V posledních eurovolbách před pěti lety to byl právě Farage, kdo dovedl svou tehdejší Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP) k vítězství. Způsob, jakým přebíral voliče tradičním stranám, vyděsil bývalého konzervativního premiéra Davida Camerona do takové míry, že nakonec souhlasil s vyhlášením referenda o vystoupení Británie z EU, což byl Farageův dlouholetý politický cíl.
Letos svou výhru zopakoval - a ještě s mnohem větším náskokem. Druzí liberální demokraté za ním zaostali o více než deset procentních bodů. Ve volbách propadli i vládnoucí konzervativci.
The conundrum around Brexit in the UK was made obvious in this year's European elections, with pro-Brexit parties making up the exact percentage of anti-Brexit parties. See more on UK and other countries' results: https://t.co/vFNZGzc78b pic.twitter.com/uF4HNdqNpm
— Financial Times (@FinancialTimes) May 27, 2019
Nigel Farage nyní prohlašuje, že právě on je tím, kdo dokáže svou zemi z EU vyvést a naplnit výsledek referenda z roku 2016. Po něm se Farage z britské politické scény stáhl s tím, že "nikdy nechtěl být kariérním politikem" a svého životního cíle už dosáhl.
"Ani ti, kteří brexit velmi podporovali, už po referendu neměli důvod někoho, jako je Farage, volit. Věděli, že už je jakoby rozhodnuto a stačí počkat," vysvětluje pro deník Aktuálně.cz analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš důvod Farageova zmizení z britského politického života.
Europoslancem Farage nicméně zůstal, prý s ambicí dohlížet na průběh vyjednávání. UKIP mezitím v roce 2017 ve volbách získal jen asi 600 tisíc hlasů. O dva roky dříve, ještě před referendem, to byly takřka čtyři miliony.
Štědří dárci a vyšetřování
Britské odcházení z unie se zkomplikovalo a tři roky od lidového hlasování musela britská premiérka Theresa Mayová evropskou sedmadvacítku požádat o více než půlroční odklad. "Rozpolcenost konzervativců i labouristů v otázce brexitu vedla odchodu nakloněné Brity k tomu dát hlas v těchto volbách právě Farageovi," popisuje Kruliš.
Farage stranu UKIP, která se od referenda přiblížila spíš krajní pravici, loni v prosinci opustil. V únoru pak prohlásil, že bude kandidovat za nové politické uskupení. Jeho Strana brexitu, ve skutečnosti firma, nemá žádné členy, jen "registrované podporovatele" a Farage nad ní má v podstatě absolutní kontrolu. Každý z více než 100 tisíc takových lidí věnoval 25 liber.
Stranu podpořilo také několik štědrých dárců a partají se kvůli tomu zabývají úřady v Británii i Bruselu. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v současnosti zvažuje, jestli začít Farage vyšetřovat kvůli příspěvku ve výši 450 tisíc liber (zhruba 13 milionů korun) od pojišťovacího magnáta Arrona Bankse. Vlastní vyšetřování zahájil už dříve Evropský parlament, který britského politika podezřívá, že přijetím tolika peněz porušil parlamentní pravidla.
Neskrývané ambice
Kromě dotažení brexitu se chce strana údajně soustředit i na obnovení demokratické suverenity ostrovního státu a nově zvolený europoslanec Farage po vyhlášení výsledků oznámil, že je připraven konzervativcům a labouristům čelit i v parlamentních volbách. "Systém dvou stran neslouží ničemu než sám sobě," citoval Farage server britské veřejnoprávní televize BBC.
Politikův názor, že svou neschopností dokončit brexit zradili Británii její čelní představitelé a že on prosadí odchod za každou cenu, včetně varianty bez jakékoliv dohody s EU, zaujala takřka třetinu voličů. "V parlamentních volbách by konstelace byla úplně jiná," upozorňuje ale analytik Kruliš. "Je tam jiný volební systém, jiná účast, to by celým poměrem výrazně zamíchalo," domnívá se.
Farage by pro svou stranu musel také získat dostatek kvalitních kandidátů, aby mohl konkurovat politikům ostatních zavedených stran ve velkém počtu britských volebních okrsků. "Politicky nemá žádný inovativní program, kandidují za něj prostě staří konzervativci. Body mu získává jeho odpor proti elitám," hodnotí Kruliš. Šéf Strany brexitu přitom sám není žádný outsider. Do první poloviny 90. let byl členem konzervativců a v Evropském parlamentu sedí posledních dvacet let.
Podle Kruliše byly tyto evropské volby v Británii tak trochu druhým brexitovým referendem. Pokud by tomu tak skutečně bylo, znamenalo by to, že britské veřejné mínění zůstává nadále rozdělené s velmi těsným rozdílem mezi oběma tábory.
"Nigel Farage na domácí scéně nikdy reálnou politickou sílu neměl," tvrdí Kruliš. Jestli se to změní v parlamentních volbách, které by se ve Spojeném království mohly konat už letos na podzim, podle něj záleží na několika faktorech.
"Pokud se nepodaří brexit dotáhnout, zůstane rozhodujícím tématem i v těch případných parlamentních volbách. To by mohlo pomoct Farageovi," myslí si Kruliš. "A velkou neznámou zůstává i to, jak moc ještě oslabí konzervativci - jestli se třeba úplně nerozdělí," dodává analytik.