Česko k Libyi: Do vojenského zásahu se nezapojíme

Tereza Šídlová
18. 3. 2011 12:15
Ministři zahraničí a obrany: Nemáme k tomu ani potřebné kapacity
Vláda se k zásahu v Libyi staví chladně
Vláda se k zásahu v Libyi staví chladně | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Česko zaujalo k vojenskému zásahu proti libyjskému diktátorovi Muammaru Kaddáfímu pasivní postoj.

Do vojenské akce se Češi nezapojí, zároveň ale proti opatřením nehodlá česká diplomacie vystupovat na půdě NATO.

"Vláda respektuje přijatou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která umožní především zajistit ochranu libyjských civilistů před krvavým násilím a hrubým porušováním lidských práv, které v posledních týdnech páchal režim M. Kaddáfího," řekl v pátek český premiér Petr Nečas.

Rada bezpečnosti OSN po několik týdnů trvajícím přešlapování světových mocností schválila mandát k ochraně civilistů v Libyji a k vytvoření bezletové zóny nad zemí zmítanou občanskou válkou. Nejaktivněji se k útoku staví Francie a Británie.

Rezoluce povolila veškerá vojenská opatření kromě pozemní intervence. 

Proti vytvoření bezletové zóny a vojenskému zásahu se už dříve opakovaně vyjádřil prezident Václav Klaus.

"Když je mandát Rady bezpečnosti, tak je to z pohledu mezinárodního práva pokryté. Účastnit se budou jen ty země, které na to mají vojenskou kapacitu," řekl v pátek Aktuálně.cz minstr zahraničí Karel Schwarzenberg. "Nevím o žádných našich křižnících ve Středozemním moři," dodal.

Podle něj je Česko připravené pomoct zemi například vysláním expertů až při případné transformaci, pokud se podaří v zemi ustavit "vládu práva".

Vondra: Rozhodnutí je pochopitelné  

Ministr obrany Alexandr Vondra dodal, že Česko ale nebude proti záměru vytvořit bezletovou zónu vystupovat na půdě NATO a že česká armáda je připravená zapojit se do následné humanitární pomoci.

"Rozhodnutí RB OSN považuji za pochopitelný krok ve snaze předejít masakru civilního obyvatelstva, který včera oznámil plukovník Kaddáfí. Co se týká bezletové zóny, Česká republika se do ní vojensky nezapojí, protože k tomu nemá ani příslušné kapacity a schopnosti. Ale nebude ji na půdě NATO blokovat," řekl Aktuálně.cz Vondra. Podle něj k tomu byly splněny příslušné podmínky: mandát OSN, podpora Ligy arabských států a hrozba humanitární krize.

Schwarzenberg ještě před pár týdny řekl, že v případě "největší nouze", pokud by hrozily "ohromné ztráty na životech" , by Česko vojenský zásah podpořilo.

Opakovaně se proti vojenskému zásahu se ale poté vyjádřil prezident Václav Klaus, který Česko zastupoval i na mimořádném summitu EU k Libyi.

V reakci na výrok ex-prezidenta Václava Havla, který v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že vojenský zásah proti "šílenému zločinci" Kaddáfímu je nutný, Klaus řekl: "S panem exprezidentem nesouhlasím v mnoha věcech. Nejfatálněji jsem s ním nesouhlasil, když chtěl bombardovat Bělehrad. Nesouhlasím s ním ani v této věci."

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy