"Toto opatření je nepřijatelné. Už před jeho přijetím mělo Polsko v oblasti potratů velmi přísnou legislativu. Je pro mě jen těžko představitelné, že nyní žena nesmí jít na potrat ani v případě vývojových vad plodu. K naprosté většině umělých přerušení těhotenství přitom dosud v Polsku docházelo právě z tohoto důvodu," popisuje pro Aktuálně.cz svůj postoj česká europoslankyně Radka Maxová.
Protipotratový zákon v zemi vstoupil v platnost koncem ledna a povoluje podstoupení interrupce jen ve třech případech - v případě incestu, znásilnění a ohrožení života matky. Nový zákon podle Maxové povede k rozšíření tajně prováděných interrupcí, které ohrozí zdraví polských žen.
"Téma protipotratového zákonu je pro Evropský parlament klíčové. Nemůžeme jen sedět a přihlížet, jak v Evropě ženy přicházejí o svá základní práva," dodává Maxová.
O jednom ze způsobů, jak by Evropská komise mohla zasáhnout, se mluvilo i na veřejném slyšení Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM), jehož je Maxová členkou, a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE).
"Při jednání hojně zaznívalo, že by EU měla spustit mechanismus právního státu - totiž aby byly Polsku přiděleny finanční prostředky EU, pouze pokud bude dodržovat zásady právního státu a lidská práva," popisuje Maxová.
Polští europoslanci se v názorech rozcházejí
Polská europoslankyně Jadwiga Wisniewska, která zastupuje vládnoucí polskou stranu Právo a spravedlnost, se na jednání nicméně ohradila, že se řeší něco, co není v kompetenci europarlamentu.
"Potrat je konec života dítěte, které má právo být donošeno a narozeno, jinak jde o eutanázii. Naše civilizace by měla být civilizací života, a ne smrti," řekla Wisniewska. Stejný argument použil i polský europoslanec Patryk Jaki. "Jde o přímý útok na přístup mé země k potratům. Nemáme snad právo rozhodnout se o svých zákonech v Polsku?" ptal se řečnicky.
Ne všichni polští europoslanci ale zastávají stejný názor. Místopředsedkyně FEMM Sylwia Spureková, která se lidskými právy a právy žen zabývala už před vstupem do politiky, má na kompetence evropských úřadů jiný pohled než její kolegové. "Pokud to není kompetence Evropské unie, tak bychom měli změnit smlouvy. Všechny ženy v Evropské unii by měly mít stejné postavení a mělo by s nimi být rovně zacházeno, a to i na zdravotnické úrovni, když potřebují podstoupit interrupci," uvedla v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Zároveň doufá, že výraznější kroky přijme především Evropská komise, která má na rozdíl od parlamentu legislativní moc. "Mám dojem, že komise nevyužívá všechny kompetence vůči státům, jako je Polsko. Může je obvinit za porušení zákonů a může zahájit řízení o nesplnění povinností. Ve skutečnosti se ale nic nestalo a polská vláda cítí, že za jejich akce nepřijde žádný trest," domnívá se. "Nevidím oddanost a ochotu s tím něco udělat a zastavit polskou vládu od dalšího porušování základních lidských práv a právního státu," vysvětluje Spureková.
Nečinnost EU podle Spurekové nejen dává polské vládě volnost porušovat práva žen, ale také mění pohled jiných europoslanců na zemi. "Čím víc se zabýváme problémy Polska, tím víc členů Evropského parlamentu si myslí, že máme s naší vládou problém. Polskem se zabýváme na téměř každém plenárním jednání parlamentu - ať už jde o právní stát, trestání soudců, svobodu médií, LGBT menšinu, násilí na ženách a další. Byla bych překvapená, kdyby europoslanci nezměnili pohled na Polsko a stav naší demokracie," obává se europoslankyně.
To potvrzuje i její česká kolegyně Radka Maxová. "Tento zákon nám ukázal, že situace v Polsku je ještě více alarmující, než jsme si mysleli. Mrzí mě, že zatímco ostatní evropské země postupují k větší liberalizaci jako Severní Irsko, jeden z našich nejbližších sousedů se přidává k zemím, které ženám i ve 21. století odpírají jejich základní práva," uvádí.
Počkáme na další voleb
Rozhodnutí vlády se snaží změnit i opoziční politici v Polsku. Spolu s aktivisty připravili petici, která má pomoci k opětovnému projednávání rozhodnutí v polském parlamentu. K tomu potřebují sto tisíc podpisů. "Nemyslím, že to bude složité. Přemýšlení o potratech se v posledních čtyřech letech změnilo," říká poslankyně Joanna Scheuring-Wielgusová z druhé největší opoziční strany Levice. Za změnou podle ní stojí především mladá generace lidí, kteří chodí nejen na protesty, ale i vstoupili do politiky. "Chtějí říct, že ženská práva jsou lidská práva," vysvětluje.
Scheuring-Wielgusová si je jistá, že se zákon podaří změnit. Zatím si však netroufá odhadnout, jak dlouho to potrvá. "Nyní bychom většinu spíš nezískali, ale zkusíme to znovu v roce 2023 po dalších volbách. Pro teď je důležité, že se o tématu mluví a dozvídá se o něm stále více lidí. Když se podíváme na příklad Argentiny, tak tam zkusili protipotratový zákon zvrátit devětkrát. Pro nás je to popáté. Takže máme čas," řekla redakci Aktuálně.cz. V Argentině byly potraty zlegalizovány letos v lednu.
Podporu hledají opozičníci i v zahraničí. Scheuring-Wielgusová například sepsala manifest, který vyzývá Evropany k solidaritě s polskými ženami a který zatím uveřejnila za hranicemi země italská média. "Myslím, že v tomhle musíme držet spolu, nejen polské ženy, ale všechny ženy, italské, německé, české, norské, všechny. Solidarita je důležitá, díky tomu jsme silnější," vysvětluje.
