reklama
 
 

Nižší kvalita, nebo jen jiný recept? Země Visegrádu tlačí na směrnici EU o stejném složení potravin

18. 10. 2017 21:32
Jednou kečup obsahuje 8,6 procenta sušiny, jindy 6,7 procenta. V prvním případě se prodává v Rakousku, ve druhém v Česku - jenže pod jednou značkou a ve stejném obalu. Problém dvojího složení potravin řešili minulý týden v Bratislavě zástupci visegrádské čtyřky i potravinářů. Česká vláda prosazuje, aby se upravila směrnice o nekalých obchodních praktikách. To však zatím Evropská komise nechce. Její šéf Jean-Claude Juncker ale už připouští, že dvojí kvalita potravin je v EU nepřípustná.

Bratislava/Praha - Čím dál častěji se objevují srovnání potravin z různých koutů Evropské unie. A ukazují, že stejný obal ještě nezaručuje stejný obsah.

Naposledy si v polovině října nechalo české ministerstvo zemědělství vypracovat studii, která se zaměřila hlavně na výrobky privátních značek supermarketů. 

Špatně z ní vyšel například kečup značky Clever, který se prodává v obchodech Billa.

Rakouská verze obsahovala 8,6 procenta sušiny, zatímco česká jen 6,7 procenta. Ve výsledku to znamená, že kečup pro české zákazníky byl vyroben z výrazně menšího množství rajčat než ten pro naše sousedy.

Výrobci však argumentují, že různé složení ještě neznamená horší kvalitu. "V debatě o tomto problému se dost pomíchaly pojmy 'kvalita' a 'recept'," tvrdí například Hubert Weber, šéf organizace FoodDrinkEurope, která zastupuje potravináře v EU.

Problém měl ujasnit Spotřebitelský summit, který se konal minulý týden v Bratislavě.

Na páteční schůzku dorazili jak vysocí představitelé zemí visegrádské čtyřky, tak zástupci potravinářů.

Chceme se přizpůsobit chuti zákazníků

Právě ti často tvrdí, že potraviny mají různé složení v různých zemích Evropské unie, protože lidé mají i různé chutě.

"Tvrzení, že máme jinou kvalitu vody nebo jiné chutě, jsou absolutně neakceptovatelná a neopodstatněná," uvedl k tomu slovenský premiér Robert Fico.

Zmíněný příklad s kečupem není jediný. Poslední srovnání ministerstva zemědělství také ukázalo, že konzervy s ananasem značky Korrekt, která se prodává v obchodech Globus, mají v Česku menší výživovou hodnotu než v Německu.

Zároveň však lidé, kteří se srovnávání zúčastnili, uvedli, že jim německý ananas chutnal víc. 

Je potřeba nová směrnice?

Podle eurokomisařky Věry Jourové, která také promluvila na summitu o potravinách, jsou podobné případy příkladem nekalé obchodní praktiky. A zasáhnout se proti nim dá pomocí stejnojmenné směrnice.

"To je můj plán, použít stávající legislativu," řekla novinářům Jourová.

Česko ale namítá, že směrnici o nekalých obchodních praktikách je potřeba revidovat.

"Její současná podoba podle našeho názoru neumožňuje dostatečný postih nekalého jednání," zdůraznil premiér Bohuslav Sobotka. "Je nutné, aby se přistoupilo k její novelizaci."

A právě to může být problém. Například europoslankyně Dita Charanzová je k tvorbě nové legislativy skeptická.

"Nejprve bychom měli využít současné předpisy, a ne budovat novou robustní legislativu," upozornila. "Ta by musela projít zdlouhavým procesem schvalování," dodala.

Juncker: Je to nepřípustné

Na problémy s dvojím složením potravin už od roku 2013 opakovaně upozorňuje Evropský parlament. Jako první téma otevřela česká europoslankyně Olga Sehnalová.

Evropská komise dlouho odmítala problém řešit s tím, že jde o záležitost výhradně národních institucí.

Letos v červenci ale došlo k průlomu, když šéf komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že dvojí kvalita není v Evropské unii přípustná.

"O problému dvojí kvality potravin již nikdo nepochybuje, ani Evropská komise. Období získávání důkazů je tedy za námi a nyní je na čase jejich využití," uvádí k tomu Sehnalová.

Milion eur na testy

Evropská komise chce ale vše řešit pomocí stávající směrnice - tak, jak to v pátek prezentovala i eurokomisařka Jourová.

V září Brusel vydal návod, jak mají členské státy postupovat v boji proti dvojí kvalitě potravin: aplikovat směrnici o nekalých obchodních praktikách.

Kromě toho komise nabízí členským zemím milion eur (zhruba 26 milionů korun) na provádění podobných průzkumů, s jakými přichází české ministerstvo zemědělství.

"Chceme státy podpořit nejen legislativním základem, ale také finančně, aby mohly provádět srovnávací testy produktů," uvedla na summitu Jourová.

Více důkazů podle ní povede k většímu tlaku na výrobce.

"Veřejné mínění je hlavní silou, která může zapůsobit na ty nejdůležitější, tedy na samotné výrobce," zdůrazňuje i europoslankyně Sehnalová.  

Cenu másla ovlivňuje vysoká poptávka z Číny a mediální hysterie. Dvojí kvalitu potravin už řeší šéf Evropské komise, říká Marian Jurečka | Video: dvtv |  21:11

autoři: Aneta Zachová, Zahraničí | 18. 10. 2017 21:32

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama