Hromadné zatýkání v Číně. V cele jsou právníci i cizinci

Barbora Roubalová
15. 7. 2015 21:22
Kromě obhájců lidských práv se zaměřila čínská policie i na řadu aktivistů. Podle úřadů se jedná o kriminální skupinu, která narušuje veřejný pořádek.
Protesty v Hongkongu v prosinci minulého roku.
Protesty v Hongkongu v prosinci minulého roku. | Foto: Reuters

Peking - V Číně se znovu hromadně zatýká. Policie v uplynulých dnech zadržela nebo vyslechla více než stovku čínských právníků a aktivistů, píše deník The Guardian.

Několik Číňanů je po razii nezvěstných.

Za mříže se dostali i lidé ze zahraničí. Čínské úřady od minulého týdne bez obvinění zadržují skupinu 11 cizinců, hlavně Britů a Jihoafričanů.

Uvěznění cizinci jsou členy jihoafrické organizace Gift of Givers. Do Číny přijeli jako turisté, Peking je ale podezírá z napojení na "teroristickou organizaci", informovala ve středu agentura AFP.

"Kriminální gang"

V případě zatčených Číňanů jde podle čínských médií o "kriminální gang". Organizace Amnesty International ale upozornila, že mnozí ze zadržených dělali obhájce v případech týkajících se lidských práv, svobody projevu a zneužití pravomocí.

Problémy mají kromě nich i organizátoři peticí či aktivisté působící na sociálních sítích.

 

Policie zasahovala hlavně v pekingské právní firmě Feng-žuej. Její zaměstnance viní z nelegálního najímání protestujících a ovlivňování soudních rozhodnutí "ve jménu hájení spravedlnosti a veřejného zájmu".

Podle úřadů mají na svědomí řadu "kontroverzních incidentů" a narušování veřejného pořádku.

Za mřížemi tak skončil šéf firmy Čou Š-feng, který obhajoval novinářku, co spolupracovala s německým týdeníkem Die Zeit na reportáži o prodemokratických protestech v Hongkongu.

Mezi pohřešovanými je i Li Hepong, hájící práva těch, jež byli na základě soudních rozhodnutí násilně vystěhování. Zastupoval i slepého aktivistu Čchen Kuang-čchenga, který bojoval za ženská práva či proti nuceným potratům a z domácího vězení uprchl do USA.

Advokátka Falun Gong

Zatýkání začalo už minulý čtvrtek. Wang Jü, právnička z Feng-žuej, zmizela brzy ráno.

Předtím ještě stihla odeslat přátelům zprávu. Píše v ní, že vypadla elektřina i internetové připojení a že se někdo snaží vloupat k ní do bytu.

Mezi advokátčiny klienty patřili lidé z duchovního hnutí Falun Gong, které je v Číně zakázáno. Praktikující meditativních cvičení jsou v zemi stíhaní a existuje řada důkazů o jejich mučení.

Wang Jü zastupovala také akademika Ilhama Tohtiho z menšinového etnika muslimských Ujgurů, obviněného ze separatismu. Soud ho shledal vinným a poslal do vězení na doživotí.

Ujgurům čínská vláda připisuje teroristické útoky v oblasti Sin-ťiang. Při pondělním zásahu proti nim zastřelila čínská policie tři lidi.

Podezřelý islám

S Ujgury zjevně souvisí i zatýkání cizinců z Gift of Givers. Podle čínských úřadů sledovali někteří ze zadržených ve svém hotelovém pokoji v severočínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko propagandistická videa jisté zakázané organizace. 

Cizince, kteří byli na 47denní cestě po Číně, Číňané zadrželi na letišti ve městě Ordos. "Tito lidé nemají žádnou spojitost s teroristy a ve svých zemích mají čistý trestní rejstřík," tvrdí organizace Gift of Givers.

Gift of Givers o sobě na svých internetových stránkách říká, že je humanitární organizací inspirovanou súfismem, což je mystická forma islámu. Nevládní zahraniční organizace ale nejsou v Číně zrovna v oblibě.

Peking minulý rok nařídil rozsáhlé vyšetřování těch, které v zemi působí. A zaměřil se právě na humanitární organizace spojené s náboženskými hnutími.

Zvláště na islám úřady pohlížejí s nedůvěrou. Peking totiž tvrdí, že čelí rostoucí islamistické hrozbě, připomíná agentura AFP.

Podle něj ji představuje hlavně menšinové muslimské etnikum Ujgurů, kteří žijí v autonomní oblasti Sin-ťiang na západě země.

Prezident slíbil právní stát

Minulý rok se přitom zdálo, že v Číně dojde k reformám, které omezí propojení zejména soudní moci s politikou.

Kromě snížení korupce slibovala čínská vláda, že přestane mučit a používat donucovací prostředky při výsleších. Už v té době se však prezident Si Ťin-pching nechal slyšet, že principy právního státu jsou "nožem, jehož rukověť svírá strana a lid".

Podle Williama Nee z Amnesty International je ale poslední hromadné zatýkání výsměchem prezidentovým slibům o právním státě.

 

Právě se děje

před 5 minutami

V Sýrii je kvůli turecké ofenzivě bez dozoru 12 věznic s islámskými radikály

V Sýrii je ofenzivě bez dozoru 12 věznic s islámskými radikály, řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ostrahu těchto věznic je podle něj třeba naléhavě vyřešit. Ankara 9. října zahájila ofenzivu na severu Sýrie proti kurdským oddílům, kteří do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát (IS) zajišťovali. Od čtvrtka jsou boje na pět dní přerušeny.

Ruská armáda spolu se syrskou začala obsazovat posty, z nichž se Kurdové stáhli. Šojgu řekl, že ve věznicích, které jsou teď bez ostrahy, jsou i zahraniční radikálové, kteří by se mohli pokusit dostat se do zemí svého původu. Mezi členy IS byli i lidé z postsovětských států.

před 1 hodinou

Britská libra po odkladu schválení brexitové dohody oslabuje

Britská libra oslabuje poté, co dolní komora britského parlamentu o víkendu odsunula schválení brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Kolem 08:00 SELČ libra vůči dolaru ztrácela 0,6 procenta na 1,2905 USD. Minulý týden se přitom vyšplhala až na pětiměsíční maximum 1,2990 USD.

Podle analytiků nicméně víkendový vývoj snížil riziko brexitu bez dohody, což brání výraznějšímu propadu libry. Banka Goldman Sachs v nedělí snížila pravděpodobnost brexitu bez dohody na pět procent z dříve předpokládaných deseti procent, napsala agentura Reuters.

Euro si vůči libře připisuje zhruba 0,4 procenta na 0,8644 GBP. Vůči dolaru jednotná evropská měna ztrácí přibližně desetinu procenta na 1,1155 USD.

Další zprávy