby nevyhrocovalo situaci. "Apeluji na Ruskou federaci, aby se vyhnula jakýmkoliv činům nebo rétorice, která by mohla vést k dalšímu napětí".
Pan Ki-mun vyzval Rusko, aby nevyhrocovalo situaci. "Apeluji na Ruskou federaci, aby se vyhnula jakýmkoliv činům nebo rétorice, která by mohla vést k dalšímu napětí". | Foto: Aktuálně.cz

Kyjev je připraven s Moskvou jednat o krymské krizi, s ruskou anexí autonomního poloostrova ale nebude nikdy souhlasit. Prohlásil to  úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov.

Uděláme všechno, co je v našich silách, abychom zabránili válce, ale riziko (ozbrojeného konfliktu) je reálné, proto jsem vyhlásil mobilizaci,“ vysvětlil prozatímní ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov v televiznímu projevu k národu proč povolává občany do zbraně.

Oleksandr Turčynov
Oleksandr Turčynov | Foto: Reuters

"Ukrajina potřebuje silný a kladný vztah s Ruskem. Uděláme, co bude v našich silách, abychom pomohli zprostředkovat dialog, který je podle mého názoru nezbytný k tomu, aby došlo ke zmírnění napětí,“ prohlásila dále Ashtonová.

Šéfka unijní diplomacie Cathrine Ashtonová prohlásila, že osmadvacítka Ukrajině poskytne "silnou finanční podporu“ a zabezpečí její energetické zásobování. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zároveň prohlásila, že doufá ve zmírnění napětí a věří, že Ukrajina dostane možnost být územně celistvou zemí.

Foto: Repro: EK

"Viceprezident Joe Biden dnes vyráží do Evropy, kde se setká s lídry spojenců ze Severoatlantické aliance, Polska, Estonska, Lotyšska a Litvy. Následující týden bude cestovat po Evropě s jasným poselstvím, že jsme vážně odhodláni dostát svým závazkům kolektivní obrany," oznámil šéf Bílého domu Barack Obama.

Foto: Reuters

Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, na nějž Bílý dům uvalil sankce, napsal na Twitteru, že americká opatření nezasáhnou ty, kdo nemají peníze na zahraničních kontech. "Kamaráde Obamo, a co budete dělat s těmi, kdo nemají v zahraničí ani konta a ani nemovitosti? Nebo o tom jste nepřemýšlel?“ napsal Rogozin

Americký prezident Barack Obama po vyhlášení sankcí vůči ruským a ukrajinským politikům prohlásil, že Rusko bude čelit i dalším odvetným opatřením, pokud nestáhne své jednotky z Krymu. Obama zároveň zdůraznil, že NATO je připraveno společně hájit všechny své členy. Diplomatické řešení konfliktu je podle něj stále možné, šéf Bílého domu jej ale podmiňuje stažením Ruských vojáků z Krymu.

Americký prezident Barack Obama během prohlášení k situaci na Ukrajině. (6. března 2014)
Americký prezident Barack Obama během prohlášení k situaci na Ukrajině. (6. března 2014) | Foto: Reuters

Zpět k americkému seznamu sankcionovaných Ukrajinců. Jak už bylo řečeno, jsou na něm čtyři ukrajinská jména:

- Vladimir Konstantinov, předseda krymského parlamentu

- Sergej Aksjonov, krymský premiér

- Viktor Medvedčuk, ukrajinský podnikatel, přítel ruského prezidenta Vladimira Putina a předseda proruské organizace Ukrajinská volba

- Viktor Janukovyč, bývalý ukrajinský prezident.

Ukrajina stahuje svého velvyslance z Moskvy, zatím na poradu. Oznámilo to ministerstvo zahraničí v Kyjevě.

Jedno z opatření, která chystá regionální parlament v krymském Simferopolu, je přechod Krymu na moskevský čas. A to od 30. března. Občané Krymu si tak posunou hodinky o dvě hodiny dopředu.

Podle ruského deníku Vedomosti jsou na seznamu sankcí EU, který - na rozdíl od toho amerického - teprve bude zveřejněn, mimo jiné šéf Gazpromu Alexej Miller a prezident společnosti Rosněfť (a blízký přítel Vladimira Putina) Igor Sečin.

