Poslední tři relevantní průzkumy ukazují, že očekávané kandidátce demokratů Harrisové by dalo hlas více Američanů než exprezidentovi Donaldu Trumpovi. Podle průzkumu zveřejněného prestižním týdeníkem The Economist upřednostňuje demokratku 47 procent oslovených, Trumpa 46 procent.
V průzkumu společností NPR/PBS News/Marist National Poll provedeném od 1. do 4. srpna mezi registrovanými voliči by Harrisovou volilo 51 procent dotázaných a Trumpa 48 procent. Další předvolební šetření ukazující náskok Harrisové pochází od Marquette University.
Nejnovější celostátní průzkum pro volby v USA:
— Michal Sirový 🇨🇿 (@sssirda) August 8, 2024
🔵 Harris 50 %
🔴 Trump 42 %
🟡 Kennedy 6 %
Je od extra přesné Marquette University.
Tohle je první průzkum, ve kterém vede Harris celostátně o 8+ procentních bodů.
Pokud by to takto dopadlo, pak je Kamala jasný vítěz.#USA 🇺🇸
V prezidentských volbách v USA nerozhoduje celkový součet hlasů amerických občanů. Systém je založený na sčítání hlasů v jednotlivých padesáti státech. Jim připadá určitý počet volitelů odpovídající jejich lidnatosti a vítěz každého státu v něm bere hlasy všech volitelů. Celkem rozhoduje o prezidentovi 538 hlasů, vítěz jich tedy musí získat 270. I tyto průzkumy indikují trend v neprospěch Trumpa. Volby se konají 5. listopadu.
Kvůli specifickému americkému systému se v roce 2016 nestala prezidentkou Hillary Clintonová, byť získala celkově více hlasů Američanů než Trump. Stejným způsobem byl poražen v roce 2000 Al Gore v souboji s Georgem W. Bushem.
Letos je vcelku jasné, jaký kandidát vyhraje ve třiačtyřiceti z padesátky amerických států. O novém šéfovi Bílého domu tak rozhodne zbývající sedmička, kde mohou být výsledky těsné a v nichž se může vítězství přiklonit na obě strany. Američané tyto státy označují jako swing states, tedy kolísavé, právě proto, že jsou zde dlouhodobě vyrovnané šance demokratů a republikánů, a pro výsledek voleb tak bývají rozhodující. Jde o Nevadu, Arizonu, Georgii, Wisconsin, Michigan, Pensylvánii a Severní Karolínu.
Podle predikce televize NPR má bez započtení těchto sedmi států Harrisová 226 hlasů volitelů a Trump 219. V sedmi vyrovnaných státech je k "mání" celkem 93 hlasů. Podle predikce NPR má Trump stále blíže k vítězství v Nevadě, Arizoně, Georgii a Severní Karolíně, což by znamenalo, že Harrisová musí vyhrát v ostatních třech "swing states".
"Pokud by v nich zvítězila, stačilo by jí to přesně na 270 hlasů potřebných ke zvolení prezidentkou. Trumpovi by zase stačilo vyhrát v Pensylvánii a Georgii. Trumpův tým velkou část peněz na kampaň utrácí právě v těchto dvou státech," uvádí analytik NPR Domenico Montanaro.
Podle respektovaného politického serveru The Hill, který pracuje s různými průzkumy a predikcemi, je výhra Harrisové v Michiganu, Pensylvánii i Wisconsinu reálná, i když odhady se pohybují v rámci statistické chyby. V Michiganu přisuzuje The Hill Harrisové 47,9 procenta a Trumpovi 46,7 procenta, v Pensylvánii vede naopak on se 48 procenty proti 47 procentům jeho rivalky. Ve Wisconsinu je poměr zisků Harrisové a Trumpa 48,6 procenta ku 47,9 procenta.
Předvolební šetření společnosti Fabrizio, Lee & Associates v Pensylvánii z přelomu července a srpna ale ukazuje, že Harrisová a Trump jsou na tom v tomto státě stejně - na 45 procentech. Průzkumy tedy naznačují, že letos půjde o velmi těsný souboj a dramatické sčítání během volební noci.
Vrtkavost předpokladů a očekávání potvrzuje i atentát na Donalda Trumpa z poloviny července. Když na osmasedmdesátiletého politika mířil střelec a Trump ve vypjaté situaci zvedl ruku se zaťatou pěstí, mnoho komentátorů soudilo, že má vítězství takřka jisté. Teď se ale ukazuje, že tomu tak není.
Video: Prezidentské volby rozhodne to, jak se vyspí dělníci ze tří států, tvrdí publicista (26. 7. 2024)
