Skotové hlásí průlom ve skladování energie, gravitační tyče chtějí postavit u Ostravy

Adam Kautský
9. 11. 2021 5:30
"Půjdeme si sednout radši vedle do kavárny, dnes tu máme rušno, přijeli klienti z Nizozemska," vítá s úsměvem Chris Yendell, projektový manažer edinburského start-upu Gravitricity. V rohu industriální haly právě probíhá jedna ze schůzek. Uprostřed pingpongový stůl, o zeď opřená terénní motorka. Člověk se nemůže zbavit dojmu, že takhle nějak vypadaly začátky společností jako Apple nebo Google.
Gravitační věž v přístavu Leith.
Gravitační věž v přístavu Leith. | Foto: Gravitricity

Edinburgh, od našeho spolupracovníka - Nad vchodovými dveřmi ještě firma nemá ani ceduli se jménem, už teď ji ale berou světoví konkurenti v oblasti obnovitelných energií vážně. Tým skotských nadšenců vymyslel způsob, jak relativně jednoduše a levně skladovat přebytečnou elektřinu. Jde o téma, o kterém se i v souvislosti s právě probíhající klimatickou konferencí COP26 v nedalekém Glasgow mluví stále víc.

Velká Británie chce do roku 2035 vyrobit 100 procent elektřiny z čistých zdrojů. A Skotsko, které se rádo pasuje do role světového lídra v této oblasti, je mnohem dál - v minulém roce vyrobilo z větru, vody, biomasy a slunečního svitu plných 97 procent elektřiny pro vlastní potřebu. Podobným směrem se vydávají i další země, a tak celosvětová poptávka po uskladnění elektřiny bude už brzy enormní.

Chris Yendell
Chris Yendell | Foto: Adam Kautský

Start-up Gravitricity přišel s metodou takzvané gravitační věže, využívající k uskladnění energie sílu, která drží pohromadě celý vesmír - gravitaci. Její princip přitom není nijak revoluční. V době, kdy je elektřiny přebytek, tedy většinou v noci, vytáhne naviják mnohatunové závaží vzhůru a během energetické špičky ho spustí dolů. Energie roztočí dynamo, které vyrábí elektřinu.

Na podobném principu fungují například vodní přečerpávací nádrže, Gravitricity chce ale mechanismus instalovat pod zem, do opuštěných důlních šachet. S nápadem přišel vynálezce Peter Fraenkel v roce 2011.

"Peter už v té době držel patent na první přílivovou elektrárnu, pak ho ale prodal firmě Siemens. Lidé jako on jednoduše nevydrží sedět s rukama v klíně, a tak se brzy vrhnul znovu do práce. Jak už to v podobných případech bývá, jeho nápad na využití důlních šachet přišel ostatním zpočátku šílený," popisuje manažer firmy Chris Yendell.

Vynálezce Peter Fraenkel.
Vynálezce Peter Fraenkel. | Foto: Gravitricity

Fraenkelova myšlenka ale brzy zaujala. Společnost dostala vládní grant a mohla tak postavit první prototyp věže. Šestnáctimetrová konstrukce se závažím, navijákem a dynamem vyrostla v přístavu Leith, necelou půlhodinu chůze od edinburské kanceláře Gravitricity.

Pilotní projekt na Ostravsku?

Systém v plné síle by měl do hlubin spouštět soustavu 24 závaží o hmotnosti až 12 tisíc tun (což je zhruba polovina hmotnosti sochy Svobody). Při hloubce šachty 800 metrů by dokázal napájet 63 tisíc domů po více než hodinu, vysvětluje ředitel společnosti Gravitricity Charlie Blair. "Krása tohoto systému je v tom, že proces můžeme opakovat několikrát za den po dobu mnoha let, aniž by klesal jeho výkon. Právě díky tomu mohou gravitační věže směle konkurovat jiným formám skladování energie, například lithiovým bateriím," přibližuje Blair technické parametry projektu.

Vizualizace gravitační věže.
Vizualizace gravitační věže. | Foto: Gravitricity

Plně funkční systém, i když ještě ne s plnou kapacitou, chtějí teď inženýři otestovat přímo v důlní šachtě. Těch má Británie od dob průmyslové revoluce několik desítek tisíc, získat stavební povolení od místních úřadů je ale velmi náročné. 

Takto výrobce vysvětluje princip fungování věží v produktovém videu:

Skotský projekt Gravitricity na skladování energie | Video: Gravitricity

Společnost proto začala hledat vhodnou lokalitu jinde v Evropě a volba padla na Česko, konkrétně na důl Paskov na Ostravsku, kde těžba skončila teprve před čtyřmi lety. Právě odsud se nedávno vrátil Chris Yendell a pilotní projekt v Česku vidí velmi nadějně. "Česká strana byla velmi vstřícná. Sfárali jsme víc než kilometr hluboko a pod zemí strávili skoro tři hodiny. Jednali jsme s místními politiky i zástupci Vysoké školy báňské v Ostravě. Univerzita by mohla v rámci našeho projektu postavit podzemní laboratoř pro své vědecké experimenty," říká Yendell.

