Gorbaněvskij: Zemanovo vyznamenání mé matky nebylo upřímné

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 12. 11. 2014 16:57
Syn bývalé sovětské disidentky kritizuje českého prezidenta za to, že odmítá akceptovat existenci politických vězňů v Rusku.
Viktor Fajnberg (vlevo) a Jaroslav Gorbaněvskij během rozhovoru přes videoskype s českými novináři.
Viktor Fajnberg (vlevo) a Jaroslav Gorbaněvskij během rozhovoru přes videoskype s českými novináři. | Foto: Martin Novák

Praha - Syn Natalie Gorbaněvské, která byla letos 28. října in memoriam vyznamenána za svoji účast na demonstraci proti okupaci Československa na Rudém náměstí v srpnu 1968, kritizoval ve videorozhovoru s českými novináři prezidenta Miloše Zemana.

Důvodem je Zemanův postoj k současnému Rusku.

Jaroslav Gorbaněvskij mimo jiné prohlásil, že prezident odmítl výzvy k podpoře politických vězňů, které mu adresovali.

"Spolu s bratrem Jusifem jsme se poté, co na Pražském hradě bylo odevzdáno vyznamenání naší matce, obrátili na prezidenta Miloše Zemana se žádostí, aby se vyslovil za propuštění politických vězňů v Rusku. V odpověď řekl mnoho slov, ale na podporu politických vězňů bohužel prakticky nic," líčil.

"Pak jsme mu napsali další dopis, ve kterém jsme mu sdělili, že počet politických vězňů činí v současné době desítky a podrobnosti se může dozvědět od organizace Memorial, která se zabývá obranou lidských práv. Jestliže nedokáže říci ani jedinou větu na obranu ruských politických vězňů, tak jeho posmrtné vyznamenání Natalie Gorbaněvské zřejmě nebylo upřímné,“ uvedl Gorbaněvskij, který je výtvarníkem a žije v Paříži.

Miloš Zeman na to reagoval během své návštěvy Moravskoslezského kraje.  Poslal prý oběma synům disidentky dopis. "Poprosil jsem oba dva bratry Gorbaněvské, aby mně poslali seznam těch, které pokládají za politické vězně, včetně jejich životního příběhu. Až si ho prostuduji, rád se veřejně vyjádřím k jejich propuštění," uvedl prezident.

Debaty s novináři se zúčastnil s Gorbaněvským také Viktor Fajnberg. Jeden ze čtyř žijících účastníků osmičlenné demonstrace z Rudého náměstí 25. srpna 1968 (těmi dalšími jsou Pavel Litvinov, Vladimir Dremljuga a Taťána Bajevová. Natalia Gorbaněvská, Vadim Delone, Larisa Bogorazovová a Konstantin Babickij zemřeli - pozn. red.).

Fajnberg začátkem týdne zveřejnil dopis, v němž odmítl Zemanovu tezi, že nelze klást rovnítko mezi Rusko Vladimira Putina a Sovětský svaz za časů Leonida Brežněva.

Bývalý sovětský disident, který strávil za protest na Rudém náměstí více než čtyři roky v uzavřených zařízeních pro psychiatrické pacienty, souhlasí, že rovnítko klást nelze, ale oba režimy se v lecčems podobají.

"Neztotožňuji totalitní režim Brežněvovy epochy s autoritářským postsovětským putinovským Ruskem. Pouze zdůrazňuji jejich vzájemnou osudovou a dědičnou podobnost. Krutost, zákeřnost, pokrytectví," míní Fajnberg.

Dodal, že od chvíle, kdy byl dopis zveřejněn, se množí útoky na jeho počítač a téměř ho nemůže používat.

"Nechtěl bych, aby bylo jméno mé matky zatahováno do hrubé polemiky, která z hlediska svobody a odpovědnosti nic nepřináší,“ uvedl ještě Jaroslav Gorbaněvskij.

Synové Natalie Gorbaněvské převzali na konci října vyznamenání za matku i v Bratislavě od slovenského prezidenta Andreje Kisky. Ten vyznamenal i Fajnberga, Miloš Zeman nikoliv.

 

Právě se děje

Další zprávy