Sílí volání po pozemním úderu proti Islámskému státu. Pokud jeho plán existuje, je přísně utajen

Martin Novák Martin Novák
16. 11. 2015 5:30
Pařížským masakrem se Islámský stát přihlásil ke globálním ambicím, přesahujícím syrské a irácké hranice. Západ složitě hledá odpověď a sbírá síly k rozhodnější vojenské akci. Ve středu má doplout do Perského zálivu francouzská letadlová loď Charles de Gaulle. Americký deník New York Times s odvoláním na zdroje z Bílého domu napsal, že Obama brzy oznámí více "koordinovaných úderů" na Islámský stát, čemuž budou předcházet konzultace se státníky řady zemí. Ani zánik chalífátu ale nemusí znamenat konec toho, co jsme viděli v Paříži. Islámský stát se stal globálním kultem, jehož vyznavači budou dál existovat a prahnout po odplatě.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Paříž – Po krveprolití řeší s Francií celá Evropa, jak zničit, porazit, nebo alespoň oslabit Islámský stát.

Roste tlak na rozšíření vojenských operací proti džihádistům, ovládajícím polovinu Sýrie a třetinu Iráku. Pařížským masakrem se Islámský stát přihlásil ke globálním ambicím, přesahujícím syrské a irácké hranice.

Shodou okolností už ve středu má dorazit do Perského zálivu jediná francouzská letadlová loď Charles de Gaulle. Paříž tak po bombardérech nasadí další zbraň.

Mezinárodní pozemní operace proti džihádistům se zatím nechystá. Státy, které by vyslaly své vojáky, by musely počítat s velkými ztrátami na životech. A po zkušenostech z Afghánistánu a Iráku se Američanům ani nikomu jinému nechce do obsazení další země, které by znovu znamenalo gerilovou válku, velké náklady, perspektivu několikaletého nasazení vojáků coby správců země s nejistými výsledky.

V Afghánistánu měla mezinárodní koalice už dávno předat kontrolu afghánským ozbrojeným složkám, ale ani čtrnáct let od svržení Tálibánu nestačilo.

Základem armády Islámského státu jsou zkušení důstojníci bývalé irácké armády z doby Saddáma Husajna. Kdo na ni zaútočí, bude se muset prodírat pomalu zaminovanými silnicemi a domy. 

Na druhé straně pouze letecké údery podle očekávání nestačí samy o sobě k poražení samozvaného chalífátu.

Ale teroristé hlásící se k Islámskému státu dramaticky stupňují akce v zahraničí. Stáli za útoky v Ankaře (96 mrtvých), Bejrútu (41 mrtvých), pravděpodobně i za pádem ruského letadla nad Sinajem (224 mrtvých).

"Boj se rychle rozšiřuje mimo Sýrii a Irák, proto musíme i my útoky zintenzivnit," uvedla americká senátorka Dianne Fensteinová, členka Senátního výboru pro zpravodajské služby za Obamovu Demokratickou stranu.

Jednou z možností pro Baracka Obamu jsou častější výsadky speciálních sil, jakkoliv vystavují jejich příslušníky ohrožení. V říjnu takto americké komando pomohlo osvobodit desítky vězňů ze zajetí Islámského státu a v květnu zabilo muže, který měl na starosti obchodování džihádistů s ropou.

Americký deník New York Times s odvoláním na zdroje z Bílého domu napsal, že Obama brzy oznámí více koordinovaných úderů na Islámský stát, čemuž budou předcházet konzultace se státníky řady zemí.

Zůstává jedna otázka: Nebude nakonec nutné, aby přes všechna rizika a špatné zkušenosti z minulosti mezinárodní vojenská koalice přece jen jednoduše zničila džihádistický útvar na Blízkém východě rozsáhlým pozemním útokem s tanky, děly, obrněnými transportéry a pěchotou?

Pokud takový plán existuje, dosud je držen v přísném utajení.

Ani zánik chalífátu ale nemusí znamenat konec toho, co jsme viděli v Paříži nebo předtím v Ankaře. Islámský stát se stal globálním kultem, jehož vyznavači budou dál existovat a prahnout po odplatě.

