Britská průmyslová revoluce začala se skotským vynálezcem Jamesem Wattem, který právě v Glasgow vyvinul zlepšení parního stroje. Díky tomu město zbohatlo a stěhovali se sem za prací i lidé z ciziny.
Po druhé světové válce se situace změnila a podniky se začaly uzavírat. Přišla doba, kdy se obyvatelé Skotska naopak stěhovali za prací do zahraničí. Ve městě bobtnala frustrace, přibývalo násilí a rostla nerovnost mezi bohatými a chudými, uvádí server Urban Transitions. Zároveň se lidé potýkali se zdravotními problémy, například kvůli vystavení se azbestu.
Proto město od konce 80. let minulého století začalo podnikat kroky na vyčištění řeky nebo dekontaminaci brownfieldů, zanedbaných a znečištěných pozemků po továrnách.
Největší závazek ke zlepšení životního prostředí dala městská rada v květnu 2019. Vyhlásila stav klimatické nouze a představila 61 kroků, jak zlepšení docílit - například snížením povolené rychlosti pro automobily v centru, vytvořením 50 hektarů zeleně, zlepšením vytápění domů nebo zákazem jednorázových plastů.
Městská rada se zároveň zavázala, že se Glasgow stane do roku 2030 uhlíkově neutrálním. Skotsko to samé slibuje do roku 2045 a Evropská unie do roku 2050. Také se chce stát místem, kde bude naplno fungovat cirkulární ekonomika, tedy že nebude vznikat zbytečný odpad. A když už vznikne, využije se dál.
"Pokud bychom uplatnili principy cirkulární ekonomiky v celém Skotsku, tak bychom podle odhadů každý rok ušetřili až 11 milionů tun emisí oxidu uhličitého a ušetřili bychom také až tři miliardy liber," píše v e-mailové komunikaci mluvčí městské rady.
Klima jako oblíbené téma
"Má země, Skotsko, už vyhlásila klimatickou nouzi. Podnikáme odvážné a smysluplné kroky, abychom ukončili náš podíl na klimatické změně. Docílíme toho v rámci jedné generace," řekla v roce 2019 před Evropským parlamentem bývalá europoslankyně za Skotsko Aileen McLeodová. "EU má morální povinnost vést a podporovat celosvětové ambice. V tom má podporu Skotska," dodala.
"První klimatickou nouzi vyhlásila samospráva v Bristolu a Glasgow následovalo. Šlo o celkem oblíbený krok," líčí pro Aktuálně.cz místní lékař Malcolm White.
Domnívá se, že životní prostředí je pro místní důležitým tématem. "Je to jedno z hlavních politických témat, většina lidí proto ví o klimatické změně a ví, že musíme něco udělat. Proto jsou tu hnutí jako Extinction Rebellion nebo Fridays for Future tak populární," říká. Sám je členem neziskové organizace Glasgow Actions.
Nejnovější kroky k udržitelnější budoucnosti představila radní Susan Aitkenová spolu s odborníky 11. listopadu. Ve chvíli, kdy se velká klimatická konference blížila ke konci. "Vznikne město, které umožní každému prosperovat, aniž by na tom tratili jiní lidé nebo planeta," píše se o iniciativě na stránkách města.
Transformace spravedlivá pro všechny
Odklon od těžkého průmyslu a dřívější zelené projekty města podle aktivistů i rady nebyly vždy výhodné pro všechny. "V Glasgow máme městské části, které patří k nejchudším v západní Evropě a kde lidé každý den bojují o přežití," vysvětluje Aktuálně.cz novinář a spisovatel Chris Silver.
Great to launch Glasgow’s partnership with @c40cities in their the Thriving Cities programme, following in Amsterdam’s footsteps to adapt @KateRaworth Doughnut Economy ideas to ensure our climate action and social & economic policies all work in harmony for people & planet https://t.co/JXM68l5RZm
— Susan Aitken (@SusaninLangside) November 11, 2021
"V oblastech, kde je sociální nerovnost nejpatrnější, se lidé potýkají s horším stavem životního prostředí, je tu například špatná kvalita ovzduší. Jsou také odříznuti od systému silnic nebo se potýkají s vysokými účty za elektřinu a nekvalitním bydlením," vyjmenovává Silver, který je členem organizace Pollok Free State. Ta se o životní prostředí v Glasgow a zlepšení životní situace nejchudších komunit stará už od poloviny 90. let.
Uvědomuje si to i samospráva. "Minulá velká transformace Glasgow spojená se zánikem těžkého průmyslu nebyla spravedlivá. Tentokrát to uděláme správně," slibuje Aitkenová. Podle ní by Glasgow konečně mohlo dostát svému jménu, které v gaelštině znamená "drahé zelené místo".
Silver se však domnívá, že naplnit cíle, které si radnice vytyčila, nebude tak jednoduché. "Kvůli přísným pravidlům britské vlády, která zavedla v roce 2010, se celkový rozpočet městských rad ve Skotsku snížil, i když požadavky na jejich služby, jako je sociální péče, rostou," vysvětluje. "Glasgow bylo vždycky závislé na britské nebo skotské vládě, co se velkých projektů týče. Takže cíl nulových emisí nebude výjimkou," hodnotí.
"Od devadesátých let vzniklo několik plánů na transformaci a zlepšení veřejné dopravy, ale ty se nikdy nenaplnily. Existující infrastruktura pořád upřednostňuje auta a silnice, i když polovina obyvatel města nemá přístup k autu. Kvůli tomu je mnoho lidí skeptických, když slyší o plánech na velké investice," dodává novinář.
Skotsko zároveň s brexitem přišlo o evropské fondy, které pomáhaly financovat mimo jiné udržitelný rozvoj. Mezi lety 2014 a 2020 Skotsko získalo od Evropské unie více než 950 milionů liber (více než 28,5 miliardy korun). Britská vláda navrhla, že finance nahradí, aby se nezvětšovaly rozdíly mezi komunitami napříč Velkou Británií. To se ale podle místních zatím nestalo.
Jedno z nejzelenějších měst Evropy
I přes problémy s financováním a sociální nerovností je Glasgow jedním z nejzelenějších evropských měst. V roce 2015 se například dostalo mezi finalisty soutěže, kterou pořádá Evropská komise. Porota ocenila investice, které město dalo na vytápění domů nebo veřejné osvětlení, stejně jako vznik zelených pracovních míst. Ty poskytly během pěti let zaměstnání třem tisícům lidí.
Na vítězství nakonec Glasgow nedosáhlo, ale zařadilo se do Sítě evropských zelených měst. Členové této sítě společně vytváří návody a praktické rady, jak mohou dosáhnout lepší udržitelnosti i další města.
"Jde o skupinu nejlepších evropských měst, která mají nejlepší pravidla a aktivity na ochranu přírody a pro udržitelný rozvoj. Mohou se tak od sebe učit," vysvětluje bývalý vedoucí projektu Stefan Kuhn.
