Před pár dny se slovenská předvolební kampaň přelila i do Česka. Prezident Petr Pavel prohlásil, že by se vztahy obou zemí v případě vládnutí Roberta Fica zhoršily. Řada Ficových názorů odpovídá více ruské propagandě než západnímu vidění světa, uvedl. Souhlasíte s tím?
Robert Fico je hrozbou z více důvodů, jeho rétorika vypadá, jako by mu chodily pokyny z Kremlu. Táhne Slovensko na Východ, ohrožuje ukotvení v NATO a Evropské unii, což dopadá i na velmi dobré vztahy s Českem. Otevřeně říká, že chce zastavit vyšetřování, chce umlčet spravedlnost na Slovensku. To by mělo jasný dopad na právní stát. Jednak z ekonomického hlediska, protože nás tou optikou budou nahlížet investoři, ale i z politického.
S Ficovým návratem by se vyspělé demokracie v EU dívaly na Slovensko jako na zemi, kde dochází k umlčení spravedlnosti. Zažívali jsme to 12 let, kdy byl Fico u moci, zatímco jsme poukazovali na kauzy a jistá podezření o propletení mafie s politikou a korupci. Dnes je to potvrzené, Ficovi vlastní nominanti vypovídají, desítky lidí z jeho blízkosti jsou odsouzeny.
Po vraždě novináře Jána Kuciaka píšícího o spojení zločinu s politikou v roce 2018 byl Fico odstaven od moci, o dva roky později jste s hnutím OLaNO vyhráli volby a lidé do vás vkládali naděje na změnu. Dočkali se ale chaotického vládnutí premiéra Igora Matoviče, politických roztržek a pádu vlády. Postavili jste tím Fica znovu na nohy?
Fica nejvíc postavil na nohy strach z vězení. Udělali jsme nejdůležitější krok, když jsme policistům uvolnili ruce, aby mohli vyšetřovat kauzy bez ohledu na politický dres. Což se také začalo dít. Dnes si nikdo, kdo páchá trestný čin, o to víc lidé v nejvyšších funkcích, nemůže být jistý, že se to zamete pod koberec. Naopak, policie je vyšetřuje. Když Fico viděl, jak vypovídají jeho vlastní korunní princové či nominanti, z ničeho nic je začal nazývat hanlivě.
Silou moci začal zneužívat různá témata k budování politického kapitálu. Od covidu, inflace, migrace až po válku na Ukrajině. Stali jsme se fenoménem v celé EU. Bývalý trojnásobný premiér tu bojoval proti odborným opatřením proti koronavirové nákaze. Dnes přebírá tvrzení Kremlu a propaguje je jako vlastní. Dělá to ze strachu vězení, vyhrožuje prokurátorům, soudcům, chce podat ústavní žalobu na prezidentku. Nemá hranice, proráží všechna možná dna.
Eduard Heger
- Bývalý slovenský premiér roky působil po boku expremiéra a šéfa hnutí OLaNO Igora Matoviče. Ve straně začínal jeho její manažer. V letech 2016 až 2020 byl poslancem. Po vyhraných volbách v roce 2020 sestavil Matovič vládu a ukončil éru Roberta Fica. Heger zastával funkci vicepremiéra a ministra financí.
- Matovičova vláda umožnila zahájení vyšetřování a dotažení některých kauz v závažných případech, které se týkaly společenských a politických kruhů. Došlo k masivnímu zatýkání funkcionářů z dob vládnutí Ficova Směru-SD.
- V březnu 2021 po vládní krizi pověřila prezidentka Zuzana Čaputová sestavením nové vlády Hegera samotného. Zemi vedl zhruba dva roky. V prosinci roku 2022 poslanci vyjádřili jeho kabinetu nedůvěru, od prezidentky však dostal pověření dovést zemi do předčasných voleb.
- Začátkem března 2023 odešel Heger z hnutí OLaNO a stal se lídrem nové strany Demokrati. Po dvou měsících požádal prezidentku o zbavení pověření vést vládu a jeho kabinet skončil. Do nadcházejících parlamentních voleb kandiduje Heger ze druhého místa kandidátky Demokratů, lídryní je lékařka Andrea Letanovská.
Nepřinesli jste ale zklamání i vy? Měl jste jako premiér uklidnit politickou scénu, i vám se ale vláda rozpadla pod rukama. Sám jste se za chaos omluvil. V kampani slibujete klid, spolupráci a odbornost. Jak vám to lidé mají věřit, když se vám jako lídrovi nepovedlo udržet vládu?
Lidé si uvědomují, že já byl tmelem koalice. Díky mně moje vláda vydržela další dva roky a byla schopná prosadit největší počet reforem za posledních 15 let. Novináři se mě ptali každý měsíc, zda vláda vydrží, vydržela nakonec dva roky a schválila důležité změny. Právě před pár dny úřednická vláda na tiskové konferenci sdělila, že Slovensko úspěšně pokračuje v plnění Plánu obnovy, že podáváme třetí žádost o platbu, jsme v top pěti zemích z celé EU. Přijde nám tak dalších 815 milionů eur.