Bývalý muslimský konvertita a příslušník Al-Káidy Morten Storm nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz během svého pobytu v Praze uvedl, že taková hrozba, jakou je Islámský stát, tady ještě nebyla.

Tvrdí to se zkušeností člověka, který se hlásil k islamistům, takže zná jejich prostředí zevnitř (Storm později změnil názor, opustil Al-Káidu i islám, a naopak začal spolupracovat se západními zpravodajskými službami).

"Islámský stát má dokonale propracovanou propagandu. Je daleko nebezpečnější než Al-Káida, dokážou se v rekrutování lidí dostat mnohem dál než Al-Káida. Někteří mladí evropští muslimové jsou zlákáni romantickou vidinou džihádu. Nevidím jinou možnost než zasáhnout v Sýrii a Iráku masivní pozemní operací, protože čím déle bude Islámský stát jako územní celek existovat, tím bude nebezpečnější," řekl Storm Aktuálně.cz.

Realističtější cestou než totální pozemní ofenzíva je větší vyzbrojení a soustavná letecká podpora místních sil, bojujících s Islámským státem: Kurdů, irácké armády, části syrských povstalců, případně i syrských vojáků loajálních Bašáru Asadovi.

K tomu je ale nutné sblížit stanoviska Ruska a USA. Důsledkem pařížského útoku může být podle prvních prohlášení přece jen sblížení Ruska a Západu v boji proti islamistům, přestože rozpory přetrvávají v otázce politického přežití syrského prezidenta Bašára Asada.

"Naším cílem je koordinovat společně akce proti Islámskému státu a samozřejmě klíčem je spolupráce Ruska a Spojených států,“ uvedl na summitu G20 evropský prezident Donald Tusk.

V průběhu summitu se v neděli sešli Barack Obama a Vladimir Putin na mimořádné schůzce. "Máme stejné strategické cíle, ale rozdílnou taktiku," oznámil po jednání Kreml.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 21 minutami

Uvězněného ruského opozičního politika Navalného eskortují z Moskvy do jiné věznice, uvedla právnička. Kam přesně, neví

Uvězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného eskortují z Moskvy do jiné věznice, uvedla Navalného právnička Olga Michajlovová citovaná agenturou TASS. Advokátka řekla, že úřady jí nesdělily, kam Navalného vezou.

"Oznámili nám, že Navalnyj opustil vazební věznici, ale odmítli sdělit, kam ho vezou. Očekáváme, že až dorazí na místo, vyrozumí o tom jeho příbuzné," dodala Michajlovová. Zdůraznila, že tak rychlá přeprava z vazební věznice do vězeňského zařízení, kde si má odsouzenec odpykat trest, se vymyká běžné praxi.

Navalnému, který je považován za hlavního soupeře prezidenta Vladimira Putina na ruské scéně, tento měsíc soud změnil dříve uložený podmíněný trest na nepodmíněný. S odvoláním obhajoba neuspěla a opoziční představitel si má odpykat přibližně 2,5 roku

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Satelitní snímky požárů v Etiopii naznačují, že konflikt v Tigraji neskončil

V částech etiopského státu Tigraj bylo v předchozích dnech patrně úmyslně vypáleno přes 500 objektů. Vyplývá to z analýzy satelitních snímků. Ty dodávají na důvěryhodnosti zprávám, že konflikt v Tigraji ještě neskončil, píše agentura Reuters.

Stát na severu Etiopie se v listopadu minulého roku stal dějištěm bojů mezi federální a lokální vládou. Etiopský premiér Abiy Ahmed po bezmála měsíci bojů vyhlásil vítězství nad místní Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou (TPLF) po dobytí regionální metropole Mekele.

V částech Tigraje však i přesto sporadicky pokračují boje, uvádí tamní obyvatelé i posudky OSN. Etiopská vláda přiznává, že v Tigraji ojediněle dochází ke střelbě. Trvá však na tom, že konflikt skončil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy