Už jen spekulace o turecké invazi prý u zadržovaných zahraničních džihádistů vyvolaly nadšení, uvedla pro Le Monde jedna z žen, kterou tam kurdské síly zadržují. "Někteří doufají, že znovu obnoví Islámský stát. Jiní zase, že je Turci vydají do jejich domovin," uvedla.
Francie patří mezi západoevropské země, odkud se k tzv. Islámskému státu přidalo vůbec nejvíce džihádistů. Aktuálně na území Sýrie a Iráku pobývá asi 400 až 450 Francouzů, z toho okolo 250 dětí. Jsou to ale jen odhady a reálné číslo se může lišit.
Většina někdejších francouzských bojovníků Islámského státu pobývá v kurdských věznicích, zatímco ženy a děti žijí v uprchlických táborech, které střeží kurdské síly. Některé tábory se ale už částečně vyprazdňují, jak se k jejich branám blíží turecká armáda.
Například z tábora Ajn-Ísa na severu Sýrie v neděli podle kurdských zdrojů uprchlo bezmála 800 rodinných příslušníků zahraničních bojovníků z Islámského státu. Tábor je "bez ostrahy", strážní odešli, píše agentura ČTK.
Paříž se nyní obává, že nebezpeční džihádisté využijí chaosu po turecké invazi. Hrozí, že se přidají k teroristickým organizacím, což pro francouzské bezpečnostní experty představuje ten nejčernější scénář, upozorňuje deník Le Monde.
Evropa džihádisty nechce převzít
Francie stejně jako další evropské země odmítá převzít své občany. Její zástupci opakovaně tvrdí, že francouzští džihádisté musí být souzeni tam, kde spáchali své zločiny. "Jejich zadržení a soud na severu Sýrie jsou z bezpečnostního hlediska nezbytné, aby se zabránilo tomu, že se přidají do řad teroristických skupin," uvedlo nedávno ve svém prohlášení francouzské ministerstvo zahraničí.
Tento postoj ale naráží na nesouhlas amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně vyzval evropské země, aby si své radikály převzaly a soudily je doma.
Francie je proti - je to pro ni příliš velké bezpečnostní riziko. Někteří mohou být velmi nebezpeční, protože se v řadách Islámského státu naučili zacházet se zbraněmi a dokážou připravit teroristické útoky. Časopis Foreign Policy dodává, že bývalí bojovníci by navíc kvůli nedostatku důkazů zřejmě vyvázli jen s nízkými tresty a za tři až pět let by mohli být na svobodě.
Chronique (encore) d’une catastrophe sécuritaire annoncée (depuis longtemps): Agressions de gardiens, tentes brûlées, engins explosifs improvisés. Comment les femmes de #djihadistes du camp d’al-Hol ont anticipé l’offensive turque sur les kurdes de #Syrie https://t.co/OYhQWmtaMs
— Jean-Charles Brisard (@JcBrisard) October 9, 2019
Průzkum veřejného mínění navíc ukazuje, že 89 procent Francouzů je proti repatriaci dospělých džihádistů, 67 procent je i proti tomu, aby Paříž přijímala děti džihádistů.
Francie je ochotna přijmout ze Sýrie a Iráku jen vybrané děti a ženy. Zda je přijme, nebo ne, ale posuzuje "případ od případu". Dosud se jich vrátilo jen několik. Ženy po svém návratu okamžitě putovaly do vazby. Před soudem se budou zodpovídat z členství v teroristické organizaci.
Situace je neudržitelná
Otázkou nyní zůstává, jak dlouho Kurdové vydrží hlídat radikály z Francie a dalších evropských zemí.
"Situace bude neudržitelná. Až dosud Kurdové souhlasili s tím, že budou mít na starosti zahraniční džihádisty výměnou za to, že dostanou finanční, vojenskou a logistickou podporu," uvedl pro francouzský týdeník L’Express expert Adel Bakawan z Francouzského institutu mezinárodních vztahů. "V okamžiku, kdy Kurdové budou mít pocit, že jsou tváří v tvář Turkům osamoceni, tak řeknou, že už nemají prostředky, aby mohli garantovat zadržování cizinců, a hlavně pak Francouzů," dodal.
Dans une lettre, l’avocat @BoudiNabil alerte Brigitte Macron sur le sort préoccupant des enfants français détenus dans des camps en Syrie https://t.co/nmfwrE1MUE via @leabitton #Syrie #enfants
— Emilie Blachere (@EmilieBlachere) September 20, 2019
Prioritou kurdských sil je ochránit své vlastní civilisty spíš než střežit bývalé bojovníky Islámského státu. V některých věznicích, které spravují Kurdové, je přitom napjatá situace. Na jaře například se vzbouřili vězni v žaláři Derik, mezi nimi bylo i dvacet Francouzů, včetně bývalých vysoce postavených členů Islámského státu a lidí, co měli na starosti propagandu. Kurdové je pak přesunuli do lépe střežených věznic.
Situace není lepší ani v uprchlických táborech. Ve zmíněném táboře Ajn-Ísa bývalo 700 strážců. V neděli jich byla pouhá desetina, mnozí se zapojili do bojů proti tureckým vojákům.
Letos v létě navštívil uprchlické tábory v Sýrii francouzský advokát Nabil Boudi, který zastupuje i pět francouzských radikálů. Už tehdy upozorňoval na nebezpečný stav uvnitř těchto center. "Ukrývají se tu i spící buňky. Čekají jen na vhodnou chvíli, kdy budou moci přikročit k akci," uvedl pro deník L’Express.
