Exšéf NATO: Putin otestuje jednotu Aliance útokem v Pobaltí

Petr Jemelka Petr Jemelka
6. 2. 2015 12:45
Ruský prezident ví, co dělá. Na otevřený konflikt si netroufne, ale rozpoutá hybridní válku jako na Ukrajině, varuje bývalý generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen.
Anders Fogh Rasmussen.
Anders Fogh Rasmussen. | Foto: anders fogh rasmussen, Reuters

Kodaň - Skutečným cílem nynější agresivní politiky ruského prezidenta Vladimira Putina není východní Ukrajina, ale pobaltské státy.

Šéf Kremlu na nich hodlá vyzkoušet soudržnost Severoatlantické aliance.

V rozhovoru pro britský list The Daily Telegraph to prohlásil bývalý generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen.

"Útok na jakoukoliv členskou zemi NATO je podle severoatlantické úmluvy považován za útok na všechny a Putin chce vyzkoušet, zda to platí," je přesvědčen.

"Tohle není o Ukrajině. Putin chce obnovit ruskou pozici světové velmoci. S velkou pravděpodobností napadne pobaltské země, aby vyzkoušel platnost článku 5. Ví, že pokud napadne jednu z členských zemí, bude poražen. Tohle si pojďme říct otevřeně. On je ale přeborníkem v hybridní válce," varuje Rasmussen.

Někdejší šéf NATO tím naráží na obavy, že Moskva použije stejnou taktiku, jakou zvolila při anexi Krymu a kterou podle kritiků zastává i v případě bojů na východě Ukrajiny. Že do Estonska nebo Litvy, kde žije početná ruská menšina, vyšle ozbrojence ve vojenských uniformách bez insignií a bude tvrdit, že jde o dobrovolníky.

Tohle není o Ukrajině. Putin chce obnovit ruskou pozici světové velmoci. S velkou pravděpodobností napadne pobaltské země, aby vyzkoušel platnost článku 5.

Vztahy Ruska a Estonska jsou na bodu mrazu od září loňského roku, kdy Rusové - podle Talinnu na estonském území - zajali a odvlekli příslušníka tamních bezpečnostních složek Estona Kohvera.

Ruská strana tvrdí, že jde o špiona, a drží Kohvera v přísně střeženém moskevském vězení.

Nejedná se o jedinou provokaci. Bojové letouny Severoatlantické aliance musely v posledních měsících více než 150krát startovat k ruským strojům, které narušily vzdušný prostor některé z členských zemí, nejčastěji právě v Pobaltí.

Článek 5 úmluvy NATO byl za celých šestašedesát let existence Aliance zatím použit jen jednou, a to po teroristických útocích z 11. září 2001.

Co by se stalo, kdyby některá z pobaltských zemí zmiňovanou část paktu uplatnila, není jasné. Je nicméně možné, že by rada NATO zásah odmítla. A Putin by se tak ujistil o nejednotnosti a nerozhodnosti celého uskupení.

Pokud jde o další vývoj na východě Ukrajiny, odhaduje bývalý generální tajemník Aliance, že Rusové budou konflikt nadále potajmu rozdmýchávat. "Putinovi vyhovuje, aby to tam dál vřelo," míní Anders Fogh Rasmussen.

Řešením je podle něj zřízení několikatisícových jednotek rychlé reakce. Evropští členové Aliance ale namísto posilování své bojeschopnosti v reakci na ekonomickou krizi škrtali v armádních rozpočtech a došlo to až tak daleko, že by se Evropa bez americké pomoci neubránila.

"Členské země v uplynulých pěti letech seškrtaly vojenské výdaje o 20 %, některé dokonce o 40 %, zatímco Rusko navýšilo rozpočet o 80 %. Ukrajinská krize by měla být varováním," dodal někdejší alianční šéf.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Na hranici s Čínou přijeli evropští a asijští diplomaté, kteří opustili své mise v KLDR

Do čínského příhraničního města Tan-tung v pátek přicestovaly tři desítky diplomatů a jejich rodinných příslušníků, kteří odjeli ze svých misí v severokorejském Pchjongjangu. Informovala o tom agentura Kjódó, která byla události svědkem. Diplomaté podle ní přejeli přes most na hraniční řece Ja-lu (korejsky Amnokkang) autobusem.

Zhruba třicítka Evropanů a lidí z jihovýchodní Asie v KLDR vypadala tak, že se zřejmě potýkala s potížemi, jak si v Pchjongjangu zajistit živobytí, konstatovala japonská tisková agentura. Více podrobností ke vzhledu ani k národnostem diplomatů a jejich rodin neposkytla. Poznamenala však, že blokáda hranic v důsledku pandemie covidu-19 znemožnila Severní Koreji dovážet zboží pro denní potřebu.

Čínští pracovníci na celním úřadě oděni do ochranných obleků provedli u příchozích opatření s cílem zabránit šíření koronaviru, například jejich zavazadla postříkali dezinfekčním přípravkem, popsala Kjódó. Diplomaty nyní čeká dvoutýdenní karanténa v Tan-tungu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Crocs žaluje Walmart a další firmy za kopírování svých známých bot

Výrobce obuvi Crocs obviňuje Walmart a další firmy z kopírování svých známých barevných plastových bot. Čtyři žaloby kvůli porušení ochranné známky a zneužití duševního vlastnictví podal minulý týden proti zhruba 20 společnostem u amerických soudů. Píše o tom server CNN. V žalobě podané ve státě Colorado Crocs uvádí, že Walmart prodává levnější verzi jeho plastových dřeváků, které jinak stojí 50 dolarů (1090 Kč), a to pod různými jinými názvy jako Time and Tru a George.

Crocs v coloradské žalobě také tvrdí, že kopie jeho výrobků "mohou způsobit zmatek nebo uvést v omyl, mohou zklamat zákazníky, a proto porušují ochrannou známku Crocs". Takzvané crocsy dříve čelily posměchu, ale v posledních letech si je lidé velmi oblíbili. A pro některé spotřebitele, kteří hledají pohodlí, je to bota jako stvořená do pandemie, píše CNN.

Firma v roce 2020 zaznamenala vůbec nejlepší tržby v celé své historii. Zahájila také spolupráci s některými slavnými osobnostmi a jinými značkami, aby přilákala zákazníky z generace Z, tedy lidi narozené od poloviny devadesátých let 20. století do roku 2012. Na zvláštních kolekcích se podílel kanadský zpěvák Justin Bieber, rapper Post Malone a řetězec KFC. Rychle se rozprodala kolekce vydaná loni v září vzniklá ve spolupráci s latinskoamerickým zpěvákem Bad Bunnym.

Zdroj: ČTK
Další zprávy