* Švédsko poskytne na žádost NATO osm strojů * Letadla skandinávské země se naposledy účastnila mezinárodní akce v 60. letech * Gripeny české armády nad Libyi nevzlétnou
Praha - Švédské stíhačky Jas-39 Gripen, které má i česká armáda, čeká první nasazení ve vojenské operaci.
Švédsko se připojí k Dánsku a Norsku a pošle na základny ve Středozemním moři osm strojů v rámci mezinárodní akce Úsvit odysey.
Právě fakt, že gripeny dosud nikdy nebojovaly, patřil k hlavním argumentům odpůrců nákupu těchto stíhaček pro českou armádu.
"Zkušenost z bojového nasazení gripeny nemají. Na druhé straně je to nyní nejnovější stíhačka na trhu," řekl před osmi lety Hospodářským novinám tehdejší stínový ministr obrany ODS Petr Nečas.
Švédské ministerstvo obrany ovšem oznámilo, že úkolem letounů bude dohlížet na dodržování bezletové zóny. Útočit posádky mají jen v případě, že budou samy napadeny.
"Generální tajemník NATO se na nás obrátil se žádostí o pomoc, které jsme vyhověli," uvedla švédská velvyslankyně při Severoatlantické alianci Veronika Wand-Danielssonová.
Pro Švédsko je účast v libyjské operaci přelomovou záležitostí. Země je známá svojí neutralitou a není členem NATO, její letadla se naposledy účastnila mezinárodní operace v šedesátých letech v Kongu.
Švédové však poslali malé kontingenty pozemních sil v devadesátých letech na Balkán a později do Afghánistánu. Podle průzkumu tentokrát zapojení země do vojenské akce podporuje pětašedesát procent Švédů.
"Švédsko se musí přihlásit ke své zodpovědnosti, když jsou ohroženy životy lidí," prohlásil premiér Fredrik Reinfeldt.
Vládní krok podporuje i opoziční sociální demokracie, někteří švédští politici dokonce označili za chybu fakt, že Stockholm nenabídl účast sám od sebe a čekal na žádost NATO.
Gripeny se mají zapojit do hlídání libyjského vzdušného prostoru na konci příštího týdne.
Stroje české armády na rozdíl od těch se švédskými znaky nad Libyi nevzlétnou. Česká republika operaci podpořila, ale na základě rozhodnutí Nečasovy vlády se jí nezúčastní.
