Český premiér Petr Fiala (ODS), jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki a slovinský premiér Janez Janša cestovali vlakem z Polska přes území, které je v dosahu ruských raket a letadel. Rusové v této oblasti bombardovali například města Žytomyr, Ivano-Frankivsk nebo Vinnycja.
Vlaky s ukrajinskými uprchlíky jezdí ve směru do Polska v noci a bez osvětlení, aby snížily možnost zásahu.
Den před cestou tří premiérů navštívil ostřelovaný Kyjev jako vůbec první zahraniční politik litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Spolu s trojicí jel v úterý i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński.
To, že se na cestu vydal právě on, v sobě nese podle médií symboliku a snahu navázat na odkaz bratra-dvojčete, někdejšího polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Ten v srpnu 2008 vyrazil do Gruzie, která tehdy bojovala s proruskými separatisty i ruskými jednotkami, aby podpořil její vedení. Připojili se k němu i prezidenti Ukrajiny, Litvy, Lotyšska a Estonska. V tu dobu nicméně necestovali do válečné zóny a Tbilisi nebylo pod palbou.
Premiér Morawiecki v souvislosti s tím na Facebooku připomněl tehdejší výrok Lecha Kaczyńského: "Dnes Gruzie, zítra Ukrajina, pozítří pobaltské státy a později přijde možná čas i na moji zemi, na Polsko."
Slovinský premiér Janša má vlastní válečnou zkušenost. V roce 1991 byl ministrem obrany Slovinska v době, kdy zemi napadla federální jugoslávská armáda a chtěla zabránit odtržení republiky. Během desetidenních bojů jugoslávští vojáci například bombardovali letiště v Lublani a útočili na hraniční přechody.
Co se týká dalších nebezpečných cest, v minulosti šlo především o návštěvy prezidentů, premiérů nebo ministrů v zemích, kde se jejich armády zúčastňují mezinárodních misí. V těchto případech je často zvykem, že se návštěva z bezpečnostních důvodů neoznámí dopředu, ale až po odjezdu politika.
Tak tomu bylo například při cestě amerického prezidenta George W. Bushe do válečného Iráku na konci roku 2003, kdy na Vánoce rozdával americkým vojákům v jídelně krocany. Podobným způsobem se tajila návštěva jeho nástupce Baracka Obamy v Afghánistánu. Tajila se i cesta českého prezidenta Miloše Zemana za českými vojáky do Afghánistánu v lednu roku 2014.
Někteří politici se vydávají do válečných zón jako prostředníci nebo míroví vyjednávači. K takovým cestám ale dávají souhlas obě strany a nebezpečí je minimální.
Psychologická vzpruha
Pro Ukrajince je současná návštěva povzbuzením, že sice bojují sami, ale za hranicemi mají podporu. Reportér Aktuálně.cz mluvil jen pár hodin před začátkem invaze s mediálním analytikem Serhejem Romaněnkem v ukrajinském městě Černihiv, které ruská armáda nyní už tři týdny ostřeluje z děl a letadel. Tehdy v očekávání hrozícího konfliktu řekl, že pro lidi na Ukrajině je psychologicky důležité, že na ně někdo ve světě myslí a drží jim palce.
"Dostáváme od Západu více zbraní a cítíme větší podporu, jsou také tvrdší protiruské sankce. Věřte, že strašně moc pomáhá vidět, že nejsme sami. V roce 2014, když začala válka na Donbase, jsme měli pocit, že to nikoho nezajímá. Teď je to jinak a je to velký rozdíl," řekl.
Známá ukrajinská novinářka Olga Tokariuková zase na Twitteru napsala, že Poláci, Češi a Slovinci jsou skuteční slovanští bratři Ukrajinců, a nikoliv Rusové.
Prime ministers of Poland, Czech Republic and Slovenia arrived to Kyiv today, in a powerful show of solidarity with the Ukrainian people. These are true Slavic brothers of Ukraine, not Russians pic.twitter.com/hfp84KEaIl
— Olga Tokariuk (@olgatokariuk) March 15, 2022
Je ale také vidět, že návštěva se uskutečnila uprostřed tvrdých bojů, které probíhají na mnoha místech Ukrajiny, kdy jde řadě lidí o život. Všechny hlavní ukrajinské zpravodajské weby proto přinesly články a videa o cestě premiérů, ale nezařadily je jako hlavní zprávu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj po návštěvě tří premiérů pozval další politiky do ukrajinské metropole. "Zvu všechny přátele Ukrajiny na návštěvu Kyjeva. Ale může to být nebezpečné, protože naše nebe ještě není chráněné před ruskými raketomety a letadly," uvedl s narážkou na to, že okolní svět nevyslyšel volání Ukrajiny po vytvoření bezletové zóny, která by zabránila Rusům v bombardování.
Ruská média o cestě příliš neinformovala. Tisková agentura RIA Novosti postavila svoji zprávu na proslovu polského vicepremiéra Jaroslawa Kaczyńského, který v Kyjevě přednesl návrh na mírovou misi NATO na Ukrajině.
"Každému, kdo je s námi, jsme vděční. (…) Každý, kdo je s námi, se může stát skutečným hrdinou," uvedl Zelenskyj.
Čtvrtý člen
Za pozornost stojí také fakt, že Polsko a Česká republika podporou kandidatury Ukrajiny na členství v Evropské unii, dodávkami zbraní ukrajinské armádě a riskantní cestou do Kyjeva dávají najevo jednoznačnou solidaritu s Ukrajinou. Podle Denníku N pozvánku na cestu vlakem dostal i slovenský premiér Eduard Heger, ten se však rozhodl nejet po doporučení bezpečnostních složek.
Zbývá tak poslední členská země visegrádské čtyřky - Maďarsko. To jde opačnou cestou.
Mluvčí maďarského premiéra Viktora Orbána řekl v úterý v Budapešti novinářům, že premiér se do Kyjeva nechystá. Maďarsko také odmítá vyzbrojování Ukrajiny a ani nedovoluje transport zbraní přes své území.