"Dnešní opatření jsou důrazným varováním ruské vládě, že její podíl na narušení suverenity a teritoriální integrity, včetně pomoci s organizací protiprávního referenda o krymském oddělení, bude mít následky,“ stojí v prohlášení Bílého domu.

Američané pokračují:

"Spojené státy budou společně s mezinárodními partnery pokračovat v podpoře Ukrajiny a postarají se, aby ukrajinští separatisté a jejich ruští podporovatelé pocítili dopady uvalených sankcí."

Bílý dům sankce v oficiálním prohlášení odůvodňuje následovně:

"Sankce slouží mimo jiné jako signál Rusku, že dokud nezačne plnit své mezinárodní závazky, nepošle své jednotky na původní základny a nebude respektovat suverenitu Ukrajiny, jsou Spojené státy připraveny podniknout další kroky, které budou mít výraznější politické a ekonomické důsledky."

Podle mnohých by ho v Bílém domě mohl vystřídat.
Podle mnohých by ho v Bílém domě mohl vystřídat. | Foto: Reuters

A jména všech Rusů z amerického seznamu:

- zákonodárci Dumy Jelena Mizulinová a Leonid Sluckij

- Andrej Klišas, předseda Federální komise pro ústavní právo

- Valentina Matvijenková, předsedkyně horní komory ruského parlamentu

- Putinovi poradci Vladislav Surkov a Sergej Glazjev

- plus už zmiňovaný Dmitrij Rogozin, vicepremiér, který v ruské vládě odpovídá za zbrojní programy.

 

Šéfka ruské Rady federace Valentina Matvijenková a předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov v Moskvě. (7. března 2014)
Šéfka ruské Rady federace Valentina Matvijenková a předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov v Moskvě. (7. března 2014) | Foto: Reuters

Barack Obama zveřejnil seznam sankcionovaných Rusů a Ukrajinců. Jsou mezi nimi ukrajinský exprezident Viktor Janukovyč, krymský předák Sergej Aksjonov a ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin.

Obama se rozhodl zmrazit jim aktiva v USA a zakázat jim cestovat do Spojených států.

Vladimir Putin a Barack Obama během summitu G20 v mexickém Los Cabos.
Vladimir Putin a Barack Obama během summitu G20 v mexickém Los Cabos. | Foto: Reuters

Další opatření EU prý budou následovat. Sankce začnou platit už v pondělí - hned jak formálně vyjdou v oficiálním věstníku Evropské unie, uvádějí diplomaté.

Bílý dům - zatím bez dalších podrobností - oznámil, že uvalí sankce na sedm ruských představitelů.

Další informace k uvaleným sankcím: Mají se týkat Rusů a Ukrajinců, "kteří jsou zodpovědní za tohle ilegální referendum", nechal se slyšet lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn.

Podle dalších diplomatů cílí na 13 ruských a osm ukrajinských občanů. Platit mají zatím půl roku, s možností prodloužení.

Jména by mohla večer vyjít ve věstníku EU. Sankce se zřejmě nedotknou  nejvyššího patra ruské politiky.

Jednání ministrů zahraničí EU o udělení sankcí vůči Rusku.
Jednání ministrů zahraničí EU o udělení sankcí vůči Rusku. | Foto: Reuters

Kdo všechno na unijním "seznamu nežádoucích" je? Detaily zatím diplomaté tají. Jedním z nich má být například velitel Černomořské flotily, která se podílela na obsazení Krymu...

 

Moskva zatím na schválení sankcí vůči svým jedenadvaceti představitelům nijak nereagovala, konstatuje BBC.

Evropa reaguje na situaci na Krymu: EU se v Bruselu dohodla na sankcích vůči Rusku. Ministři zahraničí osmadvacítky odsouhlasili seznam 21 osob, jimž budou zmrazena konta a které nebudou smět cestovat do zemí Unie.

ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Reuters

Kyjev odmítl ruský návrh řešení stávající krize. "Prohlášení ruského ministerstva zahraničí působí jako ultimátum. Postoje, které obsahuje, jsou pro Ukrajinu naprosto nepřijatelné,“ řekl agentuře Interfax Ukrajina mluvčí šéfa ukrajinské demokracie Jevhen Perebiynis.

A ještě jeden ohlas na referendum z Facebooku. Tentokrát od ruského novináře a spisovatele Arkadije Babčenka:

"No, dobrý den, drazí Krymčané. Rád vás vidím. Dovolte mi, abych vám pogratuloval k tomu, že to bylo vaše poslední referendum v životě. Žádný další 'projev vůle' už nebude. Volit už nebudete - nic a nikdy. Nic a nikdy. Dokonce ani barvu obrubníků okolo svého rodného domu. To si zapamatujte."

Nejmenovaný krymský zákonodárce řekl reportérovi BBC Jamesovi Reynoldsovi, že věří, že se poloostrov stane plnohodnotnou součástí Ruské federace během měsíce.  

Orgány "nezávislého Krymu" podle šéfa tamního parlamentu Vladimira Konstantinova zcela kontrolují hranici s Ukrajinou na severu poloostrova. "Hranice je plně pod kontrolou, všechny vznikající problémy budeme řešit jednáním s Kyjevem. Nejdřív je ale třeba, aby Ukrajina krymskou státní moc uznala," řekl Konstantinov.

Rusové obsadili Krym.
Rusové obsadili Krym. | Foto: Reuters

Ajder Muždabajev, zástupce šéfredaktora ruského deníku Moskevskij komsomolec, na Facebooku:

"Dnes mi bylo přímo řečeno, ne mezi čtyřma očima, na veřejnosti: 'Krymští Tataři si budou muset vybrat, Krym je teď ruský a národ zrádců Rusko nepotřebuje. Nelíbí se vám tu – odjeďte. Pro nás všechny bude dobře, když sami odjedete.'"

A pokračuje: "Jsem přesvědčen, že to si myslí většina. Jen přímo do očí se to stydí říct. Ale jen zatím. 'Omámení' teprve začíná. Brzy se jazyky rozvážou."

Zestátnění ukrajinských energetických koncernů na Krymu schválil po vládě i krymský parlament.

Nabízíme zajímavý komentář ke včerejšímu referendu. Jeho autorkou je analytička moskevského Carnegy centra Lilia Ševcova. Na Facebooku píše:

"A je hotovo. Krym není pro Kreml důležitý, podobně jako obyvatelé Krymu. Krym je pouze záminka. Je to symbol. Krym má znamenat, že Putinovo Rusko je připraveno zlikvidovat Majdan, a to i za hranicemi Ruska. Krym znamená, že Kreml je připraven k mezinárodnímu vydírání a válce. Krym je varování: 'Neodejdeme. Dokonce pokud budeme muset ze světa udělat radioaktivní prach.'"

Krymská vláda zestátňuje ukrajinské energetické koncerny na Krymu – společnosti Čornomornaftohaz a Ukrtranshaz. Hlásí to ruské agentury.

Co Němci na krymském referendu kritizují? Berlínu vadí, že lidé nemohli na hlasovacím lístku zaškrtnout variantu "udržet status quo". A že se referendum konalo pod tlakem ruských vojáků v ulicích. "Spolková vláda má nadále velké obavy," uvedl mluvčí Steffen Seibert.

Rusko se dostalo uznáním referenda na Krymu do izolace. Prohlásil to mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové. Připomněl, že v sobotu 13 z 15 členů Rady bezpečnosti OSN plebiscit odmítlo. Čína se zdržela hlasování a Rusko využilo při hlasování právo veta.

Foto: Jan Langer

Očekávaná finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF) pro Ukrajinu by podle investorů nemusela zahrnovat přísné podmínky, které jsou s podobnými dohodami obvykle spojeny. Důvodem je velký politický význam Ukrajiny pro západní země, píše agentura Reuters.

Ukrajina by se měla změnit na federaci. Ruské ministerstvo zahraničí Kyjev vyzvalo, aby přepracoval svoji ústavu. Regiony by podle ní měly získat více pravomocí, napsala agentura AP.

