Mezi případy, které budou podle aktualizované směrnice EU o trestných činech proti životnímu prostředí postihovány přísnějšími tresty, patří například ničení přirozeného životního prostředí živočichů a rostlin, nezákonná těžba dřeva nebo nadměrné čerpání vodních zdrojů.
Záviset při tom bude zejména na závažnosti škod. Trestní sazby se pohybují od pěti do deseti let, vyšší tresty budou pachatelům hrozit za závažné případy poškození životního prostředí nebo i lidského zdraví. Firmy mohou čelit sankcím ve výši až tří nebo pěti procent jejich ročního obratu, případně penále mezi 24 a 40 miliony eur.
Členské státy budou nově mít pravomoc stíhat trestné činy spáchané mimo svá území. Seznam trestných činů budou moci navíc samy rozšiřovat a každý rok aktualizovat. Nyní mají státy dva roky na to, aby aktualizovanou směrnici přijaly do svého vnitrostátního práva.
V úterním hlasování podpořili poslanci v Evropském parlamentu nová pravidla drtivou většinou 499 hlasů, proti bylo 100 europoslanců a 23 se jich zdrželo hlasování.
Cílem není naplnit věznice, ale zlepšit prevenci
"Je načase, abychom proti přeshraniční trestné činnosti na úrovni EU začali bojovat sjednocenými a odrazujícími sankcemi, které zabrání novým trestným činům proti životnímu prostředí," okomentoval nová pravidla nizozemský zpravodaj směrnice z frakce evropských lidovců Antonius Manders.
Směrnice nyní bude tlačit znečišťovatele k tomu, aby za své činy platili. "Jedná se o významný krok směrem k tomu, aby odpovědnost za znečištění nesly jak konkrétní osoby ve vedení podniků, tak i podniky samotné," uvedl Manders.
Možný postih za "ekocidu" bude podle něj záviset na tom, že se člověk či společnost dopustili protizákonné činnosti nebo že životní prostředí ničili vědomě. Jde především o prevenci, prohlásil zpravodaj legislativy Manders s tím, že nová směrnice nemá za úkol zaplnit evropské věznice.
Jasnější terminologie
Jeden z hlavních přínosů spočívá podle Vojtěcha Vomáčky z Katedry práva životního prostředí a pozemkového práva ve vyjasnění některých právních termínů.
"Oproti úpravě z roku 2008 by měla nová směrnice vyjasnit pojmy používané v definicích trestných činů proti životnímu prostředí, které ponechávají příliš velký prostor pro výklad," okomentoval. K takovým patří například rozlišení mezi závažným, rozsáhlým nebo dlouhodobým poškozením.
Kromě toho, že směrnice zavádí nové trestné činy, věnuje větší pozornost také vymáhání. Podporuje totiž přeshraniční vyšetřování a sběr a šíření statistických údajů podle společných standardů ve všech členských státech, popsal Vomáčka.
Podstatné je podle experta také to, že jednání se nově bude považovat za protiprávní i v případě, kdy k němu dojde na základě povolení příslušného orgánu.
Směrnice velký vliv na praxi v Česku mít nebude
Podle Vomáčky nicméně nebude mít nová úprava velký vliv na českou praxi, uvedl na dotaz redakce. Situace v Česku podle něj vyžaduje především lepší komunikaci a koordinaci správních orgánů a orgánů činných v trestním řízení, edukaci inspektorů, policistů, státních zástupců a soudců.
Důležité je ale také to, aby docházelo k identifikaci a potrestání pachatelů, ať již ve správněprávní, nebo trestní rovině. Zatímco správněprávní rovina se týká pravidel vlády pro ochranu životního prostředí, jako je regulace, jejíž porušení může být trestáno pokutami, trestněprávní rovina se zabývá vážnějšími zločiny proti životnímu prostředí, jako je znečišťování vody nebo vzduchu. To může vést například k trestu odnětí svobody.
Přestože Česku nechybí nástroje, jak pachatele trestat, často je v praxi zkrátka neuplatňuje. "V Česku také stát nevyužívá možnosti požadovat finanční náhradu za ekologickou újmu, například v kauze Bečva," zdůraznil Vomáčka.
"Nová unijní směrnice v tomto ohledu alespoň posiluje postavení obětí trestné činnosti, kterými by nově mohly být i například budoucí generace. To je něco, s čím české právo zatím nepracuje," dodal expert.
Cena ekocidy? Ročně přibližně HDP Portugalska
Současné právní předpisy EU a členských států podle europoslanců dodnes pachatele od páchání trestných činů proti životnímu prostředí neodrazují zejména proto, že sankce za ně jsou jen velmi nízké.
Trestné činy proti životnímu prostředí přitom jsou čtvrtou nejrozsáhlejší trestnou činností na světě a vedle obchodování s drogami, zbraněmi a lidmi jsou jedním z hlavních zdrojů příjmů organizovaných zločineckých skupin.
Podle odhadů agentury pro mezinárodní justiční spolupráci Eurojust představují trestné činy proti životnímu prostředí velmi výnosnou činnost s ročním obratem více než 200 miliard eur.
Manders také zdůraznil, že na nápravu těchto škod EU "každoročně vydává částku odpovídající hrubému domácímu produktu Portugalska".
