"Čelíme řadě výzev, ať už je to přechod ke klimatické neutralitě, nebo zajištění domácí produkce elektřiny. Rozvoj obnovitelných zdrojů je při jejich řešení klíčový," prohlásila evropská komisařka pro energetiku Kadri Simsonová při debatě europoslanců, která hlasování předcházela.
"Průmysl volá po regulatorní a investiční stabilitě. Dnes jim ji poskytujeme," dodala komisařka, která před dvěma lety návrh představovala jako součást balíčku Fit for 55. Do navýšení cílů pro rozvoj obnovitelných zdrojů při projednávání promluvila válka na Ukrajině a potřeba zbavit se závislosti na ruských fosilních palivech. Kvůli ní se cíl oproti původnímu návrhu zvýšil a spolu s ním EU přikročila také k několika opatřením, která mají odblokovat jejich výstavbu.
Směrnice se zaměřuje nejen na procentuální cíle, ale i na urychlení výstavby v praxi. EU už některá opatření zavedla v přímé reakci na válku na Ukrajině a potřebu nahradit v co nejrychlejší době dodávky energií z Ruska. S novou směrnicí se mimořádná opatření stanou trvalými.
Povolení musí být hotové do roka
Díky směrnici bude možné vymezit oblasti vhodné pro rozvoj obnovitelných zdrojů, ve kterých by měly platit zjednodušené a zrychlené povolovací procesy pro jejich výstavbu. Projekty například nebudou muset čekat na posouzení vlivu na životní prostředí, které je mnohdy zdlouhavé. Místo toho se bude posuzovat celá lokalita najednou, a to i za účasti veřejnosti.
O vyčlenění lokalit budou rozhodovat členské státy. Musí to učinit 27 měsíců od doby, co směrnice začne platit. Upřednostnit by přitom měly již zastavěné plochy, například průmyslové areály. Směrnice myslí i na potřebnou infrastrukturu - i pro ni by mělo být získávání povolení jednodušší.
"Ukazujeme, že v Bruselu jsme schopni jednat pragmaticky, zohledňujeme veřejný zájem a flexibilitu při povolování nových zařízení a související infrastruktury, jako jsou sítě, úložiště energie či transformátory," prohlásil německý lidovecký europoslanec Markus Pieper, který byl zpravodajem návrhu.
Ať už se bude jednat o vymezené lokality, či nikoliv, povolovací řízení bude muset být výrazně rychlejší. Doba pro vydání rozhodnutí nebude moci překročit jeden rok v případě nových elektráren, při rekonstrukci již existujících bude povolení muset být vyřízeno do šesti měsíců. Šestiměsíční lhůta se bude vztahovat i na nové elektrárny s menším výkonem. Lhůty bude možné v opodstatněných případech prodloužit, ale pouze o šest měsíců.
Směrnice pak zavádí ještě přísnější lhůty pro malé instalace solárních panelů do 100 kilowattů a tepelných čerpadel do 50 megawattů. V tomto případě musí úřady rozhodnout do měsíce.
"Důležitá věc je, že pokud o něco požádáte a administrativa se nevyjádří, bude to znamenat, že souhlasí," vysvětlil europoslanec Pieper. Výjimkou budou případy, kdy budou projekty podléhat posouzení vlivu na životní prostředí či se bude jednat o konečné rozhodnutí v celém schvalovacím procesu.
Nyní jsou na řadě členské státy
Znění směrnice již získalo politický souhlas všech hlavních institucí - Evropského parlamentu, Evropské komise i Rady EU, která reprezentuje ministry členských zemí.
"Obecně jde o dobrý kompromis. Nejproblematičtější nebo nejkontroverznější věci z hlediska veřejného vnímání se podařilo ošetřit. To znamená, že směrnice podporuje výstavbu obnovitelných zdrojů na střechách, na místech, která jsou k tomu vhodná, a není jejím záměrem zastavět zemědělskou krajinu," řekl český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) s tím, že díky nové směrnici bude evropská energetika více digitální, flexibilní a měla by dokázat efektivně reagovat na změnu počasí či výkyvy ve spotřebě.
Nejtěžší fáze však teprve nastává - směrnici bude nutné uvést do praxe. Klíčovou roli teď budou muset sehrát členské státy, které budou muset výstavbu podpořit a zajistit skutečně efektivní a rychlé schvalování nových projektů, aby společně dosáhly 42,5procentního cíle do roku 2030. Co se týče podpory, k dispozici budou mít finance z evropských fondů. V efektivitě bude zapotřebí posílit personální kapacity příslušných úřadů tak, aby zvládly potenciální nápor žadatelů.
Právě Česko patří k těm zemím, které dosud v rozvoji obnovitelných zdrojů zaostávaly. Například z větru pochází v Česku pouze procento spotřebované elektřiny, ze slunce jsou to tři procenta. Vyplývá to z dat projektu Fakta o klimatu.