Krymský parlament schválil výzvu OSN a všem státům světa, v níž žádá o uznání Krymské republiky, kterou vyhlásil po vyhlášení výsledků nedělního referenda.

Hlasování na Krymu o připojení k Rusku je v rozporu se současnou ústavou Ukrajiny, míní prezident Miloš Zeman. Uvedl to jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Český prezident Miloš Zeman hovoří v Evropském parlamentu.
Český prezident Miloš Zeman hovoří v Evropském parlamentu. | Foto: Reuters

Parlament v Kyjevě schválil mimořádnou dotaci na obranu. Jedná se o 6,7 miliardy hřiven, tedy v přepočtu 13,4 miliardy českých korun.

Šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubnij při té příležitosti obvinil sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče, že dělal "vše pro zničení ukrajinské armády". "Potřebujeme uvést do pohotovosti všechny operační jednotky," dodal.

"Máme tu anšlus Krymu, který nemůže zůstat bez odezvy," prohlásil v Bruselu polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Informovali o tom na Twitteru zástupci Polska při EU.

Sankce Evropské unie by mohly dopadnout na zhruba dvě desítky Rusů. "Já to chápu tak, že je to taková první sada jmen," poznamenal šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek. "Rusko nám nedává na výběr," doplnil ho polský kolega Radoslaw Sikorski.

Ruský prezident Vladimir Putin se k poslednímu vývoji na Krymu doposud nevyjádřil. Podle agentury ITAR-TASS tak učiní až v úterý, a to na půdě parlamentu.

Ruský prezident Vladimir Putin poprvé od invaze na Krymu promluvil o situaci na Krymu. Na mimořádné tiskové konferenci popřel, že na ukrajinském území operovala ruská arm
Ruský prezident Vladimir Putin poprvé od invaze na Krymu promluvil o situaci na Krymu. Na mimořádné tiskové konferenci popřel, že na ukrajinském území operovala ruská arm | Foto: Reuters

Ruský rubl se v pondělí stal na Krymu oficiální měnou. Politici si ale chtějí až do roku 2016 podržet i ukrajinskou hřivnu.

Aktivisté opozičního hnutí Jiné Rusko (Drugaja Rossija) v Moskvě zaútočili dýmovnicemi na ukrajinské velvyslanectví. Během akce rozhazovali letáky s nápisem "Kyjev je ruské město".

Podle zástupce hnutí Alexandra Averina policie pět stoupenců Jiného Ruska zadržela.

Ukrajinský parlament schválil dekret o částečné mobilizaci, o nějž žádal prozatímní prezident Turčynov. Pro zvedlo ruku 275 poslanců.

Podle poslance a šéfa ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrije Parubného se uskuteční do 45 dnů a měla by se týkat 20 000 příslušníků armády a 20 000 členů vznikající Národní gardy, napsal list Ukrajinská Pravda.

Krym znárodní všechen ukrajinský státní majetek, oznámil premiér Sergej Aksjonov. Zároveň dodal, že parlament se z ukrajinského "Rada" přejmenuje na ruské "Duma".

Foto: Reuters

Krymský parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Krymská republika. Zároveň požádal o vstup do Ruské federace.

Ukrajinský parlament jedná o částečné mobilizaci. Požádal ho o to prozatímní prezident Oleksandr Turčynov.

Učinil tak v reakci na výsledky krymského referenda a navzdory nedělnímu vyjednání dočasného příměří s Ruskem. Podle ukrajinských médií je u hranic země shromážděno na 60 000 ruských vojáků.

Ukrajina plně kontroluje systém přepravy a distribuce plynu. Oznámilo to tamní ministerstvo vnitra s tím, že celá soustava je pod zvláštní ochranou. Další podrobnosti neuvedlo. Útoky na plynovody pohrozila krajní pravice.

Odmítání výsledků krymského referenda ohrožuje demokracii. Prohlásil to Vjačeslav Timčenko, místopředseda poslanecké frakce Jednotného Ruska. "Krym je třeba od dnešního dne považovat za součást Ruska," řekl čelný představitel státostrany. "Krym už řekl své slovo a patří Rusku."

