Garibašvili, který byl premiérem Gruzie poprvé zvolen před 10 lety, začal pro místní pobočku čínské společnost CEFC pracovat v únoru 2018. Spolupráci s ní ukončil následující rok, kdy se vrátil do politiky jako ministr obrany. O jeho působení ve firmě toho není příliš známo. Veřejné je jenom jeho daňové přiznání, ze kterého vyplývá, že si jako poradce vydělal 410 tisíc gruzínských lari (v přepočtu asi 3,3 milionu korun).
Donedávna se navíc o jeho napojení na CEFC, která měla vazby na vládu v Pekingu a po zatčení dvou předních představitelů vyhlásila bankrot, v zemi na Kavkaze nemluvilo. Na spojení upozornila až zpráva místního think-tanku Civic Initiative for Democratic and Euro-Atlantic Choice, která zkoumala vládní zakázky v hodnotě nad 100 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Od roku 2021, kdy se Garibašvili stal opětovně premiérem země, veškeré z nich vyhrály čínské firmy.
"Čína byla dlouho ve stínu ruského vlivu v Gruzii, takže jsme se na ni ani na Garibašviliho bývalou práci příliš nezaměřovali," přiznal Rádiu Svobodná Evropa představitel Evropské unie, který si přál zůstat v anonymitě. "Z toho, co dnes vidíme, je jasné, že jsme něco přehlédli," dodává.
Problémy společnosti CEFC
- CEFC začala jako soukromá čínská firma, která podnikala především v zahraničí. V Česku, kde ji přivítal tehdejší prezident Miloš Zeman, koupila podíl v aerolinkách Travel Service, mediální společnosti Empresa Media nebo ve fotbalovém klubu SK Slavia Praha.
- Dva z jejích vrcholných představitelů byli zatčeni. Patrick Ho byl zatčen ve Spojených státech a obžalován z uplácení afrických politiků a představitelů OSN. Druhým zatčeným byl Jie Ťien-ming, který působil také jako ekonomický poradce Miloše Zemana. Zmizel při cestě do Číny, později úřady uvedly, že byl obviněn z úplatkářství.
- Firma vyhlásila v roce 2020 bankrot. Její majetky v Česku přebrala čínská státní společnost CITIC Group.
"Nyní vidíme neustálou snahu, abychom měli všude Číňany," popisuje situaci v zemi Tinatin Khidašeliová, bývalá gruzínská ministryně obrany a ředitelka think-tanku, který na Pekingem vyhrané tendery upozornil. "Garibašviliho spolupráce s CEFC, jakkoliv krátká byla, dala základ pro následné spojení a otevřela dveře tomu, co vidíme dnes," hodnotí.
Příkladný vůdce Si Ťin-pching
Spolupráce mezi Tbilisi a Pekingem nezačala před dvěma lety, ale už v roce 2015, kdy Garibašvili, tehdy ještě ve svém prvním působení v roli premiéra, začal rozhovory se společností CEFC. Od té doby stoupl vzájemný obchod mezi zeměmi ze 362 milionů dolarů (8,4 miliardy korun) na 1,9 miliardy dolarů (44 miliard korun) v roce 2022. V současné době je tak Čína spolu s Ruskem a Tureckem mezi třemi největšími obchodními partnery Gruzie, píše německý think-tank Merics.
Tbilisi se také připojilo k čínské obchodní iniciativě na propojení Číny se zbytkem světa s názvem Pás a stezka a od roku 2017 mají země mezi sebou dohodu o volném obchodu.
Čínská přítomnost v zemi pravděpodobně ještě posílí. Gruzínský premiér jel na konci července do Pekingu, kde podepsal dohodu o strategickém partnerství, stejnou, jakou s Čínou podepsal bývalý český prezident Miloš Zeman.
"Myslím, že je to inspirativní lídr," řekl při té příležitosti Garibašvili v srpnu v rozhovoru pro místní televizi o čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Označil ho za "příkladného vůdce a moudrého muže, který učinil velké věci pro tuto skvělou zemi a dělá velmi ambiciózní projekty a reformy".
Zároveň zavázal Gruzii, že se bude účastnit rovnou několika globálních čínských iniciativ. Na oplátku Peking slíbil, že zemi poskytne půjčky na velké infrastrukturní projekty. Největší zájem bude mít Peking pravděpodobně na výstavbě přístavu u Černého moře, přes který vede dopravní tepna, jež má nahradit cestu vedoucí přes sankcionované Rusko a Bělorusko.
Ohrožení kandidátského statusu Evropské unie
Posílení čínsko-gruzínského přátelství vzbudilo zájem i v Bruselu. Gruzie se totiž už roky snaží získat kandidátský status Evropské unie, který je prvním krokem k přistoupení do společenství. Rozhodnutí, zda ho dostane, by mělo padnout už letos v prosinci.
Země se přitom potýká i s dalšími problémy - korupce se vyskytuje i na vysokých místech ve vládě, prvky demokracie se za současné vlády vytrácejí a země se odmítla přidat i k západním sankcím uvaleným na Rusko za rozpoutání války na Ukrajině.
"Je zklamáním vidět negativní tendenci gruzínské vlády. Rozhodně to nezlepší její postavení při promluvách o rozšíření," myslí si podle Rádia Svobodná Evropa nejmenovaný evropský diplomat.
