Uspěly konkrétně ekonomka, bývalá zaměstnankyně českého ministerstva financí Lenka Filípková a úřednice a exdiplomatka Irena Moozová. Obě už nyní pracují v Evropské komisi v Bruselu.
Filípková působí od roku 2007 na generálním ředitelství pro rozpočet EU v Evropské komisi, tedy jakési unijní obdobě ministerstva financí. Tam se nově stane ředitelkou. Bude mít pod sebou několik týmů s desítkami lidí a odpovídat bude za výdajovou stránku unijní pokladny. Jinak řečeno za to, aby byly peníze z rozpočtu sedmadvacítky utráceny v souladu s pravidly a prioritami unie.
Ještě výš míří bývalá zaměstnankyně ministerstva zahraničních věcí v Praze Irena Moozová. Ta se nově stane "dvojkou" na generálním ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele v Evropské komisi, tedy zástupkyní šéfky celého "ministerstva" spravedlnosti. Také Moozová v tomto oddělení už působí. Nyní bude koordinovat práci několika stovek lidí a stane se nejvýše postavenou českou úřednicí v Evropské komisi.
V obou případech jde o úspěch jak samotných žen, tak pro český stát. Česko patří mezi personálně podzastoupené země v institucích EU. Zejména na vyšších manažerských pozicích, jako je funkce ředitele a výš, působí méně Čechů a Češek, než by odpovídalo velikosti země. Srovnatelně velké Maďarsko či Portugalsko mají násobně víc úředníků a expertů v komisi a dalších institucích než Češi.
Dosud Česko například obsadilo jen dva ředitelské posty v Evropské komisi; mělo by přitom mít pět, šest podle orientačních čísel samotné komise. Čech Jan Pánek je ředitelem na direktorátu pro energetiku a Irena Moozová doteď zastávala ředitelské místo na "svém" generálním ředitelství.
Lenka Filípková se tak stane teprve třetí českou ředitelkou v průběhu několika let a pouze druhou po povýšení Moozové. Na pozadí chystané finanční pomoci Ukrajině od EU bude dohled nad výdaji rozpočtu ostře sledovanou agendou.
Filípková má v Bruselu pověst vysoce kompetentní odbornice na unijní kasu, jejíž povýšení podporovala jak francouzská generální ředitelka pro otázky rozpočtu, tak eurokomisař pro tuto oblast, Rakušan Johannes Hahn.
Zástupce či zástupkyni generálního ředitele v Evropské komisi, jakou se nyní stala Moozová, Česko momentálně nemělo žádného. Od vstupu země do EU v roce 2004 dodalo tři "dvojky" v komisi. Naposledy jí byl v roce 2017 Ladislav Miko na ředitelství pro veřejné zdraví.
Filípková i Moozová prošly několikakolovým výběrovým řízením. Pro vrcholná manažerská místa v komisi, kde vzniká podstatná část zákonů později platných také v Česku, je ale běžně potřeba také politická podpora členského státu.
Česko s tímhle dlouhodobě zápasilo. Vlády v Praze se buď o české spojky v klíčové unijní instituci, díky kterým se stát může udržet v obraze o dění v unii, nezajímaly. Nebo si od svojí domoviny drželi odstup sami čeští euroúředníci. Zejména v době vlády Andreje Babiše mnozí považovali přihlášení se k Česku spíše za hrozbu pro svoji kariéru než vzpruhu.
Ireně Moozové se podle informací HN a Aktuálně.cz dostalo politické podpory z Česka. V její prospěch intervenovali jak vyslanci české vlády v Bruselu, tak kabinet české eurokomisařky Věry Jourové. A pomohla i zkušenost s loňským českým předsednictvím EU - o schopnostech Čechů a Češek v Bruselu se teď více mluví a ví.
Pomoc a politickou podporu nabízel tým Jourové i Stálé zastoupení Česka při EU v Bruselu také Lence Filípkové. Ta ale odmítla.
"Politická podpora by byla užitečná, kdyby v závěrečné fázi rozhodování bylo jasné, že můj protikandidát má za sebou silný politický lobbing. To se ale nestalo," řekla Lenka Filípková Aktuálně.cz a HN. "Bylo ale skvělé vědět, že kdybych o politickou podporu požádala, tak by mi byla poskytnuta," dodala nová ředitelka pro rozpočet EU.
"Mám radost, že Irena Moozová a Lenka Filípková uspěly v konkurzech. Obě jsou mimořádně schopné ženy a český hlas v Evropské komisi je dobré posilovat," okomentovala to pro Aktuálně.cz a HN komisařka Věra Jourová.