Předseda krymské volební komise Michail Malyšev v ruské státní televizi upřesnil výsledky referenda. Po sečtení všech okrsků se podle něj pro připojení k Rusku vyslovilo 96,77 % hlasujících. Těch přišlo 82,17 procenta.

Pokud ruská vojska vstoupí na ukrajinskou půdu, bude to něco jiného, než co vidíme na Krymu, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinský politický analytik Jurij Lukjanov.

Bělorusko není pro Ukrajinu hrozbou, ujišťuje prezident Alexandr Lukašenko.

Vitaliji Kličkovi, jednomu z lídrů nedávných událostí na Majdanu, prostřednictvím velvyslance v Kyjevě vzkázal, že nepodporuje ruskou vojenskou agresi, napsala Ukrajinská pravda.

Lukašenko vládne Bělorusku už do roku 1994.
Lukašenko vládne Bělorusku už do roku 1994. | Foto: Reuters

Pro připojení k Rusku hlasovalo v nedělním referendu 96,6 procenta hlasujících. Oznámil to šéf volební komise Michail Malyšev.

Výsledky nezahrnují největší krymské město Sevastopol, které je samostatnou správní jednotkou a hlasuje odděleně. Podle Malyševa se ale čísla už nebudou výrazně lišit.

Německý bulvární deník Bild zveřejnil seznam 13 ruských představitelů a podnikatelů, na něž by mohly dopadnout sankce USA a Evropské unie.

S odvoláním na nejmenované diplomaty napsal, že na něm figurují vicepremiér Dmitrij Rogozin, ministr obrany Sergej Šojgu či šéf prezidentské kanceláře Sergej Ivanov. "Možnými cíli jsou i ředitelé Gazpromu a Rosněftu Alexej Miller a Igor Sečin," dodává list.

Už minulý týden se hovořilo o tom, že na seznamu EU má figurovat až 130 Rusů.

Ruské akciové trhy v úvodu obchodování nečekaně zamířily vzhůru. Analytici podle agentury Reuters přitom předpokládali, že ruské akcie klesnou kvůli nejistotě nad rozsahem sankcí.

Index MICEX na začátku obchodování přidával 2,4 procenta na zhruba 1266 bodů. Dolarový index RTS rostl o 2,5 procenta na zhruba 1088 bodů.

Po ruské invazi na Krym přitom burzy prudce spadly a podle odhadů tratily denně desítky miliard dolarů.

Čína vyzvala ke klidu a zdrženlivosti na Ukrajině. "Politické řešení a dialog jsou jediným východiskem," zdůraznil náměstek ministra zahraničí Li na tiskové konferenci před blížící se cestou prezidenta Si Ťin-pchinga do Evropy.

Dvakrát odmítl odpovědět na otázku, zda Peking uznává legálnost nedělního referenda. Sankce nicméně nepovažuje za nejlepší způsob, jak by měl Západ reagovat.

Čečenský prezident Ramzan Kadyrov, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, pogratuloval Krymu k výsledkům plebiscitu. Do Simferopolu vzkázal, že čečenští podnikatelé budou na Krymu investovat.

Ministři zahraničí Evropské unie budou jednat o sankcích vůči Rusku. Ve hře je zmrazení majetku či zákaz cest na území Unie.

Ruská Státní duma posoudí připojení Krymu "ve velmi blízké budoucnosti". Prohlásil to místopředseda dolní komory parlamentu Sergej Nevěrov.

Oficiální výsledky nedělního referenda na Krymu stále nejsou známy. Podle doposud oznámených údajů ale hlasovalo přes 82 % voličů. A 95,5 procenta z nich podpořilo připojení k Rusku.

Ačkoliv výsledky referenda o připojení k Rusku ještě nejsou známy, v centru krymské metropole Simferopolu už se slaví. (16. března 2014)
Ačkoliv výsledky referenda o připojení k Rusku ještě nejsou známy, v centru krymské metropole Simferopolu už se slaví. (16. března 2014) | Foto: Reuters
Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 17. 3. 2014 21:17
 

Právě se děje

Další zprávy