Vládní novela počítá nejen s obecným zkrácením promlčecích lhůt některých trestných činů, ale také zpravidla se snížením trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu, jakož i se zrušením elitního útvaru prokuratury.
Opoziční strany na Slovensku tvrdí, že cílem těchto změn je zajistit beztrestnost pro stíhané lidi, kteří jsou blízcí vládním stranám. Podle vlády jde o reakci na porušování lidských práv při vyšetřování různých kauz či o snahu přiblížit trestní sazby úpravě v jiných evropských zemích.
Fico v dopisu prezidentce navrhl úpravu již schválených promlčeních lhůt u násilných trestných činů pro případ, že by Čaputová zákon vetovala. Například u znásilnění by to znamenalo zachování nyní platné dvacetileté promlčecí lhůty. Při vrácení zákona sněmovně může hlava státu navrhnout změny v původně schváleném textu.
"V jistém smyslu je to ultimátum a zúžení prostoru k tomu, jakým rozsahem veta by se vůbec byli ochotni zabývat," reagovala Čaputová před novináři na premiérův dopis.
Opoziční poslanci minulý týden ve sněmovně v závěru rozpravy o změnách v trestním právu kritizovali, že nově bude trestný čin znásilnění promlčen už po deseti letech. Proti této změně se pak postavili i někteří odborníci.
Vládní politici se původně hájili tím, že zákon počítá s obecným zkrácením promlčecích lhůt, tedy nejen za znásilnění. Podle tisku zástupci vlády ovšem chybně tvrdili, že Slovensko sladí právní úpravu s pravidly platnými v některých zemích včetně Česka.
Někteří slovenští politici už vybídli Čaputovou, aby novelu trestního zákoníku podepsala, nechala ji prozkoumat ústavnímu soudu a požádala ho o pozastavení platnosti normy. Ta by měla nabýt právní moci postupně od poloviny března. Slovenská média uvedla, že po případném vetování zákona by vládní koalice mohla předlohu projednat a opět schválit tak, že by ústavní soud už neměl dostatek času k případnému rozhodnutí o pozastavení její platnosti.
