Přízrak plynové krize se vrací. Putin píše varování Evropě

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 10. 4. 2014 15:06
Ačkoliv význam ukrajinské trasy kvůli Nord Streamu přece jen poklesl, pořád tudy proudí zhruba padesát procent veškerého ruského plynu směrem na západ.
Zamrzlý tlakoměr: Pod námrazou je vidět, jak ručička spadla k nule.
Zamrzlý tlakoměr: Pod námrazou je vidět, jak ručička spadla k nule. | Foto: Reuters

Praha – Po zabrání Krymu hrozí Ukrajině další katastrofa. Uzavření plynovodu z Ruska a opakování krize ze začátku roku 2009.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes v dopise varoval představitele několika zemí, že Ukrajina nesplácí dluh za dodávky plynu, a pokud se problém rychle nevyřeší, zastaví Moskva i zásobování Evropy přes ukrajinské území.

V dopise ruský prezident žádá urychlené řešení. "Putin vyjadřuje velké znepokojení nad ukrajinským dluhem a dodávkami do Evropy," citovala z dopisu agentura RIA-Novosti.

Ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil, že dluh Ukrajiny za dodávky plynu činí 2,2 miliardy dolarů.

Dalo se očekávat, že po svržení prezidenta Viktora Janukovyče a převzetí vlády opozicí podnikne Moskva odvetné kroky. I ruský deník Kommersant píše o tom, že rozhodnutí jak o zvýšení cen plynu pro Ukrajince, tak o možném přerušení dodávek jsou především politickými rozhodnutími a závisí to na Putinovi, nikoliv na vedení Gazpromu.

Foto: Reuters

Exprezident Janukovyč vyjednal na konci loňského roku levnější plyn, ale opozici ho Kreml zdražil. A možná zastaví.

Od spuštění plynovodu Nord Stream, který vede po dně Baltského moře z Ruska rovnou do Německa, není už závislost některých evropských zemí na tranzitu přes Ukrajinu tak velká.

Například Německo odebírá 40 procent své spotřeby plynu z Ruska, Itálie 33 procent, ale uzavření kohoutků na ukrajinské hranici by se jich tolik nedotklo.

Velká krize by nehrozila ani České republice.

"Česká republika je rozhodně méně zranitelná, než tomu bylo v té poslední krizi v roce 2009. Nemusíme být tak nervózní. Jsou tu možnosti dodávat z polské strany, z Německa. Aktuální zásoby plynu v České republice jsou vysoké, dostačují na nějakých čtyři pět měsíců. Úroveň zásob máme jednu z nejvyšších v Evropě,“ řekl deníku Insider analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Úklid sněhu před pobočkou Gazpromu ve Stavropolu.
Úklid sněhu před pobočkou Gazpromu ve Stavropolu. | Foto: Reuters

Jiné státy jsou v mnohem složitější pozici. Ruský plyn kryje sedmdesát procent ukrajinské spotřeby. Další středoevropské a východoevropské státy na tom nejsou lépe, přičemž jsou závislé na přepravě přes Ukrajinu. Například Bulharsko, Slovensko, Rumunsko.

Nízký stav svých zásob zemního plynu hlásí Polsko a Řecko.

Ačkoliv význam ukrajinské trasy kvůli Nord Streamu přece jen poklesl, pořád tudy proudí zhruba padesát procent veškerého ruského plynu směrem na západ. Evropa celkově loni importovala 161 miliard krychlových metrů plynu, ukrajinským potrubím z toho proteklo 86 miliard krychlových metrů.

Evropská unie zvažuje možnost poslat plyn opačným směrem ze západu na východ, pokud by naléhavá potřeba kvůli výpadku nastala. Například přes Maďarsko nebo Slovensko.

Foto: Reuters

„Technicky to je relativně dobře možné. Ale samozřejmě musí být k dispozici plyn, který má tím opačným směrem téci. Pokud přestane proudit plyn přes Ukrajinu, bude hodně zájemců, hodně zemí, které budou plyn z tohoto opačného směru chtít,“ říká Hatlapatka.

Pro Moskvu ovšem může být plynová zbraň dvousečná. V krizi před pěti lety Gazprom také utrpěl značné ztráty a ruská ekonomika si nyní nemůže dovolit velké otřesy. Federální ruský rozpočet je z dvaapadesáti procent tvořen příjmy z vývozu ropy a zemního plynu.

Evropa upíná své naděje k novým možným zdrojům. Například přepravě plynu ze Spojených států, které mají obrovské zásoby a chystají se na export zkapalněného plynu (do roku 2040 má americká produkce stoupnout podle odhadů ministerstva energetiky USA o 44 procent).

To se ale nestane dříve než v příštím roce. Někteří američtí zákonodárci – zejména republikáni – vývoz do Evropy podporují mimo jiné právě kvůli snížení vlivu Ruska na kontinentu.

Další možností – ale časově ještě vzdálenější – je doprava plynu z nově objevených nalezišť ve Středozemním moři u pobřeží Izraele.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Němečtí ekologové se odvolali proti rozhodnutí, které povoluje dřívější obnovení stavby Nord Stream 2

Německé ekologické organizace se odvolaly proti rozhodnutí Spolkového úřadu pro lodní dopravu a hydrografii (BSH), které povoluje dřívější obnovení výstavby plynovodu Nord Stream 2 v německých vodách. Toto nové povolení tak prozatím pozbývá platnosti, informovala v pondělí agentura DPA.

Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. BSH v pátek schválil okamžité pokračování výstavby plynovodu v německých vodách, zatímco dřívější povolení připouští pokračování výstavby až od konce května. BSH v pondělí potvrdil, že prostřednictvím elektronické pošty obdržel odvolání od ekologických organizaci Deutschen Umwelthilfe (DUH) a Naturschutzbund Deutschland (Nabu).

Zdroj: ČTK
Další zprávy