Důl Paskov na Ostravsku.
Důl Paskov na Ostravsku. | Foto: Gravitricity

Záloha proti blackoutu

Vedle výroby elektřiny přináší využití opuštěných důlních šachet ještě další výhodu. Oblasti, kde skončila těžba uhlí, trápí často nezaměstnanost a s ní spojené sociální problémy. Opětovné využití dolů pak může místním lidem přinést tolik potřebnou práci.

Potvrzuje to i Ludvík Kašpar, generální ředitel společnosti Diamo, která v České republice spravuje uzavřené doly. "Jsme přesvědčeni, že využití šachet pro uskladnění energie může být atraktivní a užitečné pro celý region. Společnosti Gravitricity jsme už předali veškeré technické podklady," uvádí Kašpar pro server Ground Engineering.

Využití gravitační věže pod mrakodrapy
Využití gravitační věže pod mrakodrapy | Foto: Gravitricity

Až devadesát procent skladování energie mají v současné době na starosti vodní přečerpávající nádrže. Jejich kapacita už ale nestačí a stavba nových je extrémně drahá. Lithiové baterie mají zase omezenou životnost a k jejich výrobě je potřeba lithium, jehož zásoby jsou omezené. Gravitační věže asi nikdy nebudou tím hlavním způsobem, jak přebytečnou energii uskladnit, v budoucnu ale mohou hrát důležitou roli při zajištění energetické bezpečnosti. Na plný výkon jsou schopné najet za méně než vteřinu, což je neocenitelné především v případě náhlého poklesu v síti nebo pokud dojde k blackoutu, tedy rozsáhlému výpadku dodávek elektřiny.

Společnost Gravitricity už také plánuje hloubení vlastních šachet nebo zabudování systému závaží do nových mrakodrapů. A pokud se pilotní věž na Ostravsku skutečně postaví, Česko se může stát součástí projektu, který by mohl vyřešit jeden z nejpalčivějších problémů dneška.

Vizualizace gravitační věže pod zemí.
Vizualizace gravitační věže pod zemí. | Foto: Gravitricity
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Kvůli dešťům a záplavám z vesnice od Machu Picchu evakuovali skoro 900 lidí

Bezmála 900 lidí se muselo kvůli silným dešťům a záplavám evakuovat z turistické městečka pod dávným městem Inků Machu Picchu. S odvoláním na peruánské ministerstvo turismu o tom informovala agentura AFP. Silný liják v oblasti zničil domy, jeden člověk se pohřešuje.

"Zatím jsme ve spolupráci se společnostmi Inka Rail a Peru Rail zvládli z Machu Picchu Pueblo do (města) Ollantaytamba přemístit 889 turistů," uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Železnici, která je hlavní spojkou mezi Machu Picchu a asi 100 kilometrů vzdáleným někdejším hlavním městem Incké říše Cuzkem, na konci minulého týdne zavalil sesuv půdy způsobený silnými dešti. Jeden člověk se od té doby pohřešuje, peruánský tisk informoval o jednom zraněném.

Železniční přístup do vesnic v okolí nejznámější peruánské turistické atrakce kromě deštivého počasí v pondělí zablokoval i protest zemědělců, kteří požadovali mimo jiné rezignaci ministra zemědělství Victora Maity, uvedl místní tisk.

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

Česko v korupčním žebříčku Transparency International zůstává na 49. příčce

Česko na nově zveřejněném žebříčku organizace Transparency International (TI), která hodnotí korupci ve 180 zemích a oblastech, zůstalo v roce 2021 na 49. příčce. Zlepšení o čtyři pozice oproti roku 2020 naopak dosáhlo Slovensko, kterému loni připadla 56. příčka. Česko a Slovensko nadále zaostávají za průměrem oblasti západní Evropy a Evropské unie, i tak ale dosáhly lepšího výsledku než dvě třetiny sledovaných zemí.

Ve férovosti si podle TI tradičně nejlépe vedou Dánsko, Finsko a Nový Zéland, které získaly shodně 88 ze 100 hodnotících bodů, na opačném konci skončil Jižní Súdán s jedenácti body. Organizace Transparency International poukazuje na fakt, že 86 procent zemí neučinilo za posledních deset let žádný, případně jen malý pokrok.

Nejlépe hodnoceným regionem je západní Evropa a Evropská unie, která pro rok 2021 získala 66 ze 100 bodů. Region se ale podle TI kvůli pandemii nemoci covid-19 potýká s povážlivými problémy. "Rychle vzniká znepokojivý nový normál, kdy během pandemie covidu-19 upozaděná a opomíjená opatření k odpovědnosti a transparentnosti nejsou obnovována a kdy se důvěra veřejnosti propadá kvůli skandálům s veřejnými zakázkami," varuje organizace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy