Nová data společnosti NMS Market Research Slovakia ukazují, že v prvním srpnovém týdnu by Směr volilo 23,3 procenta oslovených Slováků. Stranu Progresivní Slovensko, která je spojená s prezidentkou Zuzanou Čaputovou, by podpořilo 17 procent dotázaných. Zato strana Hlas-sociální demokracie expremiéra Roberta Pellegriniho, která se odtrhla od Ficova směru, klesá. Nyní by dostala jen 11 procent hlasů.
Fico dopředu avizuje, že pokud jeho Směr zasedne po volbách v nové vládě, bude na stole radikální změna politiky vůči Ukrajině. Předseda Směru se dívá na válku úplně jinak než prezidentka Čaputová nebo bývalý premiér Eduard Heger. Ti Ukrajinu podporovali a byli pro posílání zbraní tamní armádě. Čaputová navštívila Kyjev společně s českým prezidentem Petrem Pavlem.
V novém dvanáctiminutovém proslovu, který zveřejnil na Facebooku, Fico potvrdil svůj kritický postoj. A sáhl k dosud nejradikálnějším výrazům na toto téma.
"Strana Směr se nestala hlásnou troubou americké propagandy, která je jako jediné náboženství na Slovensku povolená od prvního dne konfliktu. Většina politiků tuto propagandu na sto procent a bez jakýchkoliv výhrad šíří. Takto nevypadá samostatná země a suverénní politická scéna. Nová vláda, o jejíž vznik bude Směr usilovat, musí změnit postoj k ukrajinsko-ruské válce, o které všichni víme, že je ve skutečnosti válkou americko-ruskou. S cílem oslabit politicky, vojensky a hospodářsky Ruskou federaci a přetrhnout všechny vazby mezi Ruskou federací a Evropskou unií," uvedl Fico.
Řekl také, že současná ukrajinská protiofenziva je neefektivní a ukazuje, že nemá smysl posílat Ukrajině další zbraně. "Za každým rozhodnutím ukrajinského prezidenta je vidět americký rukopis. Evropská unie je nekriticky na straně Spojených států," dodal bývalý premiér.
Zopakoval i to, že nechce Ukrajinu v NATO. Z představitelů členských zemí aliance se takto jednoznačně vymezoval jen maďarský premiér Viktor Orbán. "Válka na Ukrajině není naše válka. Na Ukrajině se nebojuje za Slovensko. Směr odmítá podporovat členství Ukrajiny v NATO, není to v zájmu Slovenska. Ukrajina je autokraticky řízená země s velkou mírou korupce," řekl devětapadesátiletý slovenský politik.
Smývání hnědé barvy
Podle průzkumů má šanci dostat se do slovenské Národní rady až deset stran, takže lze nyní obtížně říci, jak my mohla příští vládní koalice vypadat a zda by ji sestavily strany, které se shodují v kritice Ukrajiny a naopak ve vstřícnosti k Rusku. K takovým stranám rozhodně patří i krajně pravicová Republika, které poslední průzkum přisoudil 7,5 procenta.
Šéfredaktorka deníku Sme Beáta Balogová ve svém komentáři napsala, že Ficův Směr ale právě Republice odčerpává voliče.
"Poslední průzkum od NMS Market Research naznačuje, že Ficův Směr se vykrmuje na úkor Republiky, která za poslední měsíc ztratila téměř tři procentní body ze své popularity. Je to zajímavá geneze, neboť strana Milana Uhríka se snažila ze sebe smýt hnědou barvu. S velkým sebezapřením, ale přece jen přestala používat výrazy jako bílé Slovensko nebo parazité," píše Balogová.
"Když se nedostanou do Národní rady proevropské, demokratické strany - konzervativní nebo liberální -, většinu složí Fico s extremisty," řekl i v červencovém rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf Progresivního Slovenska Michal Šimečka.
Slovenský parlament je na rozdíl od toho českého tvořen pouze jednou komorou (Národní radou) o 150 poslancích zvolených na čtyři roky poměrovým zastoupením. Strany, které se do Národní rady chtějí dostat, musí mít alespoň pět procent hlasů, koalice dvou a tří stran alespoň sedm procent hlasů.
