'%3e%3ccircle%20fill='url(%23a)'%20cx='12'%20cy='12'%20r='12'/%3e%3ccircle%20fill='url(%23b)'%20cx='12'%20cy='12'%20r='7'/%3e%3ccircle%20fill='url(%23c)'%20cx='12'%20cy='12'%20r='4'/%3e%3c/g%3e%3cg%20transform='translate(1%207)'%3e%3cuse%20fill='%23000'%20filter='url(%23d)'%20xlink:href='%23e'/%3e%3cuse%20fill='%23FFF'%20xlink:href='%23e'/%3e%3c/g%3e%3c/g%3e%3c/svg%3e "Polojasno")
6 ˚C
Německo poslalo po Spojených státech nejvíc zbraní a munice na Ukrajinu, ale favorit blížících se voleb slibuje ještě více. Merz vyčítá současnému sociálnědemokratickému kancléři Scholzovi kromě jiných věcí i přílišný strach z eskalace války na Ukrajině.
Scholz nechtěl a nechce dodat Ukrajincům mimořádné účinné a ničivé střely dlouhého doletu Taurus, schopné zasáhnout cíle až do vzdálenosti 500 kilometrů, tedy hluboko na ruském území. Merz říká, že pokud se stane kancléřem, udělá to. A klidně pošle i stíhačky F-16.
"Ukrajinská vláda má právo dát Rusku ultimátum: buď skončí do 24 hodin útoky na civilní cíle, nebo padne omezení na nasazení zbraní. A rakety Taurus nasadíme do týdne," řekl Merz časopisu Stern. Několikrát také prohlásil, že "Ukrajina tuto válku musí vyhrát".
V průzkumech jeho CDU vede s více než třiceti procenty hlasů, všechny ostatní strany mají pod dvacet procent, Alternativa pro Německo (AfD) podle jednoho z nejnovějších předvolebních šetření dvacet procent. "Na německé poměry mluví velmi radikálně a tvrdě. Trochu to přičítám předvolební kampani, kdy se snaží maximálně vymezit vůči kancléři Scholzovi. Těžko říci, jestli to znamená, že jako kancléř třeba pošle Ukrajině střely Taurus. Vládu bude muset sestavit," vysvětlil v listopadu deníku Aktuálně.cz germanista a politolog Lukáš Novotný z Univerzity Jana Evengelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Sociálnědemokratický kancléř Scholz minulý měsíc uvedl, že Ukrajina bude patřit mezi hlavní témata nadcházejících voleb. A znovu řekl, že preferuje takzvanou střední cestu. "Máme zodpovědnost za to, aby Ukrajina nezůstala v obraně proti ruské agresi sama. Ale zároveň nesmíme dopustit, aby konflikt eskaloval a Německo se do něj nechalo zatáhnout," upozornil.
Podle listopadové sondáže nadace Körber-Stiftung se 57 procent dotázaných Němců vyslovilo pro další vojenskou pomoc Kyjevu. Loni v této době to ale bylo 66 procent. "Německá společnost je podobně rozdělená jako česká. Někteří Němci chtějí hlavně konec války. Jiní tvrdí, že pomoc Ukrajině musí pokračovat. Tábor odpůrců tvoří hlavně příznivci AfD a Aliance Sahry Wagenknechtové. Oficiálně jakoby usilují o mír, fakticky to znamená, že nechtějí podporovat Ukrajinu," dodal Lukáš Novotný.
Krajně levicová politička Wagenknechtová označuje Scholze za "vazalského kancléře", který jen plní přání Spojených států. Je pro zastavení zbrojních dodávek Ukrajině a chce zrušení ekonomických sankcí uvalených na Rusko.
Friedrich Merz je naopak kritický nejen k Rusku, ale i k Číně. Scholzovu vládu kritizuje za souhlas k prodeji čtvrtinového podílu hamburského přístavu čínské státní rejdařské společnosti Cosco. Devětašedesátiletý politik je zastáncem nízkých daní a menších zásahů státu do ekonomiky, bývalou předsedkyni CDU a exkancléřku Angelu Merkelovou kritizoval jako příliš středovou.
