Paříž - Poslanecká sněmovna francouzského parlamentu dnes na druhý pokus schválila předlohu kontroverzního zákona o boji proti internetovému pirátství, který umožní úřadům odpojit od webu ty z uživatelů, kteří budou opakovaně přistiženi při nelegálním stahování audiovizuálních děl chráněných autorskými právy.
Poslanci se pro zákon vyslovili 296 hlasy, proti jich bylo 233. Hned zítra by měla předlohu posoudit také horní komora parlamentu.
Spory však návrh vyvolává nejen ve Francii, kde je kritiky napadán za údajné porušování základních lidských práv, ale také v EU. Zde může kolidovat s nedávno odsouhlaseným dodatkem ke směrnici o telekomunikacích.
Hadopi a protichůdné svobody
Zákon přezdívaný "Hadopi" - podle zkratky nového administrativního orgánu, který má k jeho prosazování vzniknout - umožňuje na dva měsíce odstřihnout od internetu uživatele, který nelegálně stahuje materiály podléhající ochraně autorských práv. Úřad bude "piráta" nejprve dvakrát varovat a pak už může jednat.
I po dobu, kdy bude uživatel kvůli tomuto zásahu bez přístupu na síť, přitom bude muset za (ne)připojení platit.
"Přiznávám, že není ani pro levici ani pro vládu jednoduché smířit dvě důležité svobody: svobodu uživatelů internetu a svobodu tvůrců a umělců," řekl televizi TF1 bývalý socialistický ministr kultury Jack Lang, který byl jediným opozičním poslancem, jenž pro zákon při minulém hlasování na začátku dubna zvedl ruku.
Tehdy opozice, podle níž by připravený zákon práva uživatelů internetu porušoval, slavila. Především díky nedisciplinovanosti poslanců Sarkozyho Svazu pro lidové hnutí (UMP), kterých přišlo hlasovat málo. Nyní se zákonodárci za UMP dostavili v dostatečně velkém množství. V Senátu, kam se nyní norma přesouvá, zákon napoprvé prošel.
Hadopi versus EU
Problémem však podle zpravodajského kanálu France 24 může být dodatek k evropskému telekomunikačnímu zákonu, který schválil minulý týden Evropský parlament. Ten totiž mluví o tom, že rozhodnutí o omezení internetového připojení může vydat pouze soud, a nikoli exekutiva.
Vláda se naopak brání tím, že v Hadopi mají zasedat i soudci a že připojení k internetu nelze považovat za základní právo, jak ho například definuje Listina základních práv Evropské unie.
V každém případě musí evropský dodatek ještě schválit Rada Evropské unie složená ze zástupců všech 27 členských států. Její nejbližší zasedání se koná 12. června.
Mlčet, nebo...
Spory o zákon také Francii upozornily na hlubokou provázanost zdejších politiků a médií. Zaměstnanec soukromé televizní stanice TF1 byl propuštěn poté, co v soukromém e-mailu, který od něj dostala poslankyně za jeho volební obvod, daný návrh kritizoval.
E-mail však posléze dorazil na stůl ministryně kultury a o den později i do TF1, která svého zaměstnance vyhodila. Jako důvod zástupci televize uvedli, že médium oficiálně zákon podporuje.