To vše je ukázka, že to za to stálo, přestože jsme museli řešit konflikty mezi Igorem Matovičem a Richardem Sulíkem ze strany Svoboda a Solidarita. Do toho se Fico s Peterem Pelegrinim snaží vrátit k moci, aby umlčeli spravedlnost. Moje odpověď je, že lidé vnímají, že Demokrati jsou slušní a pracovití lidé se zkušeností a mohou být stabilním prvkem protikorupční proreformní a prozápadní vlády.
V průzkumech ale nemáte ani čtyři procenta. Od slovenských komentátorů padají výtky, proč menší prozápadní strany neodstoupí, že jen tříštíte hlasy. Spojení s ideologicky příbuznými stranami se vám nezdařilo. Co vás motivuje bojovat o hlasy lidí samostatně?
Podpora nám roste, hodně z nerozhodnutých se k nám přikloní, berou nás jako zlatou střední cestu, která umí být stabilizačním prvkem. Je tu zhruba milion nerozhodnutých, spíše voličů demokratických stran, kteří mohou volby rozhodnout. Tak, aby Fico nevládl. Samotní ředitelé agentur už několik týdnů říkají, že můžeme být černým koněm a dostat se do parlamentu.
Panuje názor, že budoucí vláda bez Fica může vzniknout jedině se stranou Hlas. Jenže Hlas není demokratická strana a hodně lidí si to uvědomuje. Pellegrini vyrostl ve straně Směr a byl u všech jejích korupčních kauz. Neumí vysvětlit vlastní financování, na kandidátce má obviněného exministra Petera Žigu. Pellegrini a Fico jsou siamská dvojčata. Může vzniknout demokratická vláda i bez Hlasu, ale k tomu potřebujeme, aby se Demokrati dostali do parlamentu. Jde nám o Slovensko a nevzdáváme se.
Byl jste premiérem, stranu Demokrati jste založil, proč nejste lídrem kandidátky?
Je potřeba vnímat politiku jako službu lidem, ne jako boj o moc. Ve vyspělých zemích to tak je, politici mají lidem sloužit, řešit zdravotnictví, školství či inovace. Naše volební lídryně Andrea Letanovská je záchranářka a lékařka, má 30 let zkušeností. Její příběh ztělesňuje náš program a vizi - běh na dlouhou trať, kvalitu a odborná řešení.
Máme kandidátku s bývalými ministry, státními tajemníky či poslanci. Ztělesňujeme zkušenost v osobě exministra obrany Jaroslava Nadě, který má mimochodem dobré vztahy s českou ministryní obrany. Nemám problém upřednostnit kolegy, aby mohli vést kandidátku. Nejde o ego, ale o tým.
V kampani jsou výrazná témata migrace nebo práv LGBT+ lidí. Jaké téma může rozhodnout volby?
Fico chce demontovat právní stát a využívá jakákoli témata, aby strašil lidi. Od státního převratu po migraci. Návrat jeho stylu vládnutí je hlavní téma. Tématem tedy je, zda bude umlčena spravedlnost, zda se vrátí Fico a Slovensko zůstane v EU a NATO, nebo půjde na Východ. Hodně mladých říká, že se s Ficovým návratem odstěhuje. To je velká hrozba.
Fico tvrdí, že nepošle Ukrajině ani jediný náboj. Jak číst jeho zvolání? Věříte, že by opravdu ukončil dodávky zemi napadené Ruskem?
Myslím, že ano. Deklaruje to dlouhodobě. Buduje silné vztahy s Ruskem, loni zval ruské vyslance na oslavu Slovenského národního povstání. Tím, že propaguje ruské zájmy, popírá, že vítězství Ukrajiny je v zájmu Slovenska. Pro nás je klíčové, zda budeme mít na hranicích ruské tanky, nebo budeme sousedit s demokratickou svobodnou zemí, což by pomohlo našemu ekonomickému rozvoji. Ukončením dodávek by Fico zároveň připravil tisíce lidí o práci.
Vládl jste v období, kdy nejvyšší představitelé země razili prozápadní směřování a podporu Ukrajině. Šedesát procent Slováků souhlasilo s podporou Ukrajině, většina také souhlasila s označením Ruska za agresora. Letos si polovina myslí, že za válku je zodpovědná Ukrajina nebo Západ. Co se změnilo?
Největší podíl má fakt, že trojnásobný premiér, se kterým se pojí velký kredit, protože dlouho řídil zemi, používá ruské narativy. Zaplavuje prostor hlavně na sociálních sítích. Velmi silný je v tomto Facebook. Do prostoru se dostává enormní množství konspirací. Nemáme mezi lidmi dostatečně vybudováno kritické myšlení, jsme tak méně odolní.
Volby se blíží, Ficův náskok klesá
- O novém složení Národní rady, tedy slovenského parlamentu, rozhodnou voliči v předčasných volbách už v sobotu 30. září. Favoritem je strana Směr-SD bývalého premiéra Roberta Fica, její náskok se ale snižuje.
- Podle posledních zveřejněných dat agentury Fokus by levicově populistická Ficova formace získala 18 procent hlasů. Její hlavní soupeř, liberální strana Progresivní Slovensko, by měl 16,6 procenta.
- V srpnu činil náskok Směru-SD pět procentních bodů. Do sněmovny by se podle aktuálních preferencí dostalo osm stran. Liberální Svoboda a Solidarita bývalého předsedy sněmovny Richarda Sulíka by s 5,8 procenty byla těsně nad prahem vstupu do parlamentu.
