Káthmándú - Ničivé zemětřesení, které má na svědomí už přes 7000 mrtvých, uvrhlo Nepál do chaosu, z něhož těží zločinecké organizace napojené na obchod s lidmi.
Varují před nimi nepálské nevládní organizace a Organizace spojených národů.
Desítky tisíc lidí přišly o domovy a veškerý majetek. Jsou v zoufalé situaci a přijímají jakoukoliv nabízenou pomoc. Zločinecké sítě využívají nepřehledné situace a v přestrojení za záchranářské týmy představují veliké nebezpečí pro mladé ženy a dívky.
"Právě teď je nejvhodnější doba pro tyto obchodníky, kteří přijdou pod záminkou pomoci, aby lákali a unášeli ženy. My jsme tady proto, abychom pomohli lidem uvědomit si, že toto riziko hrozí,” řekl Sunita Danuwar, ředitel nepálské nevládní organizace Shakti Samuha, která se věnuje přeživším obětem obchodu s lidmi.
"Dostáváme zprávy o falešných záchranářích, kteří si hledají své oběti," upřesnil.
Vidina práce je pro chudé dívky lákavá
Chudé venkovské oblasti v Nepálu jsou oblíbeným terčem obchodníků s bílým masem. OSN a místní nevládní organizace odhadují, že ročně je z Nepálu prodáno 12 až 15 000 dívek a žen.
Některé jsou odvezeny do několika zemí od Jižní Koreje až po Jihoafrickou republiku, ale většina skončí v indických nevěstincích, kde jich desítky tisíc pracují v otřesných podmínkách.
Tím si prošla i dvacetiletá Sita, která pochází z horské vesnice nedaleko Káthmándú.
Strýc jí nabídl práci v Indii a přesvědčil její rodiče - negramotné zemědělce -, že jim bude moci část své mzdy posílat na přilepšenou.
V Indii však byla prodána majiteli nevěstince, kde byla nucená pracovat jako prostitutka. Drželi ji tam rok, bili a znásilňovali. Nakonec se i nakazila virem HIV. "Musela jsem to všechno vymazat ze svojí paměti,” vylíčila deníku The Guardian.
Její rodiče dodnes neví, co si během roku v Indii protrpěla. Zato její bratři se to dozvěděli a zřekli se jí.
Oběti sexuálního násilí totiž v jižní Asii často čelí následnému vyloučení ze společnosti, která je vnímá jako ostudu.
Nyní má Sita obavy o další dívky, které se kvůli zemětřesení dostaly do tíživé situace. "Potřebují peníze a budou v pokušení, když jim bude někdo nabízet práci. Pak se jim stane totéž co mně," strachuje se.
Nepál je jako nejchudší země Asie centrálním bodem organizovaných pašeráckých sítí, které obchodují snad se vším - od tygřích kůží a vzácného dřeva přes narkotika až po ženy. Většina z nich má sídlo v Indii, což komplikuje jejich vystopování a dopadení. Jejich agenti působí v celém Nepálu, ale soustředí se především na chudé venkovské oblasti.
Také přímo v metropoli Káthmándú jsou stovky podniků, ve kterých ženy pracují v hrozných podmínkách. Byly tam nalákány většinou z oblastí, které byly na konci dubna zasaženy zemětřesením.
Nyní se OSN a nevládní organizace obávají, že to budou mít obchodníci s bílým masem ještě o něco jednodušší.
