První evropská nejvyšší žalobkyně Laura Codruța Kövesiová z Rumunska, která byla do čela úřadu jmenována už před dvěma lety a od té doby připravovala jeho spuštění, eurokomisaři pro spravedlnost Didieru Reyndersovi a pro rozpočet Johannesovi Hahnovi navrhla, aby EPPO začal vyšetřovat případy od letošního 1. června.
Nový klíčový úřad bude mít pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy, které poškozují nebo ohrožují rozpočet EU. Zabývat by se tak měl zejména podvody, korupcí, praním špinavých peněz a rozsáhlými přeshraničními daňovými podvody.
Dosud mohli tyto případy řešit pouze státní zástupci v rámci svých států, chyběla jim však pravomoc sahající i přes hranice. Stejně jako institucím typu Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nebo Europol. Kauzy tak mnohdy narážely na nedostatečnou zahraniční spolupráci, rozdílné systémy nebo omezený pohyb důkazů.
Státy, které se podílejí na EPPO:
Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.
Do nově vzniklého úřadu se ale nezapojily všechny členské státy EU, zatím se účastní jen 22 z celkového počtu 27. Polsko, Maďarsko, Irsko, Švédsko a Dánsko se na práci EPPO podílet nebudou. Podle českého pirátského europoslance Mikuláše Peksy, který se problematice EPPO věnuje, se snaží spolupráci vyhnout právě ty země, které by to nejvíc potřebovaly. Maďarsko nicméně na začátku dubna alespoň podepsalo spolupráci.
"Evropský veřejný žalobce pomáhá tam, kde národní veřejní žalobci nedokážou věc dotáhnout do konce. Otázkou je, komu slouží, pokud se tohle děje. Obzvlášť Polsko a Maďarsko v Evropě chronicky narážejí na to, že nedokážou zajistit nezávislost svých soudů a dalších orgánů činných v trestním řízení," vysvětluje Peksa.
Europoslanec dodává, že boje o nezávislost státních zastupitelství zažilo i Česko. "Myslím, že můžeme ocenit, pokud bude existovat nezávislá evropská záloha pro případ, že místní oligarchie převezme moc nad národními státními zastupitelstvími," říká Peksa.
Budování od nuly
Šéfka EPPO Kövesiová v rozhovoru pro Mezinárodní měnový fond (IMF) na konci loňského roku upozornila na to, že nová instituce se buduje úplně od nuly. "Pro takový úřad neexistuje precedens, protože musíme vyladit práci státních zástupců z 22 různých členských států. Pracují v různých soudních systémech s různými procesními pravidly a my musíme najít společnou řeč," uvedla nejvyšší evropská žalobkyně.
Druhou výzvu podle ní představuje efektivita. "Důvěru občanů můžeme získat pouze tehdy, když budeme efektivní v našem úsilí a dokážeme, že právo se týká všech stejně," uvedla Kövesiová.
Důležité podle ní je, aby případy nekončily jen u vyšetřování. "Samotné vyšetřování nestačí. Další prioritou je získat peníze zpět nebo vymáhat škody," vysvětluje evropská nejvyšší žalobkyně.
"Úřad bude moct například zatýkat podezřelé a zmrazovat účty, což by mělo přinést úspěšnější stíhání finanční kriminality a pomoct vymáhat ztracené peníze," vysvětluje český europoslanec Peksa.
Kövesiová očekává, že po spuštění práce EPPO evropským žalobcům přistane na stůl okolo 3000 případů.
Nadnárodní i národní prvek
Základním orgánem Úřadu evropského veřejného žalobce je kolegium evropských žalobců v čele s Kövesiovou sídlící v Lucemburku.
Za Českou republiku byl do kolegia loni v červenci jmenován Petr Klement z Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, kde se zabýval zejména závažnou hospodářskou a finanční kriminalitou se specializací na ochranu finančních zájmů EU a na kybernetickou kriminalitu.
Kolegium bude dohlížet na soustavu pověřených žalobců, kteří budou fungovat v domovských zemích pod záštitou EPPO. Právě pověření žalobci v jednotlivých zemích představují základní kámen fungování úřadu. To oni budou vyšetřovat a trestně stíhat konkrétní zločince, přestože v některých případech může kauzy dozorovat i přímo evropský žalobce.
Ještě na konci března ale své zástupce na pozice pověřených žalobců nenominovala ani polovina zemí. Bez toho, aby každý stát určil alespoň jednoho kandidáta, ale nemůže EPPO začít fungovat. Původně měl úřad zřízený v roce 2017 začít pracovat už loni, pak letos na konci března. Skutečné spuštění jeho práce na kauzách se ale opakovaně odsouvá.
"Myslím, že to je kombinace neochoty vůbec nějaké evropské žalobce mít a toho, že státy jsou momentálně skrze pandemii a řadu dalších výzev přetížené," komentuje zdržení Peksa.
"Lepší pozdě než nikdy. Jsem rád, že se úřad konečně naostro rozjíždí, bude významnou posilou obzvláště pro země, kde místní zájmy komplikují vyšetřování problémů evropského rozměru," věří europoslanec.
Pověřených žalobců by Češi měli mít deset, z toho tři už byli jmenováni do funkce: náměstek nejvyššího státního zástupce Pavel Pukovec, státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radek Mezlík, který dozoroval například případ možné korupce na radnici městské části Brno-střed v takzvané kauze Stoka, a státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Praze Petra Vítková. Další dva kandidáty odborná komise vybrala letos v únoru: státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích Zdeňku Pavláskovou a státní zástupce liberecké pobočky Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem Petra Hořína.
Kromě evropských žalobců v Lucemburku a evropských pověřených žalobců v jednotlivých zemích bude při úřadu pracovat také podpůrný personál, jako jsou analytikové nebo finanční vyšetřovatelé.
Splní evropská prokuratura velká očekávání?
EPPO má velké ambice, ale také své limity. Jedním z problémů je už zmíněný fakt, že se do něj nezapojily všechny členské státy EU.
Druhý problém naráží na jeho nezávislost, na které zároveň celá myšlenka společné evropské prokuratury staví.
Pověření žalobci sídlící v jednotlivých státech budou tak trochu sedět na dvou židlích. Na jednu stranu budou přímo podřízení evropským žalobcům v Lucemburku, zároveň však spadají i pod národní zastupitelství své konkrétní země. Trestní řízení v konečném důsledku povedou přímo v té zemi. Žádné společné evropské trestní právo totiž v tuto chvíli neexistuje.
Pověření žalobci se tak budou muset opírat o místní úřady a místní policii a je otázkou, zda v takovém případě mohou dosáhnout skutečné nezávislosti na státní moci.
"Osobně bych viděl ideální řešení v ještě o kus nezávislejších žalobcích, ale vnímám to jako lepší než nic. Ti místní soudci a policie mohou také snadno najít v žalobci dobré partnery nenavázané příliš do místních problematických struktur a to vidím jako pozitivní posun," uvádí europoslanec Peksa.